Je třeba klást důraz na prevenci, digitalizaci a zapojení občanské společnosti do kontroly veřejného zadávání

  • David Ondráčka, ředitel TI ČR a člen globální Správní rady TI | zdroj: TI

Kulatý stůl: „Osvědčené postupy pro prevenci a odhalování korupčních rizik ve veřejných zakázkách“ | zdroj: TI

V průběhu loňského roku byla v rámci projektu „Férové veřejné zakázky v ESI fondech“ podpořeného programem  EU OLAF/Hercule III nastolena řada otázek. Transparency International Česká republika (TI ČR) mimo jiné posuzovala praxi veřejného zadávání a sdílela shromážděná zjištění a doporučení, která by měla přispět ke zvýšení transparentnosti a efektivity celého procesu veřejného zdávání.

Závěrečnou veřejnou akcí projektu byl kulatý stůl „Osvědčené postupy pro prevenci a odhalování korupčních rizik ve veřejných zakázkách“,  kde se stejně jako na předchozích akcích setkali odborníci z praxe se zástupci veřejné správy.

Kulatý stůl byl zahájen souhrnem doporučení zpracovaným odborníky z TI ČR na základě předchozích setkání a z nich plynoucích zjištění, se kterými účastníky seznámil právní specialista Petr Leyer:

  1. Poznejte svá slabá místa a kultivujte prostředí.
  2. Jasně definujte kompetence a osobní odpovědnost.
  3. Otevřeně plánujte a zapojte občanskou veřejnost.
  4. Zmapujte si aktuální nabídky na trhu.
  5. Standardizujte dokumentaci a formalizujte interní postupy.
  6. Požadujte kvalitu za rozumnou cenu a zadávejte odpovědně.
  7. Otevřené řízen jako výchozí řešení.
  8. Optimalizujte nákupy a zadávejte elektronicky.
  9. Poznejte své dodavatele.
  10. Hodnoťte transparentně.
  11. Nepodceňujte kvalitu obchodních podmínek.

Každé z pravidel doprovázel komentář a jejich detailní rozpracování bude také součástí připravované „Příručky osvědčených postupů pro prevenci a odhalování korupčních rizik“.

Tomáš Vyhnánek, náměstek sekce finančního řízení a auditu Ministerstva financí ČR | zdroj: TI

Detekce podvodného jednání

Otázce prevence a odhalování korupčních rizik se věnoval i Tomáš Vyhnánek, náměstek sekce finančního řízení a auditu Ministerstva financí ČR. Zdůraznil, že z hlediska prevence je účinnost formálních opatření limitována. Zaznělo, že přehnaná opatření namísto kýžených výsledků vedou spíše k administrativní zátěži – absolutní většina zaměstnanců veřejné správy, kterých se opatření týkají, totiž podvodné jednání nepáchá. Naopak vyzdvihl nutnost vzdělávání a zaškolování, která hrají z hlediska prevence klíčovou roli – mnohdy jde totiž o prevenci chyb z nevědomosti.

Při detekci podvodného jednání má Ministerstvo financí (MF) omezené prostředky, samo není vyšetřujícím orgánem a je běžné, že policie trestní oznámení bez důkazů odloží. Sepisování trestních oznámení je všeobecně jedním z nejslabších míst řetězce prevence – odhalování – náprava – stíhání.

Na úrovni řízení programu mezi nejčastější zjištění patří:

  • neprovedení posouzení rizika podvodu;
  • nedostatečná/nevhodná opatření k odhalení varovných signálů v rámci kontrolní činnosti;
  • nevydefinované postupy v případech podezření na podvod;
  • nedostatečná informovanost;
  • netransparentní hodnocení žádostí a přidělování dotací;
  • proplácení dotace bez doložení dokladů a ověření skutečnosti.

Nicméně proces zadávání je většinou tak formalizovaný, že se podvod odehrává spíše výjimečně. Nejčastěji se podvody ve veřejných zakázkách týkají fáze přípravy anebo realizace. Na úrovni příjemců se MF setkává s těmito typy podvodů:

  • přidělená dotace ve skutečnosti slouží jinému účelu, než bylo deklarováno v projektové žádosti;
  • doložení falešných dokumentů, příloh, prezenčních listin;
  • fakturace zboží a služeb, které kvalitou a hodnotou neodpovídají skutečně dodanému zboží, službám;
  • fakturace služeb, které ve skutečnosti vůbec neproběhly (vzdělávací akce, školení, fiktivní účastníci);
  • nákup zařízení, které není využíváno k realizaci projektu;
  • dvojí financování (financování stejných nebo obdobných aktivit z různých dotačních titulů).

Leo Hoffmann-Axthelm z Transparency International EU | zdroj: TI

Jaké máme nástroje?

V rámci diskuse zaznělo, že k efektivnějšímu získávání informací a analýze dostupných dat přispívá využívání informačních technologií, což ve svých příspěvcích potvrdili i další řečníci kulatého stolu, zahraniční experti Leo Hoffmann-Axthelm z Transparency International EU a Jaroslav Kračún z Generálního ředitelství Evropské komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky.

Veřejné zadávání hraje klíčovou roli v implementaci Evropských strukturálních a investičních fondů. Podle údajů neziskové organizace RAND přichází EU prostřednictvím korupce ve veřejných zakázkách EU o přibližně 5,3 miliard EUR ročně. Leo Hoffmann-Axthelm se zaměřil na nástroje a metody k předcházení korupčních rizik při veřejném zadávání v projektech financovaných z fondů EU.

Zmínil, že větší využívání aktuálních technologií, např.  blockchain databází, nabízí velký potenciál, stejně jako cílevědomější práce s daty. Zároveň posluchačům přiblížil pět pilířů otevřeného zadávání prosazovaných Transparency International EU:

  • Transparentní, otevřený, správně načasovaný a digitalizovaný proces. Doporučení na povinné zveřejňování všech nabídek jako předběžné podmínky se osvědčilo (např. na Slovensku).
  • Monitorování procesu nezávislou občanskou organizací. V evropských zemích,  kde se uplatňuje kohezní politika, se např. pilotně realizují projekty Pakty integrity.
  • Otevřená možnost participace široké i odborné veřejnosti. Doporučením je zavedení etických kodexů pro partnerství v rámci ESI fondů.
  • Silná, profesionální a aktivní občanská společnost.
  • Silný a důvěryhodný systém sankcí.

Nové trendy v oblasti zadávání veřejných zakázek v Evropské unii představil Jaroslav Kračún. Zmínil, že od roku 2020 bude v platnosti nový zákon, na jehož základě budou podvody s EU fondy stíhané podle trestního zákona, rovněž vznikne funkce státního zástupce na evropské úrovni, který bude tyto podvody stíhat. Přibudou další nové podmínky a monitorovací mechanismy umožňující kontrolu veřejného zadávání.

V plánu je digitální transformace veřejného zadávání – občané a firmy by měly být žádány o údaje pouze jednou, budou využívány nové technologie v zakázkách – drony, modelování, umělá inteligence v posuzování a predikování potřeb. Je běžné, že při práci s dostupnými daty se vyskytují problémy s jejich kvalitou, elektronické zpracování dat však umožňuje lepší spolupráci.

