Česko se v Indexu vnímání korupce 2019 propadlo o šest pozic. Potvrzuje se tak negativní trend privatizace veřejného zájmu

Aktualizováno 23. 01. 2020

Mezinárodní sekretariát Transparency International (TI) dnes zveřejnil globální „Index vnímání korupce“ za rok 2019 (Corruption Perceptions Index – CPI). Česká republika se propadla o 3 body na celkových 56 bodů ze 100 možných (ze 38. místa na 44. příčku, o kterou se dělí s Kostarikou, Gruzií a Lotyšskem). Průměr Evropské unie (64 bodů) nám stále více uniká, nyní už o propastných osm bodů.

Česká republika v rámci Indexu vnímání korupce 2019| zdroj: TI

Současný propad odráží téměř nulový vývoj protikorupční legislativy v Česku a stále se prohlubující „state capture“ (privatizace veřejného zájmu). Na oba negativní faktory dlouhodobě jako protikorupční organizace upozorňujeme.

Tento rok se berlínský sekretariát TI v rámci žebříčku CPI tematicky zaměřil na globální politickou integritu a politické finance. Kritika se bohužel nevyhnula ani naší zemi.

„Snahy premiéra získat veřejné finance prostřednictvím evropských dotací pro jeho společnost upozorňují na zarážející nedostatek politické integrity. Skandály také poukazují na nedostatečnou transparentnost financování politických kampaní,“ píše v publikaci TI.

Jak vypadá globální srovnání?

První příčku ze 180 hodnocených zemí nadále drží Dánsko (-1 bod oproti loňskému výsledku) nově spolu s Novým Zélandem (bodově beze změny), obě země získaly shodně 87 bodů. Severské země hájí i nadále přední pozice. Finsko na třetím místě si polepšilo o jeden bod na celkových 86 bodů, je následováno Švýcarskem, Singapurem a Švédskem (na sdílené čtvrté pozici, všichni 85 b.). První desítku doplňují Norsko (84 b.), Nizozemsko (82 b.), Lucembursko a Německo (shodně 80 b.). Žebříček naopak uzavírají Sýrie s celkovými 13 body, následovaná Jižním Súdánem s 12 body a posledním Somálskem s 9 body.

Nejvíce bodů v minulém roce ztratily Barbados (-6 b.) a Libérie, Svazijsko a Kanada (shodně -4 b.). Naopak mezi skokany roku patří Arménie a Angola (shodně +7 bodů), Malajsie a Bahrajn (shodně +6 b.).

V rámci osmadvacítky členských zemí Evropské unie (ø 64 b.), jimž na špici indexu výrazně dominují skandinávské země, se ČR propadla z 16. místa na 19. místo, které nyní sdílíme s Lotyšskem. Chvost žebříčku CPI v porovnání EU pak uzavírají Rumunsko, Maďarsko (shodně 44 b.) a Bulharsko (43 b.).

Ze zemí Visegrádu si nejlépe vede Polsko (58 b.), které ztratilo oproti loňsku dva body. Následuje zhoršující se ČR (56 b.) a stagnující Slovensko (50 b.). Maďarsko (44 b.) potvrzuje propadající se trend V4 se ztrátou dvou bodů oproti roku 2018.

Jaké jsou hlavní příčiny neúspěchu ČR?

Data pro aktuální žebříček CPI se sbírala v průběhu let 2018/2019, a to prostřednictvím třinácti nezávislých indexů (světových a regionálních). Česká republika byla hodnocena maximálním možným počtem indexů pro jednu zemi, což je deset.

Letošní ztrátu odráží především pět dílčích indexů zachycujících náchylnost ke korupci a politizaci státní správy, zneužívání pravomocí a protikorupční robustnost vztahu státu a soukromých firem, kde se ČR výrazně propadla. Ve zbylých indexech naše země stagnuje.  

„Česko v omezování korupce, otevřenosti a kvalitě veřejného sektoru stagnuje, nebo se přímo zhoršuje. Bez funkčního státu, kvalitních institucí a důsledné justice světovou špičku nedoženeme. Vláda nemůže stav státní správy donekonečna lakovat na růžovo,“ komentuje situaci David Ondráčka, ředitel TI ČR a člen globální Správní rady TI.

