Mezinárodní konference: „Tracking money laundering, EU fund frauds and tax evasion“
V úterý 24. října 2017 proběhla v Bruselu, pod záštitou Stálého zastoupení ČR, mezinárodní konference organizovaná Transparency International Česká republika v rámci projektu Jasné vlastnické a majetkové struktury příjemců veřejných peněz.
Mezinárodní konference: „Tracking money laundering, EU fund frauds and tax evasion“ | zdroj: TI
Cílem konference byla výměna informací, zkušeností a pohledů na systém opatření přijatých na národní i evropské úrovni, která mají napomáhat rozkrývání vlastnických struktur obchodních společností, a na problematiku jejich praktické aplikace.
Problematika transparentnosti vlastnických struktur a skutečných majitelů právnických osob zaměstnává právníky i politiky dlouhodobě po celém světě. V důsledku skandálu Panama Papers nabrala dříve čistě právně-politická debata nový směr a je šířeji diskutována i mimo expertní kruhy. Pohled na problematiku rozkrývání vlastnických struktur na mezinárodní i lokální úrovni na naší konferenci prezentovali zástupci evropských institucí, finančních orgánů, podnikatelských a bankovních sdružení i zástupci neziskového sektoru (program konference).
Rozkrývání vlastnických struktur
Uvítací proslov Martina Povejšila, velvyslance ČR při EU, poukázal na zvyšující se naléhavost řešení problému konečného vlastnictví, které se promítá ve vícero oblastech věcí veřejných.
Konferenci otevřel příspěvek analytika TI Milana Eibla, ve kterém byl představen jeden z hlavních výstupů projektu – Příručka pro rozkrývání vlastnických struktur. Metodologie, kterou příručka přináší, jasně definuje pojem vlastnická a řídicí struktura právnické osoby podle nejnovějších potřeb pro státní správu.
Současně s tím představuje praktický postup jak účinně a hospodárně ověřit vlastnickou strukturu a skutečné vlastníky konkrétních právnických osob. Díky své univerzálnosti a aplikovatelnosti na všechny typy právnických osob a jejich vlastnických struktur napříč EU by mohla významně pomoci při rozkrývání vlastnických struktur, a to jak v rámci činnosti Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), tak i u evropských auditorských společností a dalších příslušných orgánů veřejné správy odpovědných za zjišťování vlastnických struktur a skutečných majitelů.
Rozkrytí a doložení vlastnické struktury přináší výhody
Účastníkům byly představeny hlavní pilíře metodiky a na konkrétních případech demonstrováno, jak Příručku používat. Z prezentace Milana Eibla kromě jiného vyplynulo, že rozkrytí a doložení vlastnické struktury až po skutečné majitele v souladu s Příručkou přináší významné výhody: snižuje náklady na rozkrývání konkrétním subjektům – bankám a povinným subjektům podle zákona proti praní peněz – splnit jejich povinnost identifikace vlastnické a řídicí kontroly klienta a jeho skutečných majitelů, rejstříkovým soudům může pomoci určit, zda je deklarovaný skutečný majitel společnosti opravdu skutečným majitelem a pomoci ověřit míru a rozsah jeho skutečného podílu.
Pro veřejné zadavatele může být metodologie nápomocna v procesu ověřování vlastnické struktury po skutečného majitele u vybraného dodavatele nadlimitní zakázky a v neposlední řadě může pomoci příslušným veřejným orgánům poskytujícím dotace nebo návratné finanční výpomoci rozkrýt osoby s přímým i nepřímým podílem.
Zároveň bylo sděleno, že zájemci o využití metodologie uvedené v Praktické příručce, která je aplikovatelná prostřednictvím elektronického nástroje (e-tool), mohou zažádat na adrese petra.adolfova@lexperanto.cz či eibl@tranparency.cz o přihlašovací údaje, které jim budou zaslány. Tím bude umožněn přístup do aplikace.
Nové prvky týkající se prokazování skutečného vlastnictví
V navazujícím příspěvku vystoupila Despina Vassiliadou, vedoucí oddělení finanční kriminality Generálního ředitelství pro spravedlnost Evropské unie (DG JUST). Ve svém příspěvku seznámila účastníky s platnou evropskou legislativou související s praním špinavých peněz a zaměřila se na připravované revize, které mají přinést nové prvky týkající se prokazování skutečného vlastnictví.
Ve své prezentaci se zabývala i problémy, kterým čelí obecně úředníci, do jejichž gesce spadá praktická implementace nařízení vycházejících z AML, a to jak např. v bankách, tak v rámci ministerstev jednotlivých států. Hovořila i o koordinačních nařízeních Komise a jejich implementaci a podpoře v rámci jednotlivých generálních ředitelství EU.
