Česká Lípa chce zadat zakázku na provoz MHD bez soutěže

^{Česká Lípa, ilustrační foto | zdroj: ceskolipsko.info}

Pokud by Česká Lípa výše navrhované řešení uskutečnila, zadělala by si na závažný problém, protože by dle našeho názoru porušila jak soutěžní právo, tak i  zákaz státní podpory (v tomto případě  ve prospěch BusLine a.s.).

Česká Lípa se konkrétně snaží využít výjimku z nařízení EU č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici (dále jen “nařízení”). Toto nařízení, které je nadřazeno směrnicím o zadávání veřejných zakázek, sjednocuje podmínky v celé unii pro poptávání externích dopravců pro hromadnou dopravu. Evropský zákonodárce však nechtěl určit pravidla pro zajištění hromadné dopravy ve všech situacích a prostřednictvím klausule de minimis určil výjimku platnou např. pro nejmenší obce, která v zásadě říká, že smlouvu na zajišťování dopravy na kratších trasách či za menší objem peněz je možné uzavřít i bez soutěže  s konkrétním subjektem. Podmínkou však je, že externím subjektem je tzv. “malý nebo střední podnik”, tedy skupina podniků, které jsou různě v evropském právu zvýhodňovány pro jejich přínos v ekonomice.

Na velikosti podniku záleží

Stěžejní tak je odpovědět na otázku, zda zamýšlený dopravní podnik je či není malým či středním podnikem. Podle našeho názoru to je vyloučeno hned ze dvou důvodů:

1. Evropské právo vylučuje, aby se za takový podnik považoval subjekt, kde obec drží více jak čtvrtinový podíl na majetkový či hlasovacích právech, což je právě tento případ.
2. Malým nebo středním podnikem nemůže být dceřiná společnost tak obrovského podniku, jakým je právě semilský BusLine a.s., když zaměstnává např cca. 5 x vyšší počet zaměstnanců než definice středního podniku dovoluje (tzn. max. 250 zaměstnanců).

Česká Lípa mohla využít otevřeného a nediskriminačního řízení, ve kterém by mezi více konkurenty na trhu hledala nejvhodnějšího smluvního partnera. Bohužel zvolila způsob, který jí nabídla sama společnost BusLine a.s. a který lze považovat za diskriminační vůči ostatním dopravcům. K tomuto postupu nevidíme sebemenší důvody a všem zastupitelům jsme napsali výzvu, aby od svého záměru ustoupili. Cítíme, že případné rozšíření této praxe by vedlo k zásadnímu narušení trhu, obcházení zákona a zvýhodňování zejména velkých hráčů na trhu.

ÚOHS nezasahuje

Kromě toho se jeví i zamýšlená koncepce společného dopravního podniku značně podivně. Město nebude moci prosadit jakékoli rozhodnutí proti vůli partnera, neboť podíl na hlasovacích právech by měl být 50:50.

Vzhledem k těmto pochybnostem dospěl  i Liberecký kraj k závěru, že je potřeba ověřit postup města a poslal podnět jak zastupitelstvu České Lípy, tak i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

ÚOHS však v této fázi správní řízení nezahájil, což není překvapivé vzhledem k tomu, že ÚOHS rozhoduje až v situacích, kdy již došlo k porušení zákona, což se v tuto chvíli ještě ani stát nemohlo. Vedení města však neváhá postup ÚOHS interpretovat po svém a tvrdit občanům, že ÚOHS považuje postup města za souladný se zákonem.

Více zde.

Společná výzva Oživení, o.s. a Transparency International – Česká republika, o.p.s.

Analýza

Vzhledem k přeměně struktury akciové společnosti BusLine na holdingové uspořádání přinášíme přehlednou analýzu současného nastavení majetkové sítě kolem skupiny BusLine.

BusLine – Analýza 14. 11. 2017

Současně s tím přinášíme také právní výklad o výjimce, kterou chce město využít, aby se vyhnulo zadávacímu řízení pro zajištění dopravní obslužnosti.

Zajišťování dopravní obslužnosti ve světle evropského a českého práva 14. 11. 2017

Podpořeno grantem NFNZ – Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Projekty a kauzy: Dobrá i špatná praxe ve veřejných zakázkách

Štítky: Transparentní veřejné zakázky , Hospodárnost veřejných rozpočtů , Právní Poradna TI