Tlak se vyplatil. Vláda z jednání stáhla kontroverzní návrh zákona

^{Straková akademie. Budova Úřadu vlády ČR | zdroj: TI}

TI už v lednu tohoto roku upozornila na spornou část v zákoně z dílny ministerstva spravedlnosti (MSp), která může zvýhodnit společnosti ve svěřenských fondech a bezprostředně se týká i premiéra Andreje Babiše a holdingu Agrofert, který stále ovládá, a je tak ve střetu zájmů.

„V současném návrhu ministerstvo spravedlnosti zavádí ustanovení (§ 6 odst. 5; po zásahu Legislativní rady jde o § 5 odst. 4 jejího stanoviska), kterým se říká, že u obchodních společností, na konci jejichž akcionářského řetězce je svěřenský fond, se nepoužije formální pravidlo pro určení skutečného majitele svěřenského fondu,“ vysvětluje problematické aspekty návrhu Jan Dupák, právník TI.

„Místo toho se má zjišťovat, kdo skutečně získává majetkový prospěch. Touto „výjimkou“ se docílí toho, že u společností vložených do svěřenského fondu se nedá automaticky předpokládat, že jejich skutečným majitelem je kdokoliv zapojený do svěřenského fondu,“ dodává.

V případě Andreje Babiše by skutečným majitelem svěřenských fondů AB private trust I a II byli všichni zúčastnění – Babiš, Babišová, svěřenští správci a případně další. U jakékoliv společnosti v holdingu Agrofert by se ale tato nevyvratitelná domněnka neuplatnila a hledal by se skutečný příjemce majetkového prospěchu. Tím by sice byl za současného nastavení fondů Andrej Babiš, ale už by bylo nutné to prokazovat.

Navíc ustoupení od formálního požadavku „všichni ve fondu se zapíší do evidence“ nabízí mnoho procesních možností, jak zapsání Babiše co nejvíce oddálit. Zápis jeho osoby jako skutečného majitele jednotlivých společností by mohl být rejstříkovými soudy proveden až po několika letech po pravomocných rozhodnutích. Navíc u každé společnosti zvlášť.

Riziko zneužití krize k prosazení vlastních zájmů

Implementace evropské směrnice měla být provedena ve lhůtě do 10. 1. 2020, takže je Česká republika ve zpoždění. Není však nezbytné, aby návrh vláda projednala tento týden, protože Poslanecká sněmovna se vzhledem ke koronaviru nemůže sejít, aby vládní návrh projednala, natož přednostně.

Zpoždění implementace sleduje Evropská komise, která může s Českou republikou zahájit řízení. V něm by ČR dokládala postup ve věci, takže každý pokrok má význam. Nejde ale o dny.

Zákon byl zařazen na jednání vlády v režimu určeném pro naléhavé a mimořádné situace přímo premiérem, a to v době, kdy Česká republika a svět řeší závažnou krizi týkající se koronaviru. Tento krok vzbudil podezření, že se vláda Andreje Babiše snaží v tichosti přijmout zákon, který mu jde na ruku a využít tak dnešní turbulentní situace k jeho prosazení.

„Tlak funguje, hlídání kroků vlády – a premiéra zvlášť – je potřeba jako sůl. Zatím je zákon odložen, přitom stačí spornou část vyhodit, výjimku evropská směrnice nepožaduje. Zbytek návrhu je v pořádku a má být postoupen dál. Milí poslanci a senátoři, bude to pak ve vašich rukou,“ hodnotí David Ondráčka, ředitel TI.

TI bude nadále sledovat další vývoj týkající se toho kontroverzního návrhu. Naše doporučení je kritizovanou část ze zákona odstranit. Nyní je třeba odborné debaty a ne rychlých kroků, které spíše vzbuzují pochybnosti.

Bezplatné právní poradenství podporuje Ministerstvo spravedlnosti v rámci programu Prevence korupčního jednání.

Projekty a kauzy: Střet zájmů Andreje Babiše