Zhodnocení dvou aktuálně předložených řešení ochrany whistleblowerů

Publikováno: 1. července 2016

Vláda v nedávné době projednala, nebo aktuálně projednává, dvě legislativní řešení na ochranu whistleblowerů. Jedná se o návrh zákona, který předkládá Andrej Babiš jako poslanec (nikoliv jako ministr financí) přímo sněmovně, a dále pak o „Návrh alternativ legislativního řešení ochrany oznamovatelů“ zpracovaný Úřadem vlády ČR. V tomto případě se nejedná o hotový návrh zákon, ale jakýsi přípravný dokument, jenž popisuje, které zákony by se měly změnit a jakým způsobem.

Zhodnocení dvou aktuálně předložených řešení ochrany whistleblowerů - Infografika

Zhodnocení dvou aktuálně předložených řešení ochrany whistleblowerů | zdroj: TI

Z pohledu TI není ani jeden z předložených návrhů ideální a v každém lze nalézt mnoho mezer, které v důsledku mohou znamenat velmi vážné ohrožení pro whistleblowery.

Návrh zákona Andreje Babiše směřuje jen vůči ohlášení taxativně vymezených závažných trestných činů. Statut chráněného oznamovatele bude přiznávat státní zástupce. Oznamovatel bude chráněn proti postihu, znevýhodnění či nátlaku na pracovišti. Navíc bude možno žádat od Ministerstva financí kompenzaci za ušlý výdělek (až do výše padesátinásobku minimální mzdy). Nejvyšší státní zastupitelství by pak mělo zabezpečovat systém, který bude umožňovat utajení totožnosti, a jehož prostřednictvím bude možné podávat oznámení o podezření z trestné činnosti.

Návrh alternativ legislativního řešení ochrany oznamovatelů zpracoval Úřad vlády ČR a jedná se, jak bylo řečeno výše, zatím jen o zhodnocení několika variant, kudy by se mohla ochrana oznamovatelů ubírat. Analýza však jasně doporučuje řešení, které též nezapracovává všechny prvky, které by měl zákon na ochranu oznamovatelů dle TI obsahovat.

Dle návrhu dojde k částečné novelizaci několika zákonů (antidiskriminační zákon, zákoník práce apod.), kde bude výslovně zakázán postih whistleblowerů. Ochrana však bude poskytována až v rámci následného soudního řízení, které bude oznamovatel muset vyvolat, pokud se bude chtít bránit proti úkonům svého zaměstnavatele. V tomto řízení pak bude mít výhodu obráceného (resp. sdíleného důkazního břemene). Zároveň bude zaměstnavateli hrozit administrativní postih (pokuta od Státního úřadu inspekce práce), pokud bude zjištěn neoprávněný zásah do práv zaměstnance.

 

Návrh Andreje Babiše:

+ poskytuje ochranu oznamovatelům ex ante

+ poskytuje možnost finanční kompenzace oznamovateli

– vztahuje se jen na trestné činy

– neřeší ochranu před soudem v případě soukromoprávního sporu

– neřeší poradenství pro whistleblowery

 

Návrh Úřadu vlády ČR:

+ široké spektrum nekalých jednání

+ obrácené důkazní břemeno před soudem

– řeší ochranu oznamovatelů až v době soudu

– nepočítá s žádnou finanční kompenzací v době výpadku příjmu oznamovatele

– nejedná se o samostatný zákon

– poradenství je ponecháno pouze neziskovým organizacím

 

Z pohledu TI není ani jeden z předložených návrhů ideální a v každém lze nalézt mnoho mezer, které v důsledku mohou znamenat velmi vážné ohrožení pro whistleblowery.