K dalším doporučením pro evropský vnitřní trh patří také větší využívání elektronického zadávání, podpora nabídek z jiných zemí, regionální peer-to-peer výměny a školení, která přispívají k budování administrativní kapacity.

Lukáš Klee, majitel společnosti Klee Consulting a právní expert v oblasti mezinárodních stavebních zakázek | zdroj: TI

Potřeba standardizace

Otázky budování administrativní kapacity zmiňoval i Lukáš Klee, majitel společnosti Klee Consulting a právní expert v oblasti mezinárodních stavebních zakázek, který v rámci debaty reprezentoval podnikatelský sektor a prezentoval poznatky z praxe.

Stavební zakázky v oblasti dopravní infrastruktury jsou značně rizikové a realizační procesy dlouhodobé. Při jejich realizaci je třeba důsledně dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace a z pohledu financování z veřejných zdrojů je nutné dbát na efektivní vynakládání finančních prostředků. Z těchto důvodů vyžadují stavební zakázky promyšlené a dopředu dohodnuté postupy.

V řadě členských států EU je možné se u výstavbových projektů setkat s využíváním mezinárodně uznávaných vzorových smluvních podmínek, vycházejících např. z dokumentů Mezinárodní federace konzultačních inženýrů (FIDIC). Vyšší míra standardizace smluvní dokumentace může pro zadavatele skýtat výhodu spočívající v optimálním rozložení rizika, a to zejména u významných či strategických veřejných zakázek (např. z oblasti stavebnictví).

Vhodné rozdělení rizik mezi objednatele a zhotovitele, jasná pravidla pro uplatňování nároku na dodatečný čas nebo dodatečné peníze, stanovení role správce stavby, předcházení sporům – to jsou jen některé přínosy, pro které jsou dnes smluvní podmínky FIDIC považovány za mezinárodní příklad dobré praxe.

V souvislosti s  tématem veřejného zadávání bychom rádi upozornili na publikaci, kterou se v rámci projektu chystáme vydat v březnu roku 2019. Příručka pro veřejné zadavatele se bude věnovat rizikovým oblastem jednotlivých fází životního cyklu veřejné zakázky a shrnovat základní předpoklady pro vhodné řízení rizik z pohledu národní a unijní legislativy.

Čtenářům přiblíží prostřednictvím příkladů některé osvědčené postupy, které pomáhají v jednotlivých fázích veřejného zadávání minimalizovat prostor pro vytváření příležitostí vedoucích k manipulativním jednáním či pochybením.

Publikace bude určena zejména veřejným zadavatelům, kteří při realizaci projektů využívají prostředky z evropských fondů, oslovit ale může i zástupce širší veřejnosti, kteří by se rádi seznámili s aktuálně diskutovanými problémy při zadávání veřejných zakázek, popřípadě mají zájem na tom, aby veřejné prostředky byly vynakládány hospodárně, efektivně a účelně.

 

Prezentace ke stažení

David Ondráčka a Petr Leyer – Pravidla férového zadávání veřejných zakázek

Tomáš Vyhnánek – Zvyšování odpovědnosti v rozhodovacím procesu při zadávání veřejných zakázek

Jaroslav Kračún – Trends in areas of public procurement and anti-corruption

Leo Hoffmann-Axthelm – Risks in EU funded procurement

Lukáš Klee – Integrita ve veřejném zadávání Standardizace procesů

 

Tento seminář je financován programem Evropské unie Hercule III v rámci projektu „Férové veřejné zakázky v ESI fondech“.

Obsah projektu a jeho aktivity odrážejí názory realizátora, který za ně nese výhradní odpovědnost. Evropská komise nepřijímá žádnou odpovědnost za použití uváděných informací.

Dopis Evropské komise potvrzuje, že na základě podnětu TI byla zahájena auditní šetření střetu zájmů Andreje Babiše

Budova Evropské komise v Bruselu | zdroj: TI

Transparency International v červnu loňského roku jako první poukázala na to, že ve slovenském Registru partnerů veřejného sektoru je Andrej Babiš, předseda vlády České republiky, stále uveden jako ovládající osoba společnosti Agrofert a.s.

Na začátku srpna 2018 jsme podali první podnět k českým úřadům ohledně obcházení zákona o střetu zájmů v souvislosti s vlastnictvím médií, který vyústil ve správní řízení v Černošicích.

V září 2018 jsme podali druhý podnět spolu s otevřeným dopisem týkajícím se střetu zájmů Andreje Babiše a evropských dotací pro Agrofert, na který nám nyní EK odpovídá. V prosinci zasedl k jednání Evropský parlament a shodl se na jednoznačné rezoluci požadující rychlé vyřešení střetu zájmů premiéra Babiše ve vztahu k eurodotacím i k vlastnictví médií.

„Podněty Transparency daly do pohybu české i evropské instituce a brzo budeme vědět první výsledky. Pravidla platí pro každého, střet zájmů se musí vyřešit a neoprávněné dotace vrátit,“ říká David Ondráčka, ředitel české pobočky TI a člen globální Správní rady Transparency International.

V TI se věnujeme střetu zájmů dlouhodobě a komplexně. V prosinci roku 2018 jsme mimo jiné podali podnět na senátora Ivo Valentu vzhledem k jeho mediálnímu vlastnictví a dále čekáme na odpověď od ministra zemědělství Miroslava Tomana na náš otevřený dopis z října minulého roku týkající se analýzy jeho střetu zájmů.

 

Ke stažení

Odpověď Evropské komise TI

Blog Ondřeje Cakla – „Myanmar: Jevištní demokracie jako metoda, state capture jako účel“

Ondřej Cakl, projektový koordinátor TI | zdroj: TI

Zajistit nefungování institucí

Zvenku totiž Svazová republika Myanmar také působí jako stát postavený na pilířích, které odpovídají koncepci novodobého státu, jak ji známe třeba z Evropy. Existují tu vláda, parlament i soustava soudů, státní aparát s mnoha institucemi určenými k zajištění správy jednotlivých oblastí, funguje tu nevládní sektor občanských organizací, média, soukromý, polostátní a státní business atd.

Bližší pohled na kteroukoliv z těchto institucí prozradí, že žádná z nich nefunguje podle představ, které o správě státu máme. Přesněji, ty pilíře, které v jiných zemí národní/státní integritu konstituují, jsou v Myanmaru ne pouze nefunkční (a každý z nich produkuje opak toho, co od něj očekáváme), ale každý svou specifickou měrou dokonce katalyzuje degradaci těch ostatních – jednotlivé prvky se doslova udržují v dysfunkcích navzájem. Ukažme si to na typickém příkladu.

 

Protikorupční komise

Naším klíčem k porozumění státní integritě Myanmaru je protikorupční agenda, proto se podívejme na fungování pilíře, jenž je tu k potlačování korupce zplnomocněn.[i]

Myanmarská Protikorupční komise (ACC – Anti-Corruption Commision) je samostatný orgán výkonné moci, který má zákonem (č. 23, 2013 ve zn. pozd. předpisů) stanovené pravomoci ve vyšetřování, omezování a dokonce trestání korupce.[ii] Instituce má aktuálně 12 členů a příslušný administrativní aparát. Členové rady jsou jmenováni prezidentem a předsedy dolní a horní komory parlamentu. Rekrutují se z řad státních úředníků, soudců, tj. lidí, kteří se etablovali díky větší či menší spolupráci s armádou. Třetinu rady pak tvoří přímo bývalí armádní důstojníci.[iii]

Zákon umožňuje podat ke komisi podnět komukoliv, kdo se stal svědkem korupce. Současně ukládá komisi přijmout opatření, pokud se podnět prokáže jako neodůvodněný. Přes nebezpečí, že se podnět obrátí proti ohlašovateli, je komise zavalena tisíci podnětů, jejichž relevance je mizivá a jejich prošetření za hranicí kapacit instituce.[iv]

Komise pochopitelně nevykonává exekutivu. Pro případný „zátah“ na korupčníky musí povolat policii. Barmské nevládky nicméně dokumentují případy, kdy jsou zásahy policie dopředu prozrazeny stíhaným osobám, takže v policejních poutech skončí nejmenší nastrčení viníci, nebo ani ti ne. Policie (coby jeden z pilířů) tedy často přispívá spíše k sabotáži práce komise. To je ale jen určitý nešvar, nikoliv systémové selhávání.

Systémový problém najdeme jinde: útvar sice agilně vyšetřuje kauzy mířící do vysokých politických pater, ale nesmí se dotýkat jejich armádních složek. A není to pouze evidence vycházející z jeho aktivit?: je to jeho oficiální stanovisko. Armáda má ale ve Svazové republice neoddiskutovatelný politický vliv, viz dále. (Pojistkou proti vstupu do armádních sfér je také to, že jakékoliv soudní řízení a vyšetřování, které by se dotýkalo armády, automaticky přebírá do rukou vojenská jurisdikce, a to podle ústavy z roku 2008.)[v]

Předávání protikorupčního know-how organizaci MATA v Myanmaru | zdroj: TI

Naopak, pokud by podnět podaný ke komisi obsahoval závažné důkazy prokazující korupci týkající se jakéhokoliv reprezentanta aktuální armádní moci, tento podnět se dostává do rukou lidem, kteří:

  1. mohou mít zájem na jeho nevyšetření,
  2. mohou mít zájem na umlčení oznamovatele.

Myanmarské nezávislé organizace zabývající se omezováním korupce jsou tedy zatím drženy v šachu, neboť jejich nálezy mají malou šanci na uplatnění v nápravných procesech, a mohou reálně vyvolat pronásledování svých autorů. Dvojnásobně to platí o novinářích.[vi]

Samotná existence komise však vyvolává dojem, že je proti korupci v Myanmaru veden institucionální boj, ba co více, práce komise účinně zasahuje do politické situace.[vii] Tím je elegantně znemožněno, aby boj proti korupci probíhal reálně. Protikorupční komise naopak svou činností podporuje institucionalizovanou „velkou korupci“ v Myanmaru (tj. zneužití veřejné pravomoci pro individuální politický zájem).

A stejný princip udržované nefunkčnosti a kontraproduktivity najdeme i u jiných institucí.

 

Katalyzace?

Použil jsem tento termín, abych ukázal, že vedle kontraproduktivnosti institucí je v Myanmaru viditelný ještě další jev: instituce se uzamykají do nefunkčnosti navzájem.

V případě Protikorupční komise je oním katalyzujícím prvkem soudní systém. Klasické soudy jsou beznadějně prosycené úplatkářstvím, a z podstaty věci proto produkují nespravedlnost, spíše než by dbaly o nalezení spravedlnosti. A především, celý systém obsahuje obstarožní složku vojenských soudů s Ústavou deklarovanými pravomocemi nad armádními případy (článek č. 319).

Dokud bude mít myanmarský systém tuto ingredienci, bude činnost komise vždycky kontraproduktivní. A naopak. Dokud komise neprošetřuje podněty směřující do armády, přitakává dualismu soudnictví, který má ničivé důsledky pro balanci moci ve státě. O tom viz dále.

 

Ne-institucionální vládnutí

Pokud by myanmarské instituce měly reprezentovat reálnou moc ve státu, musel by Myanmar být zvláštním případem chaosu a anarchie, neboť instituce tu de facto nemají sílu, robustnost a efektivitu potřebnou pro reálnou distribuci výkonné moci. Pilíře, jež v jiných zemích zajišťují národní integritu a distribuci a rovnováhu moci, jsou zde jen potěmkinovskou atrapou. Ale k chaosu a anarchii má situace ve Svazu skutečně velmi daleko. Je jasné, že vládnutí tu nějak probíhá. Jak a kdo tu tedy vládne?

Nezastírejme, že odpověď na tuto otázku je zjevná a dobře známá. Zemi ve skutečnosti stále vládne armáda. Daleko zajímavější a smutnější je odpověď na otázku jak.

Předávání protikorupčního know-how organizaci MATA v Myanmaru | zdroj: TI

Distribuce moci – vládnutí v Myanmaru

Parlament, ministerstva, státní aparát.

Armáda má ústavou (2008) zaručeno 25 % křesel ve dvoukomorovém parlamentu. Na tato křesla armáda své reprezentanty dosazuje. Stejně tak má armáda vymíněnu nediskutovatelnou kontrolu nad třemi ministerstvy (obrana, vnitro, zahraniční věci). Ministerstva jsou na výkonných funkcích také obsazena armádními exponenty (vazby na armádu u těchto lidí mají všechny představitelné podoby – bývalí vojáci, aktuální vojáci, lidé s kontakty na armádu atd.). Tito úředníci představují „dědictví“ aparátu.

V posledním roce dochází k novému nelegitimnímu a nezdůvodněnému obsazování celé státní administrativy armádními administrátory. – Jejich nástup do úřadů neprobíhá dle žádných veřejně známých pravidel a jejich jedinou funkcí je zřejmě „být přítomen“. Dostalo se jim proto i padnoucího pojmenování „parachute guys“.

Přestože ve volbách 2015 zvítězila demokratická strana NLD a některé její legislativní výstupy by mohly vést k zlepšení situace, jejich implementace se zastaví na úrovni delegovaných ministrů, neboť jejich náměstci jsou již tito úředníci loajální armádě – viz výše.

Klasické imperativy depolitizace a stabilizace státní správy, kýžené u nás a doporučované ostatním zemím, tu tedy nemůžeme aktuálně aplikovat, neboť politická vůle skrze monolitní aparát nenachází realizaci v konkrétních politikách a opatřeních, a tak by trocha té politizace na důležitých postech naopak prospěla. Totéž se týká stabilizace. Na ní tu odveden „kus práce“ byl, a chce to spíše změnu: odvolatelnost a rotaci úředníků. Opačně je tomu s imperativem profesionalizace správy, jehož se Myanmaru nedostává.

 

Legislativa.

Vládnoucí NLD nenaplňuje naděje svých voličů, kteří více nebo méně důvodně očekávali více nebo méně sofistikovanou snahu o narušování armádního vládnutí. Ovšem legislativní praxe NLD vykazuje vedle diletantismu a inkompetence až zázračný cit pro kontraproduktivitu – příkladem budiž pozemková reforma, na niž Myanmar čeká více než osm let a jejíž aktuálně navržená podoba povede přinejmenším k zhoršení vztahů mezi uživateli půdy a zvýšení neklidu v etnických státech Svazu,[viii] nebo školská reforma, jejíž letošní kroky de facto odsoudily k neúspěchu u maturit celý jeden ročník myanmarských studentů, aniž by na příští roky přinesly nadějnější vyhlídky. (Letos byly zavedeny maturity převzaté z USA, ovšem bez jakékoliv odpovídající předchozí přípravy kurikula, výuky a didaktiky systému, který se po roce 1964 propadl do podoby připomínající rakousko-uherské školství osmnáctého století).[ix]

 

Business.

