Globální hnutí TI doporučuje Evropské komisi uvalit sankce na myanmarský holding MOGE, který financuje násilný převrat z peněz evropských firem
Ačkoliv je Myanmar daleko od hranic Evropské unie (EU), v globalizovaném světě geografická vzdálenost nehraje roli. Jedním ze zdrojů financování junty, která na začátku února 2021 násilím převzala moc po prohraných demokratických volbách, jsou evropské firmy obchodující s armádním holdingem MOGE. Proto evropská veřejnost, včetně našeho globálního protikorupčního hnutí Transparency International (TI), usiluje u Rady EU o uvalení cílených sankcí.
Ilustrační fotografie z Myanmaru | zdroj: Irrawaddy.com, Myanmar-now.org
Výzva k sankcionování MOGE
Koncem května mezinárodní sekretariát TI v Berlíně vyzval vysokého představitele EU Josepa Borella Fontellese, aby apeloval na Radu EU za uvalení sankcí na Myanmar Oil and Gas Enterprise (MOGE) a na bankovní domy, které v EU facilitují její obchody s nerostnými surovinami, zejména ropou a zemním plynem.
TI tak vyslovuje nesouhlas s tím, aby se evropské společnosti podílely na praní špinavých peněz, které jsou používány k financování zločinů proti lidskosti.
MOGE získává značnou část svých příjmů z poskytování licence a zpoplatnění těžby ropy a zemního plynu v Myanmaru. Jen na roky 2021/2022 se přitom odhadují tyto výnosy na 1,25 miliardy EUR.
K penězům MOGE má nyní exkluzivní přístup junta generála Min Aung Hlainga, začasté prostřednictvím offshorových firem (např. MGTC), jež z jejích příjmů financuje své operace.
Sankce uvalené na MOGE však nebudou znamenat ani zastavení těžby nerostných surovin, ani konec obchodování, na němž jsou závislé evropské, americké, thajské a další mezinárodní těžební a distribuční společnosti.
Tím méně hrozí v jejich důsledku bezprostřední energetický kolaps. Prakticky ale znemožní, aby výnosy z myanmarského přírodního bohatství končily v rukou militantní organizace, která se dopouští násilí na vlastním civilním obyvatelstvu.
Česká Transparency International se k výzvě připojuje.
Dosavadní sankce na myanmarské konglomeráty
Evropská unie i Spojené státy americké (USA) už uvalily sankce na čelní představitele junty, na armádní obchodní monopoly Myanmar Economic Corporation (MEC) a Myanmar Economic Holdings Limited (MEHL). Ty jsou sice také zdrojem příjmů pro juntu, jejich obchody s EU byly ale zanedbatelné.
USA ale uvalily ekonomické sankce na konkrétní členy armádní loutkové Administrativní rady státu (SAC), která supluje vládu. Zastavení peněz z MOGE pro juntu se jeví jako logický následný krok.
Stručná historie převratu
Junta uvěznila představitele civilní vlády, v čele se státní poradkyní, paní Aung San Suu Kyi a prezidenta U Win Myinta, a členů parlamentu 1. února 2021, a spustila násilný puč spojený s hromadným zatýkáním domnělých i reálných představitelů odporu a demokratických sil ve společnosti.
Civilní obyvatelstvo Republiky Myanmarský svaz setrvalo v otevřené nenásilné rezistenci až do dubna 2021, kdy se počty obětí na lidských životech, včetně žen a dětí, vyšplhaly na 700.
Od května už jsme svědky svépomocného ozbrojování i organizovaného násilného odporu vůči juntě, často pod velením etnických milicí. V zemi jsou již statisíce vnitřních uprchlíků, kteří opustili domovy v důsledku vojenských útoků, i nadále zde probíhá pandemie COVID-19, propuká humanitární krize.
K prvnímu červnu počty civilních obětí dosáhly 840. Naplňuje se tak temný scénář, před kterým znalci oblasti varovali už v dubnu 2021.
Ke stažení
Dopis Transparency International adresovaný Josepu Borellovi Fontellesovi
K tématu si také můžete poslechnout náš podcast Stošestka, kde jsme Myanmaru věnovali celou epizodu, nebo si můžete přečíst blog kolegy Ondřeje Cakla, ve kterém se zabývá příčinami vojenského převratu.
Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru
