Střet zájmů jako riziko podvodů (se zaměřením na veřejné zakázky a fondy EU)

^{Seminář „Střet zájmů jako riziko podvodů“ | zdroj: TI}

Dopolední blok zahájila Martina Kotouček Mikolášková, která představila konkrétní změny v souvislosti s  novelizací zákona o střetu zájmů a související změny v rozhodovací praxi.

Stejně jako na předchozích seminářích se i v Praze účastníci semináře shodli na tom, že problematika střetu zájmů veřejných funkcionářů je aktuálním problémem, se kterým se setkávají ve své denní praxi. Zdůraznili, že efektivita nástrojů veřejné kontroly, které by měly předcházet korupčním rizikům při nakládání s veřejnými prostředky, není vždy dostatečná. Mimo jiné i proto, že identifikovat a omezit všechny formy střetu zájmů není možné.

Diskuse se kromě jiného zaměřila i na téma registru majetkových oznámení. Dotazy se týkaly odpovědnosti za pravdivost údajů uvedených v čestném prohlášení v souvislosti s majetkem nabytým v průběhu funkce z hlediska partnerského svazku. Jak se vypořádat se skutečností, získá-li jeden z manželů majetek (např. ve formě podílu v obchodní společnosti), ale partnera ve veřejné funkci o tom neinformuje? Do jaké míry je v takovém případě partner ve veřejné funkci odpovědný za nesprávně uvedené údaje ve svém čestném prohlášení? V této souvislosti je třeba připomenout, že za správnost informací uvedených v čestném prohlášení je vždy odpovědný veřejný funkcionář. Pokud neuvede pravdivé informace v čestném prohlášení o majetku, hrozí sankce až 50 tisíc Kč.

Účastníci si dále v  diskusi ujasňovali, jak se do praxe promítnou změny vyplývající z novelizovaného zákona v souvislosti s podáváním majetkových přiznání při vstupu do úřadu. Dosud podávali veřejní funkcionáři čestné prohlášení až po prvním roce působení ve veřejné funkci a zároveň neměli povinnost uvádět hodnotu majetku ke dni nástupu do funkce. Toto se od 1. 9. 2017 změnilo a veřejní funkcionáři musí prostřednictvím čestného prohlášení uvést i hodnotu majetku, který vlastnili v době nástupu do funkce. Jde o preventivní opatření, které má zamezit neoprávněnému obohacení.

Oznamování střetu zájmů

Dotazy se týkaly i způsobu oznamování střetu zájmů zastupitelů při projednávání záležitostí, kdyby mohli být ve střetu zájmů, a jeho případných následků. Bylo zopakováno, že zastupitel, který je ve střetu zájmů, nepřichází o svá hlasovací práva, má právo se jednání účastnit a dokonce i hlasovat, ale nesmí zapomenout nejpozději před zahájením hlasování o konkrétním bodě tento svůj střet zájmů oznámit. V případě, že oznamovací povinnost nesplní, hrozí mu peněžitý trest. Dobrou praxí je, oznámí-li zastupitel střet zájmů již na začátku jednání, a ne těsně před hlasováním. Ostatní jednající tak mohou případný střet zájmů posoudit a v souvislosti s touto skutečností pak hlasovat.

Z diskuse vyplynulo, že střet zájmů zastupitelů je při projednávání majetkových záležitostí obce častým jevem. V zásadě se nejedná o protiprávní stav, který by způsoboval např. neplatnost přijatého usnesení. Ne každý střet zájmů s sebou nese rizika, že dotčený veřejný funkcionář může upřednostnit svůj osobní zájem před zájmem veřejným. Je ale potřeba případným negativním dopadům střetu zájmů předcházet, a pokud k takové situaci dojde, je třeba na ni odpovídajícím způsobem reagovat. Střet zájmů by měli zastupitelé preventivně upravit prostřednictvím vnitřních směrnic, případně vymezit oblasti, ve kterých není střet zájmů přípustný (zejména v souvislosti s veřejnými zakázkami). Důležité je i kvalitní zpracování podkladů pro každé jednání, které budou obsahovat dostatečné množství objektivních informací.

Dalším diskutovaným tématem dopoledního programu byl elektronický centrální registr evidenčního orgánu (Ministerstvo spravedlnosti) a otázka nahlížení do registru. V souvislosti s novelou zákona o střetu zájmů získala veřejnost v případě politiků možnost nahlížet do registru čestných prohlášení bez nutnosti získávání přihlašovacích údajů. U ostatních veřejných funkcionářů je možné i nadále nahlížet až na základě žádosti. Evidenční orgán v takovém případě přidělí zájemci uživatelské jméno a přístupové heslo. S údaji v registru lze nyní lépe pracovat – jednotlivé údaje lze např. vyhledávat podle jména a příjmení funkcionáře, jména právnické osoby nebo organizačních složek, ve kterých působí, podle funkce, kterou zastává, či podle období, za něž bylo oznámení podáno.

Neslučitelnost funkcí

Na řadu se dostaly i dotazy týkající se neslučitelnosti funkcí. Prezentována byla například situace zastupitele, který je zároveň členem dozorčí rady v městem zřízené příspěvkové organizaci, a nesmí proto pobírat odměny za výkon této funkce. Omezení platí vždy jen pro neuvolněné zastupitele či radní.

Další část semináře byla věnována práci s modelovými situacemi ve formě případových studií. Z této interaktivní části vyplynulo, že účastníci dobře chápou pojmy související se střetem zájmů především při zadávání veřejných zakázek a že se s podobnými korupčními dilematy skutečně ve své praxi setkávají.

V odpolední části se Ivana Dufkova věnovala problematice střetu zájmů z hlediska čerpání prostředků z fondů Evropské unie. Po představení základních charakteristik jednotlivých programových období z hlediska nesrovnalostí a podvodů byli účastníci seznámeni s procesy a hierarchií kontrolních mechanismů a dále s doporučeními vedoucími k odhalení a minimalizaci rizik podvodů a nesrovnalostí při zadávání veřejných zakázek. Diskutovala se otázka, do jaké míry by v rámci eliminaci rizik podvodů a nesrovnalostí pomohlo zveřejňování jmen hodnotitelů. Pro většinu přítomných je uveřejnění jmen ex-post  menším korupčním rizikem než oznamování jmen hodnotitelů předem. Obecná shoda panovala i v názoru, že významným faktorem pro správný výběr projektů je stupeň kvalifikace členů hodnotící komise, stejně jako nastavení hodnotících kritérií.

Štítky: Střet zájmů