Nejdůležitějšími komoditami svazu jsou nerostné suroviny (zemní plyn, ropa, jadeit, drahé kovy a minerály). Armádní špičky, jež do šedesátých let kontrolovaly jejich vývoz a privatizovaly jejich vlastnictví, pak s využitím certifikačních omezení pro jiné subjekty a zakrytím skutečných koncových majitelů dosáhly situace, v níž nerostné bohatství exploatují buď vojenskými činiteli vlastněné společnosti, nebo společnosti, jejichž činnost je prostřednictvím armády regulována.

Jedním z nejúčinnějších nástrojů této regulace je instituce nazývaná státní podnik (state-owned enterprise, SOE). Ovšem pravomoce, funkce a dopad činnosti SOE jdou daleko nad rámec toho, co stejným termínem označujeme v Evropě.

V Myanmaru mají SOEs podobu sebeustavujícího protektora, který smí značnou část výnosů své činnosti v sektoru odvádět na vlastní účty (tj. nepodstupuje je státu), mají výsadní pravomoc věnovat se dané aktivitě (např. těžbě), udělovat certifikáty všem ostatním soukromým subjektům v daném sektoru, včetně zahraničních, má funkci dohlížitele a kontrolora. Jejich pyramidálně budovaný management je bezvýjimečně obsazen armádními exponenty. Státní podniky jsou ustaveny ve všech oblastech ekonomického výkonu.[x]

Je paradoxem, že armádní zplnomocněnci SOEs se valnou měrou podílejí na přitahování zahraničních subjektů – v oblasti těžby především z Číny – a zneužívají svou pravomoc pro sebeobohacení: některé čínské společnosti mají se státem uzavřeny dohody, které jim připisují 99 % (!) výnosu z těžby, zatímco Myanmaru ono jedno procento. O tom, jak vysoký úplatek pro odpovědné reprezentanty barmského SOE taková smlouva přinese, je zbytečné spekulovat, neboť reálné ztráty státu lze na základě oficiálních dokumentů zveřejněných Myanmarskou vládou vyčíslit v miliardách dolarů ročně.

Situace má jeden velmi důležitý aspekt: nerostné bohatství není ve Svazu plošné. Například slavný „myanmarský“ jadeit se těží pouze v jednom státě svazové republiky: Kačinském státě. Kačin tím pádem nejen zásadně dotuje celosvazový rozpočet, a redistribucí dostává zpět jen mizivé procento výnosů, ale je svědkem ekologické, ekonomické a sociální katastrofy páchané na svém území.[xi]

Armáda však představuje centralizační sílu. Pod tímto zorným úhlem pak musíme pohlížet na „usmiřovací proces“ (National Peace and Reconcilliation) – oficiální vládní agendu. Pro obyvatele Kačinského státu má politický tlak na usmíření s ostatními myanmarskmými státy a především s centrální Barmou výše popsanou pachuť.[xii]

I zde jde pouze o typický příklad situace v jednom sektoru. V ostatních sektorech a státech se scénář opakuje.

 

Veřejné mínění, média.

Mediální domy jsou v rukou armádních exponentů. V Myanmaru neexistuje žádné nezávislé tištěné médium, které by publikovalo relevantní informace získané se snahou o objektivitu. V zemi zmítané nábožensko-etnickými konflikty se armádě v minulých letech díky „podivnému angažmá“ v etnických čistkách podařilo vybudovat si image garanta stability a křehkého příměří mezi národnostními a etnickými skupinami Myanmaru.[xiii] Je pravděpodobné, že pro upevnění této image je armáda ochotna násilnosti mezi těmito skupinami přinejmenším dohledovat, pokud ne dokonce inscenovat.

Předávání protikorupčního know-how organizaci MATA v Myanmaru | zdroj: TI

Instalace jako metoda, state capture jako účel

Výše uvedené taktiky vezměme jako typické příklady. Popis jejich uplatňování v dalších sektorech vládnutí (soudní „systém“, systém politických stran, dokonce v určité míře i  nevládní sektor) by vykazoval stejné znaky.

Pilíře fungování státu tedy armáda v Myanmaru instaluje tak, aby efektivně plnily účel, který armáda sleduje: dokonalé udržení kontroly nad Svazovou republikou Myanmar bez užití nákladných vojenských akcí. Stát je tu nástrojem v armádních rukou, jeho instituce nemají fungovat pro-státně, jsou konstruovány a obsazovány tak, aby fungovaly pro udržení armádní kontroly nad zemí.

V tom smyslu je vlastně nesprávné popisovat je jako dysfunkční – je nutné si připustit, že pro daný účel fungují bohužel výborně. Myanmar je tedy jedním z příkladů „state capture“ (privatizace veřejného zájmu)  a „grand corruption“ (velká korupce, zneužití moci na nejvyšší úrovni, které je vedeno ve prospěch úzké skupiny osob na úkor veřejnosti a týká se státu jako celku), který zaujme svou děsivou „dotažeností“ a vynalézavostí, s níž jsou pilíře státu použity pro neautentické poslání.

 

Když se není o co opřít

Nevládní sektor je momentálně jedinou oblastí, která částečně funguje – v tom smyslu, jak jej vnímáme v Evropě. Napříč Myanmarem působí stovky organizací podporujících komunitní život, obhajujících lidská a občanská práva, bránících přírodní zdroje, organizujících kulturní život atd. Tyto organizace se úspěšně sdružují a podporují navzájem. Kamenem úrazu jsou ony pilíře státu, o něž by se jejich snahy měly opírat.

V zemích, kde ostatní pilíře státu aspoň do nějaké míry plní své původní poslání, se může občanská společnost zasazovat o jejich posilování a v případě ohrožení nebo chybovosti jedné využít ty ostatní k nápravě. (Nepracuje-li např. politická reprezentace k spokojenosti voličů, lze zvolit jinou, nefunguje-li některá část státního aparátu, lze vytvořit tlak na nápravu prostřednictvím médií; dopouštějí-li se média přešlapů, lze je pohnat k nápravě soudní cestou, v případě pochybení soudu lze postoupit k vyšší soudní instanci atd. atd.)

Co má dělat občanská společnost, když se o žádný z dalších pilířů integrity nemůže opřít?

  1. Uvarovat se pokusů o využití primárních, autentických funkcí institucí. Pokud se dnes obrátíme na myanmarské instituce s podnětem, který je v jejich kompetenci, mohou se tím paradoxně spustit procesy, které vlastního podavatele ohrožují (dostává se do hledáčku jakožto „kverulant“) a které s velkou jistotou povedou k opačnému než kýženému cíli. (Publikace informací o institucionálních nešvarech povede spíše k perzekuci zveřejňovatelů, tedy novinářů nebo aktérů občanského sektoru, než nápravě; podnět k Protikorupční komisi bude spíše využit těmi, kdo se korupce dopouštějí, k vylepšení zastíracích technik; snaha vyřešit spor u soudu povede spíše k posílení zkorumpovanosti soudců atp.)
  1. Vytvořit strategii přebudování těchto institucí, vnitřní přestavby, tak aby postupně mohly vůbec své autentické funkce měnit. Každá z pilířových oblastí státu si zaslouží detailní průzkum a plán nápravy fungování. Pochopitelně nelze zastavit život ve státě do doby, než se vzetí jeho instituce. Ale bez strategické přebudovávání institucí se musí stát jeho každodenní součástí.

