Vlastnická transparentnost českých médií není dostatečná. Řada z nich se skrývá v offshorech

^{Ilustrační fotografie | zdroj: TI}

„Otevřená vlastnická struktura je jedním ze zásadních signálů pro budování důvěry. Pokud médium nechává vlastnickou strukturu nejistou, zvyšuje tím podezření, že se snaží zakrýt nějaký nestandardní stav,“ shrnuje rizika vedoucí analytik TI Milan Eibl.

„Paradox nastává ve chvíli, kdy média v Česku přinášejí informace o závažných kauzách jako LuxLeaks, Panama Papers či Pandora Papers týkající se např. politiků či sportovců, sama jsou pak ale některá zaparkována právě v offshore destinaci,“ dodává David Kotora, vedoucí komunikace TI.

Výrazná změna, která se dotýká i mediálních domů, je červnové otevření evidence skutečných majitelů (ESM). Ačkoliv mají právnické subjekty do 1. prosince 2021 čas aktualizovat své skutečné majitele, rozhodli jsme se už nyní porovnat, jaké informace uvádí ve výročních zprávách či obchodním rejstříku, a jakou informaci uvádí samotné právnické osoby v ESM, kde však nejsou dokumenty verifikovány.

Vlastnickou strukturu vybraných subjektů jsme mapovali z otevřených rejstříků a databází, včetně zahraničních, a dále s přispěním výročních zpráv a účetních závěrek v Česku i mimo něj. Pro finální analýzu jsme využili databázi NON.CERTIFIX. Data byla sesbírána v průběhu srpna a září 2021.

Výsledkem je analýza vybraných soukromých mediálních domů: AGROFERT, a.s. (mediální domy MAFRA, a.s. a LONDA spol. s r.o.) | Barrandov Televizní Studio a.s. | BORGIS a.s. | Czech News Center a.s. | Economia, a.s. | EMPRESA MEDIA NEWS, s.r.o. | FTV Prima, spol. s r.o. | Media Bohemia a.s. | SEZNAM a.s. | TV NOVA s.r.o. | Vltava Labe Media a.s., kde můžete vidět jak vlastnickou strukturu, tak i nedostatky či chybějící údaje.

„Informace o skutečném majiteli a vlastnické struktuře jsou důvěryhodné, pouze pokud jsou ověřitelné relevantními dokladovým dokumenty,“ vysvětluje Petra Adolfová ze spolku Lexperanto, která se ověřování vlastnických struktur věnuje.

Hlavní překážky v transparentnosti médií v Česku

Nezávislá média jsou jedním z klíčových aspektů fungujícího demokratického právního státu. Diváci, posluchači a čtenáři mají právo vědět, kdo za jakým soukromým médiem stojí. Proto je namístě se na to ptát. Zde je výčet překážek bránících nalezení odpovědí:

• Vlastnická struktura ústí do offshore destinací – vedle zakrytí skutečného majitele je zde možnost daňové optimalizace.
• Nejsou veřejně dostupné dokladové dokumenty, jako například seznamy akcionářů, které by umožnily ověření informací o skutečném majiteli; vlastnická struktura je tak neověřitelná a skuteční majitelé mohou zůstat skrytí.
• Subjekty či společnosti jsou součástí svěřenského fondu bez dostupných informací o skutečném majiteli.
• U řady mediálních společností, jež jsou součástí vlastnické struktury, jsou nedostupné účetní závěrky za poslední roky.
• Informace uvedené společnostmi v evidenci skutečných majitelů nemají žádný dohledatelný doklad, který by pravdivost takové informace umožnil ověřit.

Pohled do zákulisí velkých médií v Česku – kam vedou jejich majetkové struktury.
Do prosince by měli být všichni skuteční majitelé známi oficiálně, tak uvidíme. https://t.co/tABItIwYxw

— Petr Leyer (@LeyerPetr) October 14, 2021

^{Twitter účet ředitele TI Petra Leyera | zdroj: Twitter} 

Co jsou to offshore destinace?

„Offshore“ je anglické označení pro destinace, kde je možné založit právnické subjekty, které podléhají mimo jiné mnohem přívětivějším daňovým zákonům nebo jsou velmi daňově zvýhodněny. Nejedná se z českého pohledu pouze o místa v zámoří či v exotických zemích – označovaná právě jako offshore (Panama, Britské Panenské ostrovy, Belize či Kypr) – ale také o státy nám velmi blízké (Lucembursko či Nizozemsko).

V Česku se pro tyto oblasti vžilo spojení „daňové ráje“ volně vycházející z anglického „tax havens“ (daňový přístav), které ale evokuje spíše pozitivní vnímání. Příznačnějším českým označením je „daňové skrýše“.

Tradičně tyto destinace využívají obchodníci, politici, celebrity či pachatelé trestné činnosti, kteří chtějí skrze tzv. „gatekeepers“ (zastupující právníky, účetní, nebo přímo specializované společnosti) zakrýt původ majetku či financí, a to většinou s cílem buď se vyhnout placení daní, skrýt skutečného majitele nebo vyprat špinavé peníze z nelegální činnosti.

Více si o této problematice můžete poslechnout v aktuálním díle podcastu TI Stošestka s ekonomem Petrem Janským a Milanem Eiblem.

Transparentnost je klíčem

TI už v roce 2017 vyzvala největší a nejvlivnější soukromé mediální domy, aby doložily své skutečné majitele a umožnily nahlédnout do kompletní struktury vedoucí až ke konkrétním osobám. Doplnění chybějících dílků mezi korporátní strukturou a skutečným majitelem uvedeným v evidenci by měl být neoddiskutovatelný standard pro všechna média.

Do letošní aktualizace jsme nezařadili společnost OUR MEDIA, a.s., jejichž server Parlamentní listy je z mnoha pohledů nezávislých institucí veden jako dezinformační. Analýzu majetkové struktury dezinformačních serverů přineseme v budoucnu.