Za pět týdnů začnou podle evropské směrnice platit pravidla ochrany oznamovatelů ve veřejné správě

^{Budova Evropského parlamentu v Bruselu | zdroj: TI}

Přímý vertikální účinek znamená, že se občan může domáhat svých práv garantovaných v evropském předpise vůči členskému státu EU – tedy nikoliv vůči dalším soukromým osobám – pokud stát včas neimplementoval mechanismy zavedené směrnicí.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky nyní vydalo metodiku pro veřejnou správu, podle které by měly být zavedeny jejich vnitřní oznamovací systémy. Zároveň nesmí být přijata odvetné opatření vůči těm, kdo oznámí porušení evropského práva.

Samo ministerstvo pak také zřídí svůj vlastní oznamovací systém, kam se mohou oznamovatelé obracet. Směrnicí se budou muset řídit státní orgány, samosprávy s více než 10 000 obyvateli a další veřejné instituce jako např. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nebo veřejné vysoké školy. Soukromého sektoru se zatím povinnosti netýkají.

„Nezájem končících vládních i většiny tehdejších opozičních poslanců způsobil, že se nepodařilo včas přijmout potřebnou protikorupční legislativu. Stejně je ale nutné dodržovat evropskou směrnici na ochranu oznamovatelů, takže nastaly akorát zmatky, kdy není zcela jasné, která pravidla platí a pro koho,” vysvětluje právník TI Jan Dupák.

„Tento stav není dlouhodobě udržitelný a je nezbytné, aby nová vláda Petra Fialy vzala toto protikorupční opatření jako urgentní prioritu,“ dodává.

^{Metodika k přímé aplikovatelnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019:1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie | zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR}

Ministerstvo spravedlnosti má hotové funkční návrhy české prováděcí legislativy, které byly předloženy letos v únoru předchozí Sněmovně jako sněmovní tisky čísla 1150 a 1151. Po některých dílčích úpravách z nich lze vyjít při předložení nových návrhů.

Jedinou zásadní změnou k debatě je dle protikorupčních organizací TI, Oživení a Rekonstrukce státu určení nezávislejšího úřadu, na který se mohou oznamovatelé také obracet, když nyní má být tímto úřadem právě samotné ministerstvo.

^{Podcast Stošestka se Šárkou Trunkátovou z Oživení a Janem Dupákem z TI | zdroj: TI}

TI se tématu whistleblowingu a ochraně oznamovatelů věnuje dlouhodobě. Za posledních 10 let naše právní poradna pracovala s více než 200 oznamovateli. Máme také zkušenosti se zaváděním a provozováním oznamovacích systémů. Proto veřejné správě i soukromému sektoru nabízíme pomoc a poradenství při zavádění mechanismů nebo školení zaměstnanců či vedoucích pracovníků.

Zároveň se v Česku intenzivně věnujeme připomínkování návrhů k souvisejícímu zákonu o ochraně oznamovetelů. Bruselská kancelář TI zase aktivně pomohla prosadit zmíněnou evropskou směrnici.

Ve středu 1. prosince 2021 by Vám také neměla uniknout konference “Whistleblowing 2021: Otevřenost na pracovišti”, kterou pořádají kolegyně a kolegové z Oživení, a na které vystoupí i náš právník Jan Dupák.