Minimálně v několika oblastech se strategie rýsuje:

Je možné a nutné vypracovat detailní analýzu každého sektoru a přinést nárys konkrétních opatření, která by omezila fungování institucí jako nástroje výkonu armádní moci a posílila jejich fungování jako pilířů demokratické identity.

Je například stále ještě možné využít parlamentní většiny NLD k zavedení pozměňovacích zákonů pro státní podniky a tím postupně opravit jejich fungování.

Je možné politizovat výkon úřadů – v přesně stanovené a rozumné míře.

Je možné podněcovat vznik nových nezávislých on-line médií.

Je možné rozšiřovat protikorupční legislativu tak, aby odpovídala povaze a rozsahu problému v Barmě alespoň na papíře. Protikorupční komise je nakloněna legislativu nadále rozpracovávat – je možné toho využít.

Je možné školit zástupce nevládních organizací v oblastech demokratické integrity tak, aby byli plnohodnotnými partnery vlády v expertní debatě o nastavování konkrétních politik, kterou Myanmar prochází. Nevládky by mohla a měly mediovat požadavky občanské společnosti.

Občanská společnost v Myanmaru totiž může a má, stejně jako v jakémkoliv jiném státě, formulovat strategie a požadavky na podobu vládnutí a předkládat je autoritám k přijetí a diskusi.

To je nyní náš vzdálený cíl.

 

Autor je projektovým koordinátorem v TI.

 

Základní vhled

[i] Přehledový článek věnovaný korupci v Myanmaru:

globalinvestigationsreview.com/chapter/1147535/myanmar-anti-corruption-reforms-and-initiatives

 

Protikorupční komise (ACC)

[ii] Oficiální stránky myanmarské Protikorupční komise: www.accm.gov.mm/acc/index.php?route=common/home

[iii] Článek ilustrující zlom ve vývoji ACC mezi lety 2014/15. Zachycuje situaci před dosazením nového předsedy a členů rady.

www.mmtimes.com/opinion/11440-anti-corruption-commission-needs-reform.html

[iv] Oficiální čísla o počtech případů ACC lze najít např. v tomto článku: www.mmtimes.com/news/anti-corruption-drive-dodges-political-donations-and-criminal-liability.html

[v] Nedotknutelnost vojenských složek je zajištěna články 293 (b) a 319 Ústavy: www.irrawaddy.com/news/burma/analysis-military-immunity-forgotten-amid-corruption-crackdown.html

Omezenost kompetencí komise je také častým motivem v projevech jejího předsedy: www.rfa.org/english/news/myanmar/corruption-interview-10012018172808.html

[vi] Mezi několika kauzami, kdy se publikace informací obrátila proti občanským aktivistům, zaujme případ novinářů serveru Eleven Media, kteří informovali o oficiálních závěrech parlamentní komise vyšetřující zneužití veřejných financí v případě městské zakázky v Yangonu. Přestože novináři pouze citovali oficiální parlamentní dokumenty, byli obviněni a zadrženi na podkladě nechvalně proslulého článku 505b (který se podobá čemusi na způsob „zákona proti šíření poplašné zprávy“ a „zákona o hanobení státu“ a byl zaveden britskou koloniální správou pro potlačování národních výbojů v 19. století.) www.irrawaddy.com/news/lawyer-eleven-media-journalists-says-govt-stalling-mediation.html

O dalších oblíbených legislativních nástrojích potlačování demokracie v dnešním Myanmaru viz např. zde: www.burmalibrary.org/docs13/Penal_Code-articles.pdf

[vii] Jedním z často zmiňovaných úspěchů komise je odstoupení šéfa úřadu pro Stravování a léčiva, o němž píše například exilový portál Irrawady.com:

www.irrawaddy.com/news/burma/anti-corruption-commission-files-case-fda-chief.html

 

Legislativa

[viii] Rozbor zákona o nabývání pozemků (Land Acquisition Act) poskytuje Myanmar Centre for Responsible Busines zde: www.myanmar-responsiblebusiness.org/news/draft-land-acquisition-act.html

Obavy, že reformy, které měly poskytnout etnickým skupinám oporu pro tradiční využívání půdy, na které žijí, se ve skutečnosti obrátí v opak – ku prospěchu (armádních) developerských firem, shrnuje anglo-jazyčný týdeník Frontier Myanmar: frontiermyanmar.net/en/farmers-activists-demand-overhaul-of-land-laws

[ix] Velmi zajímavou perspektivu na myanmarskou školskou reformu představuje studie vytvořená pro potřeby kambodžského (!) parlamentu v roce 2017: www.pic.org.kh/images/2017Research/20170523%20Education_Reform_Myanmar_Eng.pdf

 

Distribuce moci

[x] Stručný článek o historii a povaze SOE napsaný z pohledu potenciálního investora:

www.brookings.edu/blog/up-front/2015/09/16/state-owned-enterprises-and-the-future-of-the-myanmar-economy/

[xi] Exploataci kačinského jadeitu je věnována unikátní investigativní zpráva organizace Global Witness: www.globalwitness.org/jade-story/

[xii] Zajímavému dovození souvislostí mezi armádní totalizací územní i systémové moci a procesem národního smíření je věnován tento článek v exilovém portálu Irrawady.com:

www.irrawaddy.com/news/burma/peace-process-will-remain-in-deadlock-if-single-army-issue-cannot-be-resolved.html. Srovnej ovšem s paradoxem “usmíření nesmí ohrozit sjednocení země”, tamtéž: www.irrawaddy.com/news/burma/military-chief-says-national-peace-deal-must-guarantee-non-separation.html.

[xiii] Modus essendi i operandi myanmarské armády (Tatmadaw) poněkud nevybíravě, leč vpodstatě přiléhavě, popisuje článek New York Times: www.nytimes.com/2018/01/27/world/asia/myanmar-military-ethnic-cleansing.html

 

Tato „vstupní zpráva“ vznikla na podkladě místního výzkumu v Myanmaru, konzultací s myanmarskými a českými odborníky. Zpráva je „dočasná“ a bude sloužit jako podklad k detailnějšímu studiu. Činnost TI ČR v Myanmaru podpořilo Ministerstvo zahraničních věcí ČR v rámci programu Transition Promotion.

Tomáš Opat

Tomáš studuje 5. ročník Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a na stáž do Transparency nastoupil v listopadu 2018. Dříve pracoval v Nadaci Forum 2000 a v Asociaci pro mezinárodní otázky.

Evropská Směrnice o ochraně whistleblowerů

Evropský parlament | zdroj: TI

Na české politické scéně je ochrana oznamovatelů, neboli takzvaných whistleblowerů, stále diskutovaným tématem. V minulosti vznikly již dva návrhy zákonů, které ovšem neprošly schvalovacím procesem.

Momentálně se projednává návrh třetí. Českým občanům, kteří se stali svědky a/či oběťmi nezákonného jednání se tak do dnešního dne nedostává kýženého společenského uznání, státní ochrany proti odvetným opatřením a zajištění adekvátních mechanismů umožňujících anonymní či důvěrné oznamování.