Tisková konference ke zveřejnění výsledků CPI 2019. Zleva Petr Leyer, právník TI, David Ondráčka, ředitel TI a David Kotora, vedoucí komunikace TI | zdroj: TI

Prohlubující se privatizace veřejného zájmu

Trend rostoucí privatizace veřejného zájmu v České republice, před kterým TI dlouhodobě varuje, získává konkrétní obrysy i v expertních indexech. Ekonomické vlivové skupiny už přímo upravují chod samotných institucí a vytvářejí si podmínky vhodné pro své podnikání. Logicky pak není na politické scéně zájem iniciovat ani dílčí kroky v boji proti korupci, natož přijmout zásadnější rozhodnutí či reformy.

Ilustrací mohou být třeba paradoxní kroky státní správy, která ve snaze obhajovat zájmy několika osob dokáže popírat i vlastní stanoviska. Takovým příkladem je rozhodování Středočeského kraje v kauze střetu zájmů premiéra. Úředníci šli nejen proti svým předchozím závěrům, ale i stanoviskům Ministerstva spravedlnosti, které následně upustilo od prosazování svého výkladu k ovládání společností ve svěřenském fondu, když se odmítlo zabývat přezkumem rozhodování Středočeského kraje na základě našeho podnětu.

Projevům „state capture“ může vzdorovat nezávislá, profesionální a respektovaná veřejná správa. Bohužel současný trend politické reprezentace spíše uvolňuje otěže politickému rozhodování a vytlačuje expertní kapacity, které s nimi nesouhlasí, mimo veřejnou správu. Tím se pouze prohlubuje nejen personální, ale především kapacitní krize státní správy.

Selhává základní protikorupční legislativa, má vliv i na hospodaření státu

V roce 2019 se v oblasti zákonodárství naplno projevily negativní trendy započaté v minulých letech:

  • Stále chybí některé klíčové zákony. Jedná se např. o zákon o regulaci lobbingu, zákon na ochranu oznamovatelů, zpoždění má implementace páté směrnice proti praní špinavých peněz (AML), která může přispět k větší transparentnosti v oblasti zjišťování skutečných majitelů, a tedy k efektivnějšímu řešení střetu zájmů politiků či vysoce postavených úředníků.
  • Objevují se snahy o dílčí novelizace stávajících zákonů, které s sebou nesou značná korupční rizika a často též omezení transparentnosti a narušení relativně křehce fungujících mechanismů. Jde např. o novelu zákona o svobodném přístupu k informacím, celý proces přípravy stavebního zákona nebo některé návrhy novelizace zákona o státním zastupitelství.
  • Mnohé dosavadní zákony obsahují mezery, které na jedné straně umožňují zneužívání či obcházení právních předpisů a na druhé straně zbytečně zatěžují veřejnou správu byrokratickými postupy. Změna však přichází velice pomalu. V Parlamentu se některé zlepšující návrhy „zasekávají“, protože není politická vůle prosazovat dohled nad veřejnými financemi a nezřídka se stává, že je opoziční návrh koalicí odmítnut, jen aby mohl následně být předložen jako vládní, za nějž si body připíše vláda.
  • Zákon o státní službě nejen nenaplňuje očekávání, ale dokonce převrací pozitivní trend politické nezávislosti státní správy započatý před pěti lety. Sice se ukazuje, že zvyšuje transparentnost (např. v personální oblasti), ale politické tlaky na úředníky se vrátily, i když v jiné podobě.
  • Problematické jsou také časté systemizace, resp. jejich časté změny, a konkrétně pak kritizovaná změna z jara 2018. Úpravy systemizace slouží též ke slučování různých odborů a sekcí a tím otevírají možnost pro odstraňování nepohodlných úředníků z vedoucích funkcí. K tomu se navýšila administrativní zátěž spojená s fungováním služebního zákona. Obojí vede k selhávání státní správy zejména v otázkách efektivity.

Výše uvedené nedostatky se pak promítají též do hospodaření státu, zejména v kontextu větších projektů a souvisejících veřejných zakázek (systém elektronického mýta, systém elektronických dálničních známek, zakázky Ministerstva obrany apod.), kde kvůli narušené integritě selhává nejen samotná státní administrativa, ale často i některé nezávislé kontrolní orgány (ÚOHS), které jsou zákulisně ovlivňovány přímo politiky nebo některými podnikatelsko-zájmovými skupinami.

Vteřiny TI: Petr Leyer – CPI 2019 | zdroj: TI

„Státní správa je řízena striktně zákonem o státní službě, což přináší i nemalou byrokracii. Počáteční pozitivní a zamýšlený efekt emancipování profesionálního státního aparátu však mizí. Politická reprezentace se ´naučila chodit´ v nových pravidlech, takže se vrací politické tlaky, známé z doby před účinností služebního zákona, a zbývá jen zvýšená administrativa, což přináší nižší míru efektivity státní správy,“ vysvětluje Petr Leyer, právník TI ČR.

