Průměr EU v omezování korupce je pro Česko stále v propastném nedohlednu

^{Česká republika v rámci Indexu vnímání korupce 2022 a její výsledek ve srovnání EU | zdroj: TI}

ČR v aktuálním globálním Indexu vnímání korupce (Corruption Perceptions Index – CPI) od Transparency International za rok 2022 získala 56 bodů ze sta možných a obsadila 41. místo ze 180 hodnocených zemí.

Prvně je třeba poznamenat, že CPI není všeobjímající hodnocení stavu korupce v dané zemi. Jedná se o část úhlu pohledu na mozaiku tvořící složitý propletenec korupčních mechanismů na celém světě. Index tak hlavně hodnotí schopnost vládních institucí potlačovat a postihovat korupci, účinnost protikorupčních opatření či systémové problémy.

CPI je expertní žebříček, který tvoří 13 dílčích zdrojů dat od renomovaných mezinárodních institucí, například Freedom House, World Economic Forum či World Bank. Na základě jejich zjištění se pro daný stát vypočítává finální skoré na škále 0 až 100, čím blíže ke stovce, tím nižší míra korupce a naopak.

Co nám CPI říká o Česku?

Česká republika získala v indexu po dvou letech stagnace o dva body více. Také jsme se v něm dostali do čela V4. Můžeme tedy mluvit o úspěchu a nastartování budoucího trendu?

I přes velkou míru potřebného optimismu ve složitých časech a faktu, že je oligarcha Andrej Babiš díky sněmovní prohře v současné chvíli mimo vládní exekutivu, jen velmi těžko. První místo ve Visegrádské čtyřce vypovídá spíše o prohlubujících se korupčních problémech Polska (55 bodů), Slovenska (53) a především čím dál více se propadajícího Maďarska (42).

Chybí nám totiž ambice a dlouhodobá efektivní protikorupční strategie, kterou by vládnoucí politici chtěli vytvořit a prosazovat. Místo toho jsme před každými volbami za poslední dekádu svědky celé řady slibů občanům: „Nevzdám boj za kraj bez korupce.” „Postavit se korupci a neblábolit.” „Stát bez korupce, budoucnost bez dluhů!” „Změna, které můžete věřit.”

Po volbách pak všechna tato marketingová hesla zapadnou mezi sněmovní lavice, stejně tak jako zákony, které je nutné přijmout, aby k nějaké změně mohlo vůbec dojít. Je to už tradice napříč politickým spektrem, kterou jsme mohli vidět za vlád Petra Nečase (ODS), Bohuslava Sobotky (ČSSD), Andreje Babiše (ANO) i nyní za premiéra Petra Fialy (ODS).

^{Globální výsledky Indexu vnímání korupce za rok 2022 | zdroj: TI}

V omezování korupce nejsou čeští politici, až na pár výjimek, schopni vidět do budoucna a reflektovat opravdové korupční hrozby: privatizace veřejného zájmu, systémové střety zájmů, praní špinavých peněz, narušování nezávislosti justice, netransparentní lobbing nebo absence ochrany oznamovatelů.

Česko stále jen přešlapuje a váhá, což se v CPI velmi zřetelně v meziročním srovnání projevuje – dva kroky vpřed a dva zpět. Hledají se zástupné problémy a výmluvy, že teď zrovna není možné řešit korupci a pravý čas teprve přijde. Možná za rok, možná za pět let, možná nikdy. Vše se děje s vědomím, že většinu zákonů omezující korupci za posledních deset let schválili čeští zákonodárci díky členství naší země v EU.

Vyústěním je pak situace, kdy se Evropská komise rozhodne zažalovat ČR a dalších 7 členských států sedmadvacítky, protože neplní závazky související s transpozicí evropské směrnice o ochraně oznamovatelů do národní legislativy, ačkoliv zde byla komfortní dvouletá lhůta.

Obdobným případem jsou novely zákonů o střetu zájmů a státním zastupitelství. V kampani před sněmovními volbami zejména ta první hrála významnou roli v komunikaci tehdejší opozice proti Andreji Babišovi. Nabízí se tedy oprávněna otázka proč už nejsou v kvalitním znění přijaty, když vládní koalice (SPOLU a PIRSTAN) drží pohodlných 108 křesel ve Sněmovně?

Jakou roli hraje politická integrita?

Hodnocení ČR v rámci CPI neprospívá také velmi špatná kondice v oblasti politické integrity. V předchozích letech jsme byli svědky bezprecedentního střetu zájmů Andreje Babiše, který si z evropského a českého rozpočtu udělal bankomat pro koncern Agrofert, který nadále ovládá jako skutečný majitel. Tehdejší opozice složená z ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN ho za to velmi tvrdě kritizovala, mimo jiné na základě zjištění TI.

O to absurdněji působí dvojí metr politiků z vládní koalice v jejich současných kauzách jako pražský Dozimetr nebo brněnské kupčení s městským majetkem. Slíbená „Změna” a navrácení důvěry v politiku se nekoná. Vyvození politické zodpovědnosti je buď polovičaté při zachování dalších funkcí, nebo hůře, žádné. Nemůžeme se pak divit, že je Česko stále v propastné ztrátě na bodový průměr EU (64).

Nežijeme v lehké době, ale na řadů problémů spojený s korupcí už recept dávno známe. Efektivní protikorupční legislativa. Nezávislé státní instituce. Kvalitní a důsledná justice. Vysoká politická integrita. Právě to chtějme po našich volených zástupcích.

Autorem je vedoucí komunikace TI. Komentář byl sepsán pro Týdeník FORUM.