Jediným právním předpisem v České republice, jež se věnuje ochraně oznamovatelů je Nařízení vlády č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu.

 

EU v předvoji

Zdá se tedy, že Evropská unie předběhne české snažení a poskytne dlouho očekávanou ochranu whistleblowerů, neboť na rozdíl od České republiky je nyní v Bruselu dostatek politické vůle, aby byla Směrnice přijata.

Ze strany Evropské unie se tak primárně jedná o reakci na události uplynulých let, které otřásly společností, jako například aféry Panama Papers či WikiLeaks.

V těchto případech únik a následné zveřejnění klíčových dokumentů whistleblowerem významně přispěly k odhalení a odstranění nekalého jednání v soukromé i veřejné sféře.

Směrnice by tak měla pomoci zajistit spravedlivější a transparentnější danění v Evropské Unii, posílit pravidla proti praní špinavých peněz či financování terorismu tím, že poskytne právní ochranu potenciálním oznamovatelům nezákonného jednání a zajistí, že s podněty bude řádně naloženo.

 

Co nová Směrnice přináší?

Nutno podotknout, že podoba Směrnice se může v průběhu schvalovacího procesu stále změnit, avšak její aktuální podoba přináší několik zásadních ustanovení, která poskytují silný právní základ. Jedná se zejména o:

  • Poskytnutí ochrany whistleblowerů jak ve veřejné, tak v soukromé sféře;
  • Široce definovaná porušení evropského práva, například jednání či opomenutí, která se z formálního hlediska nezdají být nezákonné, ale svou náturou či účelem odpovídají porušení unijních zákonů;
  • Širokou definici potenciálního whistleblowera;
  • Zajištění srozumitelné a nezávislé pomoci potenciálním whistleblowerům ze strany členských států, která bude bezplatná a přístupná široké veřejnosti, například v podobě zvláštní agentury;
  • Zavedení trestů pro osoby, které (i) zabrání či se pokusí zabránit ohlášení (ii) učiní odvetná opatření (iii) poruší důvěrnost identity whislteblowera.

 

Slabé stránky Směrnice

I přes výše uvedené silné stránky Směrnice je důležité poukázat i na její nedostatky a umožnit tak, aby členské země, včetně České republiky, transponovaly Směrnici[2] přijetím přísnějšího a propracovanějšího vnitrostátního předpisu, který se vypořádá se slabšími stránkami Směrnice:

Nedostatečné zajištění efektivní ochrany identity oznamovatele (whistleblowera)

Zajištění ochrany identity whistleblowera je zcela klíčové, neboť díky jejímu utajení nemůže dojít k případným odvetným opatřením, která by proti ni/němu mohla být učiněna.

Efektivní mechanismy, které zajistí silnou ochranu identity případného oznamovatele, zároveň posilují důvěru v nastavený whisleblowerský systém.

Směrnici chybí speciální ustanovení dedikované právě zajištění ochrany identity whistleblowera, které by mimo jiné, explicitně definovalo, za jakých okolností lze tuto důvěrnost zajistit.

Nespecifikovaná zodpovědnost národního úřadu či autority pověřených agendou whistleblowingu

Směrnice nepovinuje členské země, aby zavedly úřad či jinou autoritu, která by byla pověřena agendou ochrany oznamovatelů nezákonného jednání a zodpovídala tak za dohled a vymahatelnost transponované Směrnice.

Takovýto úřad či autorita by tak (i) byla zodpovědná za přijetí, prošetření a následné řešení oznámení, (ii) zajišťovala poradenství a podporu, (iii) monitorovala a vyhodnocovala fungování nastaveného právního rámce a (iv) zvyšovala povědomí o problematice whistleblowingu a zajišťovala tak její kulturní akceptaci.

I přes skutečnost, že se ambiciózní časový plán schválení Směrnice nepodařilo uskutečnit dle očekávání (původně mělo dojít k finálnímu schválení do konce roku 2018), zásadním krokem vpřed bylo přijetí silného návrhu Směrnice Radou Evropské unie, který byl upraven na základě výhrad primárně neziskových organizací, jako například Transparency International.

Nyní lze pouze věřit, že do nového roku 2019 vstoupí rumunské předsednictví pravou nohou a společně s Evropským parlamentem nepozbydou vůli zajistit kýženou ochranu oznamovatelů nezákonného jednání.

 

Návrh Směrnice

_____________________________________________________________

[1] Fáze legislativního procesu: předložený legislativní návrh je nejdříve schválen na půdě Evropské komise, následně o návrhu jedná Rada a Evropský parlament, přičemž Komise může svůj návrh v průběhu legislativního procesu stáhnout například v případě, že se Rada či Parlament odchýlí od původního záměru.

[2] Transpoziční opatření znamená formální promítnutí evropské Směrnice do právního předpisu členské země. Neboli jedná o změnu právního řádu členské země (například České republiky), zaměřenou na dosažení účelů a cílů stanovených směrnicí a to vydáním vnitrostátních předpisu, který však může být přísnější než samotná Směrnice.

Ázerbájdžán: časová osa kauzy

Transparency International podává podnět týkající se střetu zájmů Ivo Valenty

Senátor Ivo Valenta | zdroj: Nový Čas

Senátor Valenta je 100% společníkem SHEADING FINANCIAL LTD se sídlem v kyperském Limassolu, která je 100% vlastníkem další kyperské společnosti WCV WORLD CAPITAL VENTURES. Ta je pak 70% akcionářem české společnosti OUR MEDIA a.s., která dále drží 65% podíl v Brno TV, s.r.o.

Ivo Valenta je tedy ovládající osobou společnosti Brno TV, s.r.o., která provozuje vysílání TV BRNO 1, v důsledku čehož existuje důvodné podezření, že jako veřejný funkcionář porušuje ustanovení zákona o střetu zájmů zakazující ovládání médií.

„Případ senátora Valenty ukazuje, že novela zákona o střetu zájmů není žádný lex Babiš, ale jde o prevenci rizika permanentní volební kampaně a ovlivňování veřejného mínění skrze média vlastněná politiky, říká David Ondráčka, ředitel české pobočky TI a člen globální Správní rady Transparency International.

V případě, že příslušný úřad shledá porušení zákona, hrozí Ivo Valentovi jako fyzické osobě finanční sankce až 250 000 Kč. Příslušným orgánem k projednání tohoto přestupku je na základě trvalého bydliště senátora Valenty Magistrát města Zlína.

 

Nekompletní zákon o střetu zájmů

Podle zákona o střetu zájmů (č. 159/2006 Sb.) je některým veřejným funkcionářům zakázáno být ovládající osobou subjektů provozujících rozhlasové nebo televizní vysílání nebo vydavatelů periodického tisku.

Zákon však nepamatuje na jiné situace (internetová média, vydávání tisku ze zahraničí a jeho dovoz do ČR, vlastnictví médií pod hranicí ovládání). 

„Senátor Ivo Valenta se pravděpodobně dopustil přestupku v případě Brno TV, ale jeho mediální skupina zahrnuje více subjektů, ve kterých hraje klíčovou roli, ale zákon na tyto případy nepamatuje. Podle nás to však není záměr, jako spíš mezera v zákoně,“ doplňuje Jan Dupák, právník TI.