Snižující se politická integrita

Česká republika nemůže zlepšit své renomé, pokud političtí představitelé nezačnou aktivně zvyšovat politickou integritu a respektovat etické principy společnosti.

Dlouhodobě jsme svědky hrubých útoků na nezávislé organizace, relativizaci kauz a odmítání jakékoliv odpovědnosti za své činy. V tomto prostředí pak lze jednoduchým nálepkováním očerňovat kohokoliv, kdo upozorňuje na nelegální aktivity.

Návod na zlepšení

Česká republika má mít ambici využít vlastní potenciál a v žebříčku CPI mířit minimálně nad průměr států Evropské unie. Roky zdůrazňujeme následující klíčové oblasti, které povedou ke zlepšení:

Aktivní a odpovědná občanská společnost je v současné chvíli to, co nás dělí od hlubšího propadu v rámci Indexu vnímání korupce. Občané jasně vyjadřují nespokojenost s často nepromyšlenými kroky současné vlády a snaží se vytvářet atmosféru zodpovědnosti za politické kroky. Proto považujeme za nezbytné nadále monitorovat legislativní návrhy a upozorňovat na nesmyslné kroky, které mají ulehčit zneužívání moci.

Tímto způsobem se nám mj. podařilo zrušit nesmyslný poplatek za podání podnětu na ÚOHS, kritizovali jsme vznik bezzubé evidence skutečných majitelů, která se nyní mění ve veřejnou, jak jsme doporučovali již v minulosti. Pečlivě sledujeme i implementaci nové evropské směrnice proti praní špinavých peněz, aby bylo přehledně vidět, kam plynou veřejné prostředky.

V oblasti dotací navrhujeme zavést Registr dotací (portál, kde by na jednom místě bylo možné online zjistit, a to několika kliknutími, všechny typy dotací, od EU fondů, přes ministerské, krajské až po ty městské a obecní).

Aktivní občanská společnost je tedy tím nejdůležitějším hlídacím psem, který je ochotný se ozvat, když se politici snaží ovládnout veřejnoprávní média nebo orgány činné v trestním řízení. Útoky na tyto instituce se stupňují, protože viditelně dělají svou práci svědomitě a odvážně.

Jak vnímat Index vnímání korupce 

Index vnímání korupce (Corruption Perceptions Index, CPI) zveřejňuje mezinárodní nevládní organizace Transparency International (TI) od roku 1995. Index řadí země podle stupně vnímání korupce ve veřejném sektoru a podnikání s použitím stupnice 0–100, kde 100 bodů označuje zemi téměř bez korupce a 0 bodů znamená vysokou míru korupce. Počet zemí se rok od roku mírně mění. Letos se jich hodnotilo celkem 180.

Žebříček je sestavován na základě výsledků průzkumů mezi experty, nejedná se tedy o vox populi, v nichž respondenti (ať již jednotlivci či organizace) hodnotí mj. schopnost vládních institucí potlačovat a postihovat korupci, účinnost protikorupčních opatření, rozsah korupce v různých oblastech veřejné správy, míru transparentnosti jejího fungování a míru zneužívání veřejných funkcí a veřejných prostředků.

Jednotlivé průzkumy provádí nezávisle na sobě dvanáct mezinárodních odborných organizací ve třinácti žebříčcích, ačkoliv ne ve všech státech jich vždy „operuje“ plná sestava. Získaná data poté poskytnou TI. Kombinací těchto indexů vzniká konečná hodnota CPI.

Česká republika byla hodnocena na základě 10 dílčích indexů (což je aktuálně maximum možných zdrojů, minimum jsou tři dílčí indexy) renomovaných mezinárodních institucí.

Data pro aktuální Index se sbírala v průběhu let 2018/2019, a výsledek tedy neodráží jednotlivou nedávnou událost nebo politické rozhodnutí, ale představuje odraz dlouhodobějšího trendu v daném časovém období.  

Užitečné odkazy

CPI 2019 – Infografika Česká republika

CPI 2019 – Infografika svět

CPI 2019 – Infografika EU

CPI 2019 – Metodologie

CPI 2019 – Stručná metodologie

CPI 2019 – Nejčastěji kladené dotazy

CPI 2019 – Výsledky svět

CPI 2019 – Zdroje CPI

CPI 2019 – Publikace 

Další informace v angličtině naleznete na webových stránkách TI transparency.org/cpi


Štítky: CPI

Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Bojujte proti korupci s námi.