Blog Ondřeje Cakla: „Zákon o volbě prezidenta republiky – odkaz Jaroslava Cimrmana“
Cimrmanova filozofie externismu vychází z myšlenky, že na to, aby byla osoba či akce „pro svůj okolní svět patrná, nemusí v něm nutně existovat, neboť patrnost a existence jsou dvě naprosto odlišné věci.“ Prezidentská kampaň tento grandiózní vtip Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka převedla z hájemství smíchu do říše aktuální žité reality. Nestalo se tak ale bez „solidního“ podkladu, jímž je zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Ondřej Cakl, projektový koordinátor TI | zdroj: TI
Tento článek asi nepřináší nová fakta. O tom, že nejviditelnější prezidentská kampaň byla kandidátem, cituji, nevedena, konec citátu, se napsalo dost a dost. O tom, že tato kampaň, organizovaná spolkem Přátelé Miloše Zemana, byla legální, informoval ústy Jana Outlého Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH). Jan Outlý navíc vysvětlil, že je to zčásti dáno absencí institutu volebního výboru, kterou způsobila novela č. 322/2016 Sb. zákona o volbě prezidenta republiky.
O tom, že se tím pádem asi nikdy nedozvíme, kdo kampaň prezidenta České republiky Miloše Zemana financoval, informovala (stejně jako o ostatních skutečnostech) opakovaně naše pobočka Transparency International.
Přítomnost zmíněných informací v mediálním diskurzu a jejich nevzrušené zapojení do toku debat však jaksi deaktivuje šokující skutečnost, že volební zákony České republiky nikoliv pouze umožňují, aby každý kandidát nevedl svou vlastní kampaň, ale dokonce umožňují, aby za ni, ať je sebenezákonnější, nemusel nést odpovědnost.
Nejde přece o to, že kontrafaktuální výrok kandidáta Miloše Zemana byl základním heslem první fáze jeho kampaně – co na tom?
Jde o to, že tento výrok byl de iure i de facto po celou dobu pravdivý.
Přemlouváme nahého krále, aby se oblékl
Doposud se všechny alespoň obrysově racionální argumenty snažily dokázat, že prezident kampaň vedl. Pokud bychom totiž neudělali vše proti evidenci, že pan Zeman skutečně žádnou kampaň nevedl (měl na to Přátele), nemáme vlastně na koho aplikovat volební zákon. Až tak absurdní naše situace je. Naše úsilí by proto mělo směřovat úplně jinam.
Takže opakuji: reálně, i podle našich zákonů, Miloš Zeman kampaň opravdu nevedl, přestože v ní a pouze skrze ni kandidoval; a nevést svou masivní a netransparentní kampaň mu umožnil zákon č. 257/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky.
Musíme tedy racionalizovat tento zákon, aby napříště nezakládal situaci, v níž budeme prokazovat existenci něčeho, co se neděje, jenom abychom ho měli na co aplikovat. Je sice smutné, že tím zákon pozbude svou cimrmanovskou myšlenku (viz níže), ale snad by nám Mistr odpustil.
Absence odpovědné osoby v zákoně
Zákon vlastně nedefinuje, KDO je tím, kdo vede prezidentskou předvolební kampaň.
Je jasné, že samotný kandidát nemůže být současně výkonným organizátorem své kampaně, a to z důvodů provozních (není to v silách jednotlivce) i právních (musí mít nějaké právní vztahy s mnoha dalšími fyzickými i právnickými osobami, zaměstnanci počínaje a PR agenturami konče).
Zákon ale nenaznačuje, jak má tuto situaci kandidát řešit prakticky, a tak se vytváří napětí mezi funkcemi a odpovědnostmi subjektů, které musí kandidát nutně vtáhnout do hry.
Zákon pochopitelně neukládá kandidátovi kampaň vést. Kandidát však každopádně musí např. otevřít transparentní volební účet (TÚ) a zveřejnit seznam dárců a poskytovatelů bezúplatných plnění. Kandidát musí dále vést o financování kampaně účetnictví. To vše může dělat jako fyzická osoba. Klidně s nulovým záznamem.
Současně se ale neobejde bez entity, která bude reálně jeho kampaň organizovat a proplácet – prostě vést. Pokud iniciuje vznik takové organizace (např. zapsaného spolku či agentury) anebo využije služeb organizace existující, tato entita už podle zákona povinnostmi kandidáta vázána není. Tím veseleji se jí pak jeho kampaň vede.
V roce 2018 jsme byli svědky dvou ostře odlišných přístupů k této ambivalenci: kandidát Michal Horáček inicioval zřízení spolku MÁME NA VÍC a z vlastního rozhodnutí na něj přenesl kritéria kladená na kandidáta samotného. Spolek zřídil transparentní účet a publikoval týdenní finanční zprávy.
