Bottle Laundromat: Výměnou za stroje na PET láhve šly do Česka ruské špinavé peníze

Vydáno 15. 07. 2022

Investigace globální protikorupční sítě poboček Transparency International (TI) odhalila schéma na praní ruských špinavých peněz pomocí fiktivních obchodů s repasovanými stroji na výrobu PET láhví. Mezi roky 2014 a 2016 se díky němu podařilo z Ruska dostat nejméně 820 milionů dolarů, tedy přes 20 miliard korun.

Budova Kremlu v Moskvě, Rusko | foto: Maxim Shemetov | zdroj: Reuters

Kauza poukazuje na nezbytnost mezinárodní spolupráce pro zastavení toku toxického kapitálu z Ruské federace, obzvláště pokud chceme zabránit obcházení sankcí v kontextu války na Ukrajině.

Spletité schéma by nebylo rozkryto bez koordinace vyšetřovatelů TI z několika zemí, na investigaci se podílely zejména tři pobočky – ruská (TI RU), britská (TI UK) a česká (TI ČR). Bez mezinárodní spolupráce je stejně nepravděpodobné, že budou organizátoři a příjemci za své zločiny potrestáni.

“Háček laundromatů, tedy přeshraničních schémat na praní špinavých peněz, je v tom, že jejich vyšetřování a stíhání vyžaduje koordinované úsilí nejen v rámci jedné země, ale napříč několika státy i několika orgány zároveň […]. Celkově je zapotřebí sladěná síť vícera aktérů,” objasňuje analytička TI RU Lizavěta Cybulina.

Pračku pravděpodobně využívali lidé propojení s ruskou vládnoucí elitou. Způsob a struktura legalizace toxického kapitálu byla velice podobná landromatům – masivním finančním operacím pro převod ruských peněz přes hranice, které odhalilo konsorcium novinářů The Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP).

Cesta přes kaliningradský kanál

Účastníci schématu s cílem legalizovat výnosy z trestné činnosti a dostat své špinavé peníze do zahraničí, uzavírali přes ruské firmy smlouvy o koupi a dovozu vstřikovacích lisů na výrobu PET láhví od zahraničních firem. Poté posílali platbu za zakoupené zboží z účtu vedeného v ruské bance na zahraniční účet prodejce – peníze se tak legálně převáděly za hranice ruského území. Hodnota strojů však byla ve smlouvách nadhodnocená, a to až na 800násobek reálné tržní ceny.

Ve většině případů pak šlo o falešné obchody, neboť nákupy byly realizovány za účelem vyvádění peněz, a ne reálného odběru strojů, které častokrát ani neopustily sklady prodejce.

Vysvětlení schématu Bottle Laundromat | zdroj: TI ČR

Vzhledem k tomu, že se lisy na plastové láhve v dané době v Rusku nevyráběly, nevztahovalo se na ně žádné dovozní clo, ani daň na zboží. Jejich dovoz se tak v Rusku nemusel danit. Prověřování takových obchodů se zbožím, které nepodléhá clu, stejně jako kontrola ceny zboží uvedené v prohlášení, je povinností celní správy.

Ruská celní správa ovšem na tyto transakce nijak nereagovala, což napovídá, že byla do pračky přímo zapojená nebo alespoň přimhouřila oči nad přemrštěnými cenami. Přibližně 80 % všech transakcí prošlo celním úřadem Kaliningradské oblasti neboli takzvaným “kaliningradským kanálem”.

Tato kauza je pak ukázkovým příkladem praní špinavých peněz pomocí obchodních aktivit (tzv. trade-based money laundering, zkráceně TBML).

Obchodní transakce jsou typickou cestou a celosvětově nejvíce rozšířeným způsobem, jak vyprat špinavé peníze. Klasickým příkladem je právě nadhodnocování zboží nakupovaného v zahraničí, což je i případ této pračky,” vysvětluje systém Marek Chromý, vedoucí analytik české kanceláře TI.

Mezinárodní organizace jako FATF upozorňují na tento způsob praní peněz přes 10 let. Je tedy vidět, že staré způsoby jsou stále relevantní, což je alarmující zjištění jak pro orgány činné v trestním řízení, tak i pro takzvané povinné osoby, které mají tyto orgány na podezřelé transakce upozorňovat,” dodává.

Ošizen byl každý ruský občan 

Za necelé tři roky se tak přes schéma vypralo nejméně 820 milionů dolarů. Peníze skončily po celé Evropě i dál: nejvyšší částky cestovaly na Kypr a do Velké Británie, dalšími cíli schématu byly například Litva, Rakousko, Švýcarsko, Singapur, ale i Česká republika.

Do ČR přišlo 19 720 063 dolarů, čímž se dostala do první desítky zemí, kam putovaly největší obnosy. Z těchto států ale mohly peníze putovat dál, například přes sítě offshorových společností.

