Zahrajte si za Laundro-Mana a poznejte svět praní špinavých peněz

Vydáno 30. 03. 2021

Transparency International (TI) se dlouhodobě věnuje problematice praní špinavých peněz. Do daňových rájů protékají desítky miliard z veřejných rozpočtů. Česká republika ale v mezinárodních hodnoceních stále zaostává v nastavování efektivních mechanismů, které by měly napomáhat v boji proti praní špinavých peněz.

Hra Laundro-Man je optimalizována pro prohlížeč & desktop | zdroj: TI

Podle elitních policistů se ČR navíc stává transitní zemí pro tzv. toxický kapitál. Praní špinavých peněz je klíčovým protikorupční tématem, které je však často opomíjené, mimo jiné i kvůli své složitosti. Proto jsme vytvořili hru, která zjednodušeným a zábavným způsobem ilustruje proces praní peněz.

Osvětová hra Laundro-Man 

Název vychází z anglického termínu Laundromat, kterým se označují tzv. pračky, tedy systémy vytvořené pro praní špinavých peněz. Termíny “money laundering” a “laundromat” nejen využívají ilustrační popis skutečnosti, že ze špinavých peněz se stávají peníze čisté, ale také odkazují na první známé schéma praní špinavých peněz, kdy mafie ve Spojených státech amerických využívala veřejné prádelny (anglicky: Laundromats), skrze které se praly peníze z její trestné činnosti. 

Hra vychází z herních mechanismů legendární hry Pac-Man. Nemá sloužit jako podpora nebo návod na praní peněz, ale jako nástroj osvěty tématu praní peněz mezi širokou veřejností. Proto vás hrou provází ilustrační příběh, u postav je vysvětlení jejich role v systému a hráči si mohou přečíst také delší článek popisující mechanismy boje proti praní špinavých peněz, legislativní zázemí problematiky nebo shrnutí nejznámějších kauz. 

Úvod hry Laundro-Man | zdroj: TI

Tři úrovně h(p)raní

Hra obsahuje tři úrovně. Ocitnete se v roli osoby, která získala peníze nezákonným způsobem a snaží se je tzv. vyprat. Od nepoctivého úředníčka se posouváte systémem, máte více nelegálně nabytých peněz, a proto také víc peněz k “proprání”. Také to ale znamená větší zájem dozorových orgánů, policie i novinářů a třeba i TI, kteří se snaží tuto nelegální činnost odhalit a Vás při ní přistihnout.  

Hrací logika je postavená tak, aby bylo možné si pro hráče představit, kde se nacházejí kritické body pro identifikaci procesu praní peněz a přiblížit tak i roli tzv. povinných osob (v zahraniční označovaných jako gatekeepers), kteří drží pomyslný klíč od finančních a jiných systémů, které umožňují vytvoření struktury pro praní peněz.  

Druhá úroveň hry Laundro-Man | zdroj: TI

Jejich efektivní spolupráce s dozorovými orgány je nezbytným předpokladem pro fungování mechanismů předcházení praní špinavých peněz (anglicky: “Anti-Money Laundering – AML) a zároveň zvyšuje požadavky na dozorové orgány, aby byly schopné navázat efektivní spolupráci s různými druhy povinných osob. 

Co je praní špinavých peněz?

Jedná se o trestný čin, který se snaží zakrýt skutečný původ peněz, který vznikl jinou trestnou činností. A to takovým způsobem, aby peníze vypadaly jako legálně nabyté prostředky. Tento proces umožňuje, aby byly legalizovány i výnosy ze společensky nebezpečných trestných činů jako jsou úplatkářství, pašování drog, obchod s bílým masem či podvody.  

Úkolem dozorových orgánů či policie je identifikovat podezřelé transakce a ideálně zachytit prostředky ještě předtím, než projdou celým procesem praní. 

Tento proces je tradičně rozdělován do tří fází, a to: 

  1. Umístění, kdy jsou peníze vloženy do finančního systému tak, aby nevzbudily pozornost dozorových orgánů nebo povinných osob. Typickým příkladem je vytvoření bankovního účtu na nastrčenou osobu, která peníze vloží na účet 
  2. Vrstvení, tedy přelévání peněz přes účelově vytvořené firmy nebo bankovní účty tak, aby byl zakryt a anonymizován skutečný původ peněz. Děje se tak tradičně skrze posílání peněz mezi schránkovými firmami, které vytváří iluzi, že mezi sebou mají obchodní vztah.  
  3. Integrace, kdy jsou takto proprané peníze vynaloženy stejným způsobem jako legálně nabyté prostředky, a to např. na nákup nemovitostí nebo cenných kovů. 

Mezinárodní srovnání a jak si vede ČR

Česká republika je podobně jako další země pravidelně kontrolována mezinárodními institucemi, které se problematikou praní špinavých peněz zabývají, kupříkladu Mezinárodní měnový fond, Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu Rady Evropy (MONEYVAL), Skupina států proti korupci (GRECO), ale i Evropský parlament, který kontroluje implementace směrnic EU pro předcházení praní špinavých peněz (AML).

“ČR je v těchto reportech hodnocena rozporuplně. Základní pravidla jsou, i díky nutnosti implementovat nařízení Evropské unie, nastavena dobře. Česko ale v boji proti praní špinavých peněz musí přidat a se přiblížit vyšším standardům, např. ve sledování rizik spojených s nákupem nemovitostí, implementací mechanismů pro sledování přeshraničních plateb anebo ve snaze zajistit lepší dialog mezi dozorovými orgány (FAÚ a ČNB) a povinnými osobami, především finanční a úvěrové instituce,” vysvětluje Milan Eibl, vedoucí analytik TI. 

V posledních měsících se téma dostalo do popředí zájmu mimo jiné díky kauze OpenLux a jejímu významu pro další členské státy EU.

České stopy v praní špinavých peněz

V roce 2015 TI publikovala ve spolupráci se společností Bisnode analýzu, ze které vyplynulo, že firmy s konečnými vlastníky z daňových rájů získaly v letech 2007-2015 veřejné zakázky v objemu nejméně 244 miliard korun. Tyto společnosti, v drtivé většině s neznámými nebo obtížně dohledatelnými skutečnými vlastníky, zasahovaly do všech odvětví veřejných zakázek a představovaly nejen ekonomické, ale i korupční a bezpečnostní riziko. 

Příkladem velkého schématu pro praní špinavých peněz je tzv. Ázerbajdžánská pračka, které se TI také věnovala. Toto schéma bylo objevené v roce 2017 a sloužilo k vyvádění peněz ze středoasijského státu do Evropské unie, kde tyto peníze sloužily především k uplácení politiků, kteří pak vystupovali, ať již na domácí či mezinárodní politické scéně, ve prospěch Ázerbajdžánského vládnoucího režimu.

Třetí úroveň hry Laundro-Man | zdroj: TI

Hru pro TI vytvořili digitální umělci z Buldozer Production, Josef Šmíd a David Pohan. Jejich dílem je jak upravený herní mechanismus, tak veškerý audio-vizuální obsah.

Hra Laundro-Man vznikla v rámci projektu “Role of Intermediaries in Money Laundering” (RIMMER) financovaném z projektu GACC (Grand Anti-Corruption Consorcium) pod hlavičkou mezinárodního sekretariátu Transparency International.



Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Bojujte proti korupci s námi.