Ivo Valenta se tak zařadil po bok premiéra Andreje Babiše a ministra zemědělství Miroslava Tomana, kteří mají jako veřejní funkcionáři očividný problém se střetem zájmů.

 

Ke stažení 

Podnět – střet zájmů Ivo Valenta

Příloha – střet zájmů Ivo Valenta

 

Podívejte se, jak o tiskové zprávě informují média

ČTK – TI podala podnět na senátora Valentu kvůli střetu zájmů

iRozhlas – Transparency podala podnět na Valentu kvůli střetu zájmů. ‚Vyvolávají umělou kauzu,‘ tvrdí senátor

Seznam Zprávy – Senátor Valenta ovládá Brno TV, je tak ve střetu zájmů, tvrdí Transparency International

TV Nova – Senátor Valenta je ve střetu zájmů, tvrdí Transparency, kvůli televizi

Novinky.cz – Střet zájmů má i senátor Valenta, ovládá televizi, tvrdí Transparency

Blesk.cz – Další politik ve střetu zájmu? Transparency International má podezření u senátora a miliardáře Valenty

Hospodářské noviny – Transparency podala podnět k vyšetření střetu zájmů senátora Valenty. Ovládá regionální televizi

E15.cz – Transparency podala podnět k přezkoumání střetu zájmů senátora Valenty

Týden.cz – Střet zájmů má i senátor Valenta, tvrdí Transparency

iDNES.cz – Podle TI je senátor Valenta ve střetu zájmů. Nic neporušuji, brání se politik 

Deník.cz – Senátor Valenta je ve střetu zájmů, uvedla TI. Ovládá brněnskou televizi

Deník N – Transparency International podala na zlínský magistrát podnět k prošetření možného střetu zájmů senátora Iva Valenty

The European Commission is suspending subsidies, giving credit to the official complaint of Transparency International Czech Republic

European Commissioner Günther Oettinger during debate of the European Parliament in Strasbourg | source: Seznam Zprávy

The Commission thus fully acknowledges the European complaint that Transparency International  Czech Republic (TICZ) sent in early September. It is confirmed that our arguments and the evidence presented were fully justified. These are not „lies and campaigns“, as Babiš continuously repeats and tries to draw attention away from the nature of the problem.

The commissioner added that all Agrofert subsidies since Babiš’s entry into politics will be audited, starting January. The audits will be carried out by all relevant DGs and their results will be submitted by mid-April 2019 which means that the investigation will be completed by the end of the mandate of this commission.

„It’s an important victory for justice, the rules apply to everyone. Transparency has transferred the game to a European playground, where domestic whining does not work and decisions are not biased by local patronage,“ says David Ondráčka, director Czech TI and member of global TI Board.

„It was a fierce battle, the prime minister had falsely attacked us, but we were right. His personal skeleton in a cupboard shames the Czech Republic in the world,“ added.

Now it is unclear, whether the obvious conflict of interest of one Andrej Babiš caused a temporary stop of the payments of funds to Czech Republic as a whole or just for the companies of Agrofert holding. TI will closely follow the issue further both on Czech and European level, to ensure, that the conflict of interest of the Prime Minister will be solved as well as the ineligible subsidies will be compensated for.

 

Media coverage

Bloomberg – EU Lawmakers Seek Clampdown on Czech Prime Minister’s Business

Reuters – EU lawmakers push Czech PM Babis over conflict of interest

New York Times – EU Lawmakers Push Czech PM Babis Over Conflict of Interest

The Guardian – European parliament censures Czech PM in unprecedented move

Evropská komise zastavuje dotace, dává za pravdu Transparency International

Eurokomisař Günther Oettinger na jednání Evropského parlamentu ve Štrasburku | zdroj: Seznam Zprávy

Komise dává plně za pravdu evropskému podnětu, který Transparency International (TI) podala na začátku září, a potvrzuje tím relevantnost argumentů a důkazů, které TI předložila. Nejedná se tedy o „lži a kampaně”, jak ve snaze odvádět pozornost od podstaty problému neustále opakuje Andrej Babiš.

Eurokomisař dodal, že v lednu proběhne audit i dalších dotací, o které Agrofert žádal před 2. srpnem 2018 a které spadají do doby vstupu Andreje Babiše do politiky. Audity provedou všechna relevantní DG (Generální ředitelství EK) a jejich výsledky budou předloženy do půli dubna 2019. K ukončení vyšetřování tedy dojde do konce mandátu této Komise.

„Je to důležité vítězství pro spravedlnost, pravidla platí pro každého. Transparency přenesla hru na evropské hřiště, kde domácí kňučení nikoho nezajímá a kde se rozhoduje věcně,” říká David Ondráčka, ředitel české pobočky TI a člen globální Správní rady TI.

„Byla to ostrá bitva, premiér nás lživě napadal, ale měli jsme pravdu. Jeho osobní máslo na hlavě dnes Česku dělá ostudu ve světě,“ dodává. 

V současné chvíli není jisté, zda očividný střet zájmů Andreje Babiše způsobil pouze pozastavení dotačních prostředků pro Agrofert, či pro celou Českou republiku. TI bude detailně sledovat další vývoj kauzy. Chceme, aby byl problém střetu zájmů premiéra vyřešen a bylo zamezeno neoprávněnému čerpání českých i evropských dotací.

 

Přečtete si, jak o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše informují zahraniční média:

Bloomberg – EU Lawmakers Seek Clampdown on Czech Prime Minister’s Business

Reuters – EU lawmakers push Czech PM Babis over conflict of interest

New York Times – EU Lawmakers Push Czech PM Babis Over Conflict of Interest

The Guardian – European parliament censures Czech PM in unprecedented move

Zkušenosti členských států s využíváním nástroje paktů integrity

Bruselské setkání projektu Pakty Integrity | zdroj: TI

Český projekt patří k dalším 17 pilotním projektům realizovaných v 11 státech, které iniciativa TI a DG Regio pod jednotnou hlavičkou projektu sdružuje. Kromě ČR zkoušejí organizace občanské společnosti (většinou pobočky TI) využívat pakt integrity v Itálii, Rumunsku, Maďarsku, Bulharsku, Řecku, Polsku, Litvě, Lotyšsku, Portugalsku a ve Slovinsku. V každé zemi je ústředním tématem zakázky jiná oblast a liší se i fáze, ve kterých se sledované veřejné zakázky nacházejí.

Projekt běží třetím rokem. Pravidelné hodnocení zkušeností s jeho průběhem bylo i jedním z cílů listopadového setkání v Bruselu, na které přijeli zástupci všech zapojených zemí a smluvních stran jednotlivých paktů: zadavatelé sledované zakázky, dodavatelé a monitorovací týmy, ale i zástupci protikorupčních orgánů, úřadů pro zadávání veřejných zakázek, a především donora – DG Regio.

 

Sdílení mezinárodní praxe

Cílem setkání bylo reflektovat zkušenosti s implementací paktů integrity v jednotlivých zemích a diskutovat problémy, které překračují národní hranice a vstupují do evropské dimenze. K důležitým cílům setkání patřilo i sdílení mezinárodní dobré praxe, která posiluje protikorupční principy v oblasti zadávání veřejných zakázek.  Patricie Moreira, výkonná ředitelka Sekretariátu Transparency International v úvodní řeči pronesla, že korupce ohrožuje demokracii tím, že podkopává důvěru občanů ve vládu. A právě myšlenka v navrácení důvěry občanů ve veřejnou správu a dodržování legálního rámce u velkých státních zakázek byla hlavním mottem celého setkání.