Kandidát Miloš Zeman zřídil TÚ. Žádné relevantní finanční vklady na něj nepřišly. Publikoval také v zákonném termínu přehled o finanční podpoře své kampaně. Mezi jinými v seznamu figuroval zapsaný spolek Přátelé Miloše Zemana (PMZ), který zde vykázal 7 923 725 Kč jako bezúplatné plnění, resp. náklady na tisk billboardů a jejich distribuci. PMZ byl však také skutečným realizátorem Zemanovy nákladné prezidentské kampaně, aniž by byl povinen zveřejnit, anebo o své vůli zveřejnil, informace o jejím financování.
Přízrak osoby konající kampaň „s vědomím“ kandidáta
Novela zákona č. 322/2016 zavádí institut „třetí osoby“ i do prezidentské kampaně. Více o tzv. třetích osobách zde.
A skutečně. Během kampaně zaznívalo stanovisko, že zapsaný spolek organizující kampaň je vlastně „třetí osobou“, měl by se proto jednak registrovat u ÚDHPSH, zřídit volební účet atd., a jednak by měl omezit své náklady na kampaň limitem 800 tis. Kč, resp. 1 mil. Kč.
To by pochopitelně práci entit organizujících prezidentské kampaně silně omezovalo. (A např. PMZ by to postavilo mimo zákon.)
Zákon však doslova říká, že každá „fyzická nebo právnická osoba, která se hodlá účastnit volební kampaně bez vědomí kandidáta, je povinna se před vstupem do volební kampaně registrovat jako registrovaná třetí osoba u Úřadu.“
O třetích osobách účastnících se kampaně s vědomím kandidáta, o nichž se v komentářích začalo během loňské zimy mluvit, zákon nepojednává. (Toto sousloví se v zákoně objevuje pouze jednou, v novelizovaném § 37, a to v souvislosti s povinností započítávat náklady takových osob do limitů na kampaň.)
Jejich kompetence jsou zrcadlovou konstrukcí – pouze přání interpretů bylo jejich otcem. Institut registrované „třetí osoby“ tedy nijak neřeší absenci regulace organizátora kampaně (tj. neregistrované třetí osoby). Jak by řekl Cimrman, jde o „typickou zrcadlovou inverzi“.
Externismus v letošní kampani
Zde se dostává ke slovu externismus: když se hodí, aby kandidát a spolek nebyli tímtéž, kandidát zahlásí něco ve smyslu „nevedu kampaň, ale je tady jeden na mně nezávislý spolek, a ten asi něco v můj prospěch dělá“.
Pro okolní svět zcela patrná kampaň pak není (vedena kandidátem).
Anti-externismus v letošní kampani
A když se naopak hodí, aby byli tímtéž, pak jedno jsou, kandidát proklamuje něco ve stylu „spolek není třetí osoba, nemusí se registrovat a nemusí se omezovat v utrácení, protože kampaň vede s mým vědomím.“
Pak je tady i pozice „něco mezi“ – spolek je poskytovatelem nefinančního plnění pro kandidáta, tj. dárcem. Ale ta už byla vytvořena jen pro zakalení situace, tj. z důvodů víceméně estetických.
Hledá se volební výbor
Původní zákon o volbě prezidenta (č. 275 z r. 2012) požadoval po kandidátovi zřízení tzv. volebního výboru (§23) a konstatoval výslovně, že „členové volebního výboru odpovídají za financování volební kampaně a společně a nerozdílně odpovídají za závazky volebního výboru.“
To významně ztěžovalo možnost zakrýt zdroje a výdaje financování kampaně.
Výbor byl totiž odpovědný za splnění řady povinností, které se týkaly organizace kampaně a zmizely spolu s ním, a také za ty, které byly převedeny na kandidáta (např. zveřejnění seznamu dárců). Tento institut však novelou č. 322 zmizel bez náhrady.
Letošní předvolební klání ukázalo, že pomocí aplikace klasické cimrmanovské gnozeologie lze zákon o volbě prezidenta republiky plauzibilně interpretovat a převést v praxi. Obnovení volebních výborů by sice neznemožnilo najímat či delegovat další subjekty pro organizaci kampaně, ale vzhledem k tomu, že měly přímou odpovědnost za finance, musely by výbory, při snaze se z ní vyvléci, přinejmenším vymyslet něco nového. Něco, o čem se nesnilo ani Jaroslavu Cimrmanovi.
Pokud Vás téma kampaní zajímá, nenechte si ujít náš Protokol z monitoringu, který vydáme 9. dubna 2018.
Pokud Vás zajímá externismus, více zde.
Autor koordinuje monitoring předvolebních kampaní v TI.
Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru
