Co je to „fact-checking“?

Aktualizováno 18. 11. 2019

Jan Tvrdoň vedl po několik let projekt Demagog.cz. Tým Demagogu vypracoval pro ověřování pravdivosti tvrzení v politických diskusích, zejména v televizi, metodu, kterou s jejich svolením publikujeme i zde – jakožto nejvhodnější doplnění jeho výkladu. Zásady, které ověřovatelé Demagogu aplikují, mají totiž univerzální platnost.

Jan Tvrdoň – Jak je důležité míti fact-checking  | zdroj: TI

Fact-check pro Demagog znamená ověřování pravdivosti faktických vyjádření politiků. Sledují se pouze ověřitelná tvrzení politiků postavená na faktech v různých podobách, ať už to jsou numerické informace, minulé činy dané osoby (hlasování o zákonech nebo vyjádření), nebo historické události.

Fakta a zase fakta

Vzhledem k tomu, že je třeba ověřit všechny faktické výroky politiků v dané debatě, nelze vyloučit, že se některé tvrzení může jevit zdánlivě banální. Nelze je ovšem z hodnocení vyloučit z důvodu zajištění nestrannosti a objektivnosti. Z toho důvodu také nelze svévolně srovnávat jednotlivá tvrzení či politiky mezi sebou navzájem (podrobněji viz „Jak nakládat s jednotlivými hodnoceními“).

Neověřitelná tvrzení jsou rovněž považována za faktická (postavená na faktech), ovšem není možné dohledat žádný veřejný zdroj, který by dané tvrzení potvrzoval či vyvracel (podrobněji viz „Jakým způsobem se výroky hodnotí?“).

Jakýkoliv souhrn hodnocení je možné vztahovat právě jen na tato tvrzení, ne na celkový projev politiků.

Co a proč se nehodnotí?

Nehodnotí se politická prohlášení, hodnotící soudy a predikce dopadů nějakých opatření (např.: Opatření vlády XY je dobré, neboť způsobí růst zaměstnanosti.). Je to proto, že hodnocení ideologických či jiných normativních soudů, které nejsou postaveny na jasných a doložitelných faktech, jednoduše není možné. Budoucnost neznáme a u hodnotových soudů nelze nalézt jedinou „správnou“ pozici.

Dále se také nehodnotí banality (např.: Včera jsem měla k obědu guláš), obecně známá fakta (ČR je členem EU) a glosy (Každý ve státní správě ví, kdo je ministr životního prostředí“).

Smyslem fact-checkingu je tedy najít faktické jádro jednotlivých tvrzení a ověřit, zda jsou pravdivá. Proto se názory, přání, hodnotící soudy nebo vyjádření náklonnosti či vyjádření emocí neověřují; neboť jsou (na rozdíl od faktů) v moci toho, kdo je vyjadřuje.

Mohu tvrdit, že nemám rád červená jablka. Náš vztah k červeným jablkům se může legitimně značně lišit, aniž by jeden z nich byl pravdivější než druhý. Ale nemohu tvrdit, že jablko není červené, pokud je to v rozporu s faktem (s jeho skutečnou barvou).

Ovšem to neznamená, že faktická správnost je zbytečná, když v politice záleží na názoru a názor není faktický výrok. Legitimita názoru se totiž od pravdivosti faktů odvozuje: můžeme mít k věci různé postoje, pokud se shodneme, co je ta věc, jinými slovy, naše politické názory se mohou lišit až na základě toho, že se v zásadě shodneme na faktech. Musíme se shodnout na tom, co to je červené jablko, abychom měli šanci se neshodnout na tom, zda je ne/máme rádi. Ale připusťme, že hranice mezi faktem a postojem mnohdy není ostrá.

Pozn. Ondřeje Cakla

Jakým způsobem se výroky hodnotí?

Pro hodnocení jsou platí čtyři základní kategorie:

Nepravda

Tato tvrzení nejsou v souladu s veřejně dostupnými čísly nebo informacemi o nějakém konání, respektive nekonání. Může jít také o situaci, kdy se liší způsoby výpočtu daného ukazatele, ale dotyčné číslo či tvrzení nepotvrzuje žádný z těchto zdrojů.

Pravda

Použití správné informace ve správném kontextu. V odůvodnění Demagogu také můžete narazit na hodnocení „pravda s výhradou“, pokud výrok není striktně pravdivý, ale jde pouze o malou či nevýznamnou neshodu. U číselných údajů se orientačně lze držet hranice 10 %, pokud nejde o čísla, kde se netoleruje nepřesnost (počet poslanců) nebo kde sám politik dbá na to, že je přesný.

Předpokládejme, že v Česku je 3 800 učitelů občanské výchovy.

V Česku je 4 000 učitelů občanské výchovy.

Výrok bychom označili jako pravdu s výhradou, odchylka 5 % je v této informaci zanedbatelná.

Pletete se, pane poslanče. V Česku není 3 800, ale je 4 000 učitelů občanské výchovy.

V takovém případě by již byl výrok nepravdivý, ač se do 10% tolerance vejde, neboť politik se ve snaze opravit jiného pokouší vyjádřit přesné číslo.

Při hodnocení se také zohledňuje to, zda řečník své vyjádření relativizoval slovy jako „myslím“, přibližně atp. Divákovi/čtenáři bylo naznačeno, že si řečník není jist, tudíž je možné jistou odchylku tolerovat.

Zavádějící

Demagog zvlášť identifikuje výroky zavádějící. Předně nejde o žádný „mezistupeň“ mezi pravdou a nepravdou. Jedná se o tvrzení, která používají správná fakta ovšem v nepravdivém nebo neúplném kontextu či jsou z původního kontextu vytrhávána nebo jinak překrucována. Bývají to nevhodná či nepřiměřená porovnávání.

Příklad zavádějícího tvrzení:

„První porevoluční kancléři včetně Schwarzenberga neměli bezpečnostní prověrku.“

Striktně formálně je to sice pravda, ovšem informace je podána zcela vytržena z adekvátního kontextu. Bezpečnostní prověrky totiž zavedl až zákon o ochraně utajovaných informací z roku 1998. První kancléři tak „bezpečnostní prověrku“ ani získat nemohli, přesto zde existovalo prověření osob nakládajících s utajovanými informacemi.

Neověřitelné

V případě, že není možné najít zdroj tvrzení, respektive není možné ho na základě žádných informací potvrdit či vyvrátit.

Jak je zajišťována nezávislost hodnocení?

Veškerá hodnocení jsou vždy psána s řádnými odkazy na veřejné internetové zdroje, ve výjimečných případech s odkazem na odborné publikace s uvedením autora a strany. Odborná témata se konzultují s odborníky na danou otázku, pokud nelze najít lepší zdroj. Každé publikované odůvodnění prochází autonomní kontrolou dvou dalších osob (expertů), kde se kontroluje faktická a metodologická přesnost a správnost a také celková logika výroku.

Kdo provádí fact-checking, není a nesmí být svázán s žádnou politickou stranou či uskupením a tyto subjekty musí být striktně vylučovány z podílu na financování projektu.

U Demagogu působení v politických stranách zapovídá stážistům etický kodex. Je pochopitelné, že lidé, kteří se v projektu angažují, se patrně o politiku zajímají a jako každý i oni mají své preference. Skrze přísnou metodiku není přípustné ani možné, aby se tyto preference do hodnocení promítly.

Jak nakládat s jednotlivými hodnoceními?

Demagog se snaží pravdivé a nepravdivé výroky jednotlivých politiků třídit a sčítat, vést přehled, jak si jednotliví politici, diskutující v relacích, vedou. Zobecněná čísla počtu pravdivých a nepravdivých výroků mají následující důležité limity:

  • Cílem statistik není vytvářet všeobecně platná tvrzení o tom, který politik je větší lhář, neboť není v možnostech dané statistiky zachytit „velikost“ lži (klamání) ve smyslu závažnosti dopadu na veřejné mínění.
  • Cílem je upozorňovat na množství faktických přešlapů, které zazní v množině těch výroků, které hodnotíme.

S takovou statistikou je nutno nakládat opatrně, při jejím vytváření dochází k několika zkreslením, kterým se naneštěstí nedá vyhnout: témata, o kterých se v relaci hovoří, stanovuje (nebo by měl) moderátor; výroky, které se hodnotí, vybírají ověřovatelé my, selhání lidského faktoru je proto možné.

Politikové jsou ověřováni v různé míře, tudíž procentní srovnání míry jejich nepravdivých výroků nemusí být vypovídající.

Vysvětleme si to. Pravdivostní hodnota výroku je vždy pouze pravda/nepravda. Ale společenský dopad tvrzení, že Václav Havel nařídil humanitární bombardování Jugoslávie (nepravda – vyvráceno zde, zde nebo zde) je daleko horší než společenský dopad tvrzení, že jablko je zelenina (nepravda). Proto máme zřejmě právo ty, kdo šíří nepravdu o Havlovi, považovat za větší lháře, než ty, kdo by případně nemluvili pravdu o jablku. Ale striktní fact-checking tohle ponechává stranou.

A co se počtu nebo poměru nepravdivých tvrzení týká, metoda musí počítat s reálnými extrémy: Množství zachycených a hodnocených výroků vyplývá z daného pořadu, z toho, co se v něm řeší a kolik se toho stihne říci. Mluvčí, který obvykle mluví nepravdu může projednou před kamerou mít kliku a vyhnout se jakýmkoliv tvrzením, a jeho obvykle pravdomluvný kolega se párkrát „sekne“, takže by nakonec na základě hodnocení vypadal jako větší lhář on. Toto zkreslení výběrem je tedy nutné také brát v potaz a neinterpretovat výsledky fact-checkingu jednoznačně tak, že u koho bylo zachycenou více nepravdivých tvrzení, je větší lhář.

Pozn. Ondřeje Cakla

Kam jít dál

Stránky ověřující pravdivost výroků, informací a článků na webu:

  • Demagog.cz. je projekt ověřování pravdivosti výroků v politických diskusích.
  • Manipulátoři.cz se věnují fact-checku v oblasti politického marketingu, public relations a komunikačních strategií, s přesahem do dalších společenských věd. Manipulátoři také vedou knihovnu hoaxů (fake-news článků) na českém internetu.

Autor: Ondřej Cakl

Poděkování za podporu

Materiál vznikl díky grantu T-Mobile Pomáháme v rámci projektu Immune Enhanced.


Projekty a kauzy: Dezinformační imunologie Transparency International

Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Související zprávy

Bojujte proti korupci s námi.