Bruselské setkání projektu Pakty Integrity | zdroj: TI

Workshopů a panelových sezení se zúčastnilo přes 120 lidí. Prezentován byl i pohled DG Regio na další vývoj po roce 2020 v oblasti zadávání veřejných zakázek. Evropská komise chce zajistit, aby členské státy využívaly prostředků z fondů politiky soudržnosti co nejlépe a aby byl dopad těchto financí na život občanů co největší. Zároveň platí, že veřejné zakázky tvoří 19 % unijního HDP a přibližně 48 % evropských strukturálních a investičních fondů je vynakládáno prostřednictvím veřejných zakázek.

Z hlediska takové výše objemu je veřejné zadávání pro příslušné orgány členských zemí výzvou, a to i v kontextu výsledků sedmé zprávy o soudržnosti, ze které vyplývá, že ve státech  Evropské unie je stále počet veřejných zakázek s jediným uchazečem velmi vysoký. Otázkou je, zdali jsou tyto zakázky hospodářsky výhodné a zdali z nich občané mají takový profit, jaký by mohli mít. I proto dává zapojení občanské společnosti do procesu dohledu nad veřejným zadáváním obrovský smysl.

 

Projekt, který má výsledky

I když je implementace operačních programů a projektů spolufinancovaných z EU v členských zemích stále ovlivňována zpožděním (a to vlivem delších schvalovacích procesů regulačního rámce, malou administrativní kapacitou atd.), monitorování procesů zadávání veřejných zakázek v rámci projektů Paktů integrity již výsledky přineslo. Několik nezávislých monitorů (organizací občanské společnosti) již sdílelo svá zjištění o probíhajících nesrovnalostech v rámci sledované veřejné zakázky.

Infografika k projektu Pakty Integrity | zdroj: TI

 

Česká jednotka

Setkání v Bruselu se kromě zástupců českého monitorovacího týmu z TI (Lenka Lenochová, Pavel Jiříček) zúčastnila zástupkyně zadavatele z Ministerstva pro místní rozvoj – ředitelka odboru správy monitorovacího systému RNDr. Blanka Fischerová a zástupce dodavatele Miroslav Rút z BDO IT a.s., kteří i vystoupili v roli panelistů.

Dosavadní spolupráci na realizaci paktu integrity shrnula RNDr. Fischerová v příspěvku, v němž za hlavní pozitiva iniciativy označila možnost vnést do celého procesu zadávání zakázek nový pohled, nové zkušenosti a nové metody. Vyzdvihla i otevřenost celého procesu a transparentní spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami. Také zaznělo, že ministerstvo má v úmyslu využít získané zkušenosti i v budoucích iniciativách.

M. Rút spolupráci v rámci projektu hodnotil také celkově pozitivně, zmínil ale i aspekt zvýšené administrativní zátěže, která ze závazku vyplývá. Ve využívání paktu integrity vidí budoucnost, a to zejména pro veřejné zakázky velkého objemu např. z oblasti IT nebo infrastruktury.

 

Čekání na závěr

I přes to, že evropský projekt paktů integrity je v polovině své realizace, vyjádřit číselně objem financí, které byly díky projektu ušetřeny, je v této fázi složité. Nejdříve je potřeba celým procesem veřejné zakázky projít a žádná ze sledovaných zakázek dosud do závěrečné fáze nepokročila. Přesto je již nyní jasné, že minimálně evropský rozměr projektu a možnost porovnání praxí jednotlivých zemí v oblasti veřejných zakázek v kontextu legálního rámce a národních zákonů je velkým přínosem.

Weekly news – 7 December 2018

Most countries are making too little progress in ending corruption, as we found in our Corruption Perceptions Index 2017.  Similarly, we’ve found that despite lofty promises the G20 is moving too slowly on implementing its anti-corruption commitments, and OECD members are not actively enforcing laws against bribing abroad. Even some UN agencies, like the International Maritime Organization (IMO), are not doing enough to combat corruption.

As UN Secretary-General António Guterres said, The World Economic Forum estimates that the cost of corruption is at least $2.6 trillion — or 5 per cent of global gross domestic product…Corruption begets more corruption and fosters a corrosive culture of impunity.” 

This might sound all doom and gloom, but there is hope. 

Ordinary citizens all over the world are coming together to fight back against corruption and they are making a real difference.

There are many ways you can get involved:

Attend an International Anti-Corruption Day event
We are hosting various special events across the world, find the nearest near you!

Report
Have you experienced corruption? Say something! Transparency International has over 100 Advocacy and Legal Advice Centres (ALACs) in more than 60 countries around the world. Find the centre nearest you.

Find a chapter
Contact your local chapter find out how you can get involve!

Share
Stay informed and help us keep the pressure up through our social media channels.

Donate
Your donation can make a real difference in the work that we do.

News from Transparency International

International Anti-Corruption Day 2018: the power of people’s pressure

Corruption impacts the poorest and most vulnerable in society the hardest. It is ordinary citizens who suffer most when the corrupt steal funds intended for public services like infrastructure, healthcare and education, or take back-handers to award lucrative contracts to their cronies.

But, when ordinary people fight back against corruption, they can make a real difference.

New on Voices for Transparency

No more empty promises, the time for action on corruption is now – commemorating International Anti-Corruption Day

Our Chair, Delia Ferreira Rubio highlights the stories of citizens in the fight against corruption across the globe.

Need help laundering money? What about buying your own bank?

According to the US Department of Justice, a Venezuelan Businessman and his partners bought a bank in the Dominican Republic for the purpose of laundering money and paying bribes to Venezuelan officials.

Fighting land corruption in Papua New Guinea

Land related corruption makes up a huge part of the complaints our chapter in Papua New Guinea receives at their Advocacy and Legal Advice Center. To fight land corruption, community engagement and reforms are crucial, but not always enough.

The UK Tier 1 Visa: the dangers of blind faith

The UK Government is suspending the UK Tier 1 (Investor) Visa – a type of ‘Golden Visa’ scheme – over money-laundering concerns. How did the application process work and what made it susceptible to money laundering?

Events

Films for Transparency Berlin

To celebrate International Anti-Corruption Day, Transparency International and the International Anti-Corruption Conference (IACC) will bring a special edition of the festival FILMS 4 TRANSPARENCY to Berlin. This Sunday, we will be screening 3 exceptional documentaries from Spain, UK/Colombia and South Africa. Get your tickets and join us!

 

Source: Transparency International

Jana Stehnová

Jana vystudovala obor Mezinárodní politika a diplomacie na Vysoké škole ekonomické s vedlejší specializací Lobbing a rozhodovací procesy. V rámci magisterského studia absolvovala studijní pobyt na Institutu politických studií Johana Skytte na Tartuské Univerzitě.

Do neziskového sektoru se přesunula po více než šestileté praxi v soukromé sféře, kde se věnovala především organizaci společenských a vzdělávacích akcí. Mluví anglicky a francouzsky. V TI pracuje jako projektová koordinátorka od konce roku 2018.