Pračku skutečně provozovala rozsáhlá síť, bylo do ní celosvětově zapojeno přibližně 130 firem, které měly účty ve 28 ruských a 11 zahraničních bankách. Dále byli její součástí i příslušníci donucovacích orgánů, bankéři, úřednici a členové zločinných organizací.

Banky, jak ruské, tak i zahraniční, hrají v jakémkoliv schématu praní peněz klíčovou roli. Mají totiž podle zákona proti praní špinavých peněz (Anti Money LaunderingAML) povinnost prověřovat podezřelé transakce a případně je hlásit odpovědným orgánům. Jedenácti ruským bankám, které uskutečnily převody peněz do zahraničí, byla krátce nato odebrána licence právě z důvodu neplnění této povinnosti.

Po odebrání licence byly u těchto bank nalezené velké díry v kapitálu, což napovídá, že se jednalo o zpronevěru ze strany bankéřů. Peníze zmizely nejen z účtů klientů daných bank, ale i z veřejných zdrojů ruského státu, neboť stát musel za banky uhradit pojištění. Ošizen byl tedy i každý ruský občan. Jednalo se například o Metrobank a Transnacionální banku.

Identifikovat konečné příjemce vypraných peněz je málokdy možné a v rámci investigace se nepodařilo jednotlivé transakce propojit s konkrétními členy  Putinova okruhu. V odhalených společnostech a dokumentech nicméně figurují lidé s vazbami na ruskou vládnoucí elitu.

Jedním takovým jedincem je například Vitaly Murentsov, kterého investigace OCCRP spojuje s Jevgenijem Prigožinym – ruským oligarchou přezdívaným “Putinův šéfkuchař” díky jeho cateringovému impériu. Propojuje je konkrétně český odštěpný závod Prigožinovy seychelské skořápky LinBurg Industries Ltd., ve kterém Murentsov (dle Obchodního rejstříku) zastupuje roli vedoucího odstěpného závodu.

Česká stopa 

V rámci celého schématu sehrály české společnosti nemalou roli. Prozatím se nám podařilo identifikovat 20 plateb, které se týkaly českých společností, v celkové hodnotě bezmála 20 milionů dolarů, tedy skoro půl miliardy korun.

Všechny námi identifikované obchody se uskutečnily v letech 2015 a 2016, přičemž všechny transakce se týkaly nákupu použitých vstřikovacích lisů na plasty. Jejich cena, podle jedné ze společností, která s těmito přístroji obchoduje a nepřála si být jmenována, se pohybuje pod 3 000 euro, což v roce 2016 odpovídalo asi 75 000 korunám.

Nicméně částky, které české společnosti takové přístroje do Ruska dovážely, se pohybovaly v rozmezí od 260 000 EUR až po 3 400 000 EUR za jeden přístroj. Jde tak o příkladné použití domnělých obchodních aktivit při praní špinavých peněz, kdy je cena zboží výrazně nadhodnocená.

České společnosti, které ve schématu figurují, mají zajímavé pozadí. První z nich, společnost Palethalia Invest s.r.o. byla založena panamskou společností Trentino Internationa Inc., což je společnost, která se opakovaně vyskytuje v úniku dat Panama Papers.

Další společností, která se v kauze objevuje, je BLACKBURG SYSTEMS LTD s.r.o. Její majitelkou je ruska Vera Sheveleva.  Ta je zároveň ředitelkou i dalších společností, ať již v Rusku nebo České republice. Jedna z nich, Monolith Tekhno Sbyt, měla společně s další společností rozhodnutím ruského soudu zaplatit české společnosti MONDOTRADE s.r.o.

Podobně je na tom i majitelka poslední české společnosti ve schématu, EXTRADE WORLDWIDE LTD s.r.o., ruska Aleksandra Stogova. I její společnost, OOO Alians, měla zaplatit české společnosti Centro Project Praha, s.r.o.

Stojí za zmínku, že obě české společnosti, kterým ruské dlužily, tedy MONDOTRADE a Centro Project Praha, byly zastupovány stejným člověkem, rusem Yevgenyem Lazutkinem, bytem v Praze Hlubočepích.

Co s tím?

Povaha celého případu dokládá přetrvávající trend, tedy že Česká republika je dlouhodobě zemí, přes kterou se perou špinavé peníze, a to zejména ze zemí bývalého Východního bloku na Západ.

Podcast Stošestka | zdroj: TI ČR 

Cílem institucí odpovědných za boj proti praní špinavých peněz, ale i povinných osob či politické reprezentace, by mělo být zbavit se tohoto reputačního rizika, ať již úpravou legislativy, stávajících procesů vyšetřování nebo posílení zahraniční spolupráce.

Dále se tomuto tématu věnovali Novaya Gazeta. Europe, the Insider, Meduza, Eesti Päevaleht, Transparency International – RU a Transparency International – UK.


Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Související zprávy

Bojujte proti korupci s námi.