Transparency se podnětem obrací na NKÚ, aby prověřil hospodaření Hradu

^{Pražský hrad | zdroj: TI}

TI se pro podání podnětu rozhodla i vzhledem k tomu, že v uvedených institucích stále aktivně zastávají řídící funkce osoby, které byly obviněny z dotačního podvodu. O desítkách či dokonce stovkách milionů korun z rozpočtové kapitoly KPR tak spolurozhodují lidé, kteří jsou stíháni pro majetkovou trestnou činnost nebo jsou nepravomocně odsouzeni za hospodářskou trestnou činnost spáchanou přímo při výkonu vedoucí funkce v LSL.

„Problémy s hospodařením se v Kanceláři prezidenta republiky vyskytují dlouhodobě. Nejde o žádné nahodilé případy, ale systémová a záměrná porušení předpisů. U mnoha veřejných zakázek můžeme najít typické znaky korupce a klientelismu – střety zájmů nebo dělení zakázek a zadávání mimo režim zákona těsně pod stanoveným limitem. K tomu můžeme přidat i netransparentnost a záměrné obstruování při sdělování informací veřejnosti,“ vysvětluje právník a ředitel TI Petr Leyer.

 ^{Podnět TI pro NKÚ | zdroj: TI}

„Vzhledem k rozsahu podezření a faktické nemožnosti veřejného dohledu je jedinou cestou právě kontrola ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu, která může ze zákona nahlédnout do všech interních dokumentů a procesů. Navíc NKÚ má nejvíce profesionální kapacity situaci v KPR úplně a objektivně popsat,” dodává ředitel TI.

Jaké hradní kauzy máme na mysli?

Konkrétně se jedná o kauzy Vratislava Mynáře, kancléře prezidenta republiky Miloše Zemana, nebo o Miloše Baláka, ředitele LSL, který je nepravomocně odsouzeny za spáchání trestného činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Jednotlivým případům týkající se nejbližších spolupracovníků prezidenta se v TI věnujeme dlouhodobě. 

Pokračují-li tyto osoby ve svých funkcích i přes tato zásadní pochybení, existuje vysoké riziko toho, že budou další veřejné prostředky ohroženy. Vedení obou subjektů se odvolává pouze na obecnou presumpci neviny, nicméně nečiní žádné kroky, které by zajistily, že postavení výše zmíněných pracovníků nebude nijak negativně ovlivňovat hospodaření KPR i LSL.  

I zde se ukazují vážné nedostatky v nastavení interních postupů, které by dokázaly eliminovat veškerá korupční rizika, která jsou ve výše zmíněných případech promítnuta. 

Kolik stojí daňové poplatníky Kancelář prezidenta republiky?

^{Kancelář prezidenta republiky | zdroj: TI}

Předpokládané výdaje na provoz Kanceláře prezidenta republiky ze státního rozpočtu pro rok 2020 činily 419 324 007 korun. Skutečné výdaje ale byly navýšeny prostřednictvím účelového neinvestičního příspěvku poskytnutého na provoz Správy Pražského hradu (SPH) příspěvkové organizace KPR, v souvislosti s nepříznivým vývojem hospodaření v důsledku pandemie COVID-19 a tím náklady vystoupaly o 215 000 000 na 643 694 380 korun. 

Kontrolu hospodaření KPR a dvou jí podřízených příspěvkových organizací, tedy LSL a SPH, vykonal NKÚ v minulosti již několikrát. Předchozí kontroly zaměřené na hospodaření KPR proběhly dvakrát v 90. letech minulého století a následně v letech 2003 a 2012. Podle TI by tedy bylo adekvátní, aby nyní po devíti letech od poslední kontroly proběhla další kontrola hospodaření KPR, LSL a SPH. NKÚ v pátek 23. července 2021 TI informoval, že zařadil naše podání do jejich databáze vnějších využitelných podnětů.

Více se na toto téma dočtete také v rozhovoru s Petrem Leyerem pro Hospodářské noviny. 

Projekty a kauzy: Miloš Zeman a jeho muži aneb Hrad s.r.o.