Proces příprav Národního plánu obnovy je ukázkovým příkladem netransparentnosti

^{Národní plán obnovy (NPO) | zdroj: NPO}

Teprve koncem března tohoto roku byla zveřejněna webová stránka planobnovycr.cz zaštítěná Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (MPO), kde je Národní plán obnovy poprvé veřejně dostupný. Až v půlce dubna pak bylo spuštěno mezirezortní připomínkové řízení. Připomínková místa dostala jedenáct dní na vypracování a zaslání připomínek k téměř pětisetstránkovému plánu, který má v průběhu pěti let financovat projekty v České republice částkou 191 miliard korun.

Termín pro zaslání připomínek je pátek 23. dubna 2021. Do 30. dubna by se ale měl už vládou schválený dokument zaslat Evropské komisi (EK). Aby ČR tento termín stihla, musela by vláda NPO projednat na svém zasedání v posledním dubnovém týdnu. To buď znamená, že úředníci MPO budou mít na zapracování připomínek víkend, nebo že se termín stanovený EK nestihne a NPO se bude zasílat opožděně, což už některé členské státy oznámily.

„Považujeme za zásadní, aby se organizace a instituce, které do mezirezortního připomínkového řízení vstoupit mohou, nenechaly odradit dosavadním netransparentním vznikem NPO, své připomínky vznesly a následně je zveřejnily,” upozorňuje Ondřej Cakl, koordinátor TI pro spolupráci nevládních organizací.

„Připomínky totiž stále budou hrát roli v následujících měsících, kdy je může v potaz vzít EU, nebo v následujících letech, kdy se budou projekty postupně implementovat a EU bude peníze vyplácet postupně na základě dalších žádostí,” dodává.

NPO bude totiž i po odevzdání EK stále živým dokumentem. Komise bude sledovat národní diskusi nad plánem během svého schvalování. Do konce letošního roku EU zašle maximálně 13 % z celkové částky a další splátky budou podmíněny dalšími podklady a specifikacemi. 

Příprava NPO za zavřenými dveřmi

Přípravy Národního plánu obnovy probíhaly od srpna 2020 za zavřenými dveřmi. MPO nepřipravilo žádnou formu občanské participace, a přesto se na zmíněném webu nakonec zaštiťuje jmény respektovaných organizací, aby vytvořilo dojem, že s nimi plán konzultovalo a přijalo jejich připomínky. Organizace sdružené v asociaci Zelený kruh se proti tomuto zcizení dokonce veřejně ohradily, aby dosáhly stažení svého jména z oficiálního webu.

Už když v říjnu 2020 byla první verze plánu představena Evropské komisi, strhla se vlna kritiky za netransparentnost příprav – poukazovaly na ni např. Hospodářská komora, nevládní organizace, dokonce i Ministerstvo životního prostředí. Tehdy bylo připomínkové řízení ještě o tři dny kratší, vláda materiál ani neměla šanci projednat, Komisi jej odevzdal premiér s ministrem Havlíčkem, a útržkovitá veřejná debata se odehrávala nad neveřejnou verzí NPO. Nutno podotknout, že některé připomínky vláda zapracovala.

Koncem března 2021 pak pracovní verzi zveřejnila Česká pirátská strana, aby zajistila podklad pro mimořádné jednání PSP ČR. Nevládní organizace včetně TI na jejím podkladě poukázaly na četná zásadní pochybení v koncepci plánu (nedostatečná pozornost vůči digitální transformaci, absence principu do no significant harm k životnímu prostředí a přehlížení potřeb sektoru práce a sociálních věcí, vzdělávání a zelené tranzice ad.).

Česká vláda dokonce ještě dva týdny před konečnou lhůtou pro odeslání plánu měnila celkovou alokaci o bezmála 20 miliard korun. Do rozsahu stanoveného Evropskou unií se totiž stále nepodařilo jednotlivé požadavky seškrtat tak, aby byly splněny povinné poměry prostředků jdoucích na podporu digitalizace a zelené transformace.

„Proces přípravy NPO ukazuje neschopnost státní správy, ministra Havlíčka a obrovský vliv zájmových organizací, které si prostřednictvím svých privilegií a kontaktů mohou prosazovat výhody pro své členy na úkor veřejných rozpočtů, životního prostředí a občanů ČR,“ vysvětluje Jan Dupák, právník TI.

Jak jsme na tom v mezinárodním srovnání

Zasílat plány bylo možné Evropské komisi už od října 2020, ta ale zatím žádnou finální verzi národního plánu obnovy členského státu EU neobdržela. Četné konzultace probíhají se státy, jako je Francie, Španělsko, Portugalsko a Řecko, které přislíbily, že své plány zašlou v průběhu tohoto týdne. Některé země mají dokument několik týdnů či měsíců hotový (například Rumunsko nebo Španělsko). Členské státy jako Nizozemsko nebo Finsko naopak už oznámily, že termín nestihnou a své plány zašlou se zpožděním.

V řadě členských států však probíhaly rozsáhlé veřejné konzultace. Ukázkově se k občanské participaci postavilo například Portugalsko, které obdrželo na dva tisíce připomínek občanů. Pozitivní přístup k tvorbě NPO ale ukázalo také sousední Slovensko, které podobně jako Portugalsko otevřelo na webových stránkách NPO sekci pro návrhy občanů.

Přerozdělování obřího revitalizačního balíku má ovšem ještě další byrokratickou překážku. Aby si mohla EU půjčit peníze pro nástroj NextGenerationEU, musí národní státy nejdříve schválit tzv. Own Resources Decision, což k 16. 4. 2021 udělalo 17 zemí. ČR nemá ani vypsaný odhadovaný termín projednávání a oproti většině členských států o schvalování rozhodne vláda, ne parlament.