Evidence informací o skutečných majitelích
Na příspěvek navázal Libor Kazda, ředitel Finančního analytického úřadu. Ten se ve své prezentaci zabýval skutečným vlastnictvím právnických osob z pohledu jednoho z nejvýznamnějších finančně-správních úřadů ČR. Ve své prezentaci shrnul legislativní opatření ČR reagující na Směrnici Evropského parlamentu a Rady pro předcházení praní špinavých peněz a financování terorismu a další evropské dokumenty, a to z pohledu problematiky informací o skutečném vlastnictví právnických osob. Zabýval se také souvisejícími legislativními řešeními a evidencí informací o skutečných majitelích.
Dále hovořil o reakci českých orgánů na kauzu Panama Papers a dopadu na jejich činnost. Prostřednictvím praktického případu, zpracovaného finanční zpravodajskou jednotkou v ČR, nakonec představil příklad, kdy bylo nutné zkoumat skutečné vlastnictví šetřeného subjektu a jeho důležitost pro analýzu a výsledek celého případu. Na závěr se L. Kazda vyjádřil i k praktické metodologii prezentované TI v podobě Příručky.
OLAF a přístup k informacím o vlastnických strukturách
Lukáš Jelínek, zástupce vedoucího oddělení Ředitelství C (Vyšetřování – podpora) Evropské úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), představil činnost úřadu OLAF související s vyšetřováním případů finanční kriminality. Přiblížil rozsah pravomocí úřadu v orgánech EU a na území členských států, které provází jistá omezenost, a význam přístupu ke spolehlivým informacím, včetně informací o vlastnických strukturách příjemců finančních prostředků EU.
Hovořil o případech, kdy OLAF vyšetřuje obvinění z neoprávněného přijetí finančních prostředků EU (např. financování malých a středních podniků) nebo potenciálních střetů zájmů. Při prošetřování takových případů je pro OLAF přístup k informacím o vlastnických strukturách kruciální, a to nejen v průběhu vyšetřování, ale již při zjišťování prvotních informací, které mohou pomoci k zahájení prošetřování a odhalování případných nesrovnalostí v přeshraničním celoevropském měřítku.
Transparentnost struktury vlastnictví
První panel uzavřel Roger Kaiser, Senior Policy Advisor z Evropské bankovní federace. Upozornil na klíčové výzvy, jimž banky čelí, nebo budou čelit v případě splnění požadavků „due diligence“, jejichž cílem je zajistit transparentnost struktury vlastnictví a skutečného vlastnictví podniku, a věnoval se právnímu rámci, ze kterého vyplývá povinnost finančních institucí a povinných subjektů identifikovat a podávat zprávy o skutečných vlastnících.
Účastníkům dále přiblížil implementační proces požadavků na průhlednost vlastnických struktur podle směrnice o správní spolupráci (DAC2) a čtvrté směrnice o boji proti praní špinavých peněz. V této souvislosti na závěr okomentoval připravované změny.
Otázka vyšší daňové transparentnosti
Druhý panel otevřel Ravi Bhatiani, jednatel společnosti Independent Retail Europe. Ve svém příspěvku prezentoval otázku vyšší daňové transparentnosti v souvislosti se zdaněním právnických osob a zabýval se parametry rozdílných režimů v oblasti zdanění právnických osob a jejich vlivem na reálnou ekonomiku v kontextu maloobchodního prostředí.
V rámci své prezentace přinesl i soubor doporučení, která by mohla omezit nespravedlivou hospodářskou soutěž na poli malých a středních podniků v důsledku vyhýbání se daňovým povinnostem velkých společností, a nově navrhovaným opatřením v oblasti daňové transparentnosti, zejména požadavkům CBCR.
Prostředníci a korupční sítě
Laure Brillaud, zástupkyně bruselské Transparency International a expertka na oblast praní špinavých peněz, prezentovala výsledky reportu UNDER THE SHELL – Ending Money Laundering in Europe. Analýza zkoumala nastavení právních předpisů proti praní špinavých peněz a financování terorismu v šesti evropských zemích včetně České republiky.
Z jejích výsledků vyplývá nutnost zpřísnění regulačních opatření v souvislosti s tzv. prostředníky, kteří jsou využíváni korupčními sítěmi, a také to, že značná část problémů je spojena s prací expertů a profesních subjektů (např. právníci, notáři), kteří nedostatečně oznamují případy spojené s podezřelými aktivitami a podávají zanedbatelné množství podnětů a hlášení. Report upozornil i na nedostatky v rámci sektoru korporátních služeb, které jsou přímo spojeny s kauzou Panama Papers – např. společnost Mossack Fonseca.
E-tool: Pomocný elektronický nástroj
Konferenci uzavřel workshop Pavla Fidrmuce, autora elektronického nástroje (e-tool), jehož cílem bylo seznámit posluchače s tím, jakým způsobem nástroj využívat a jak může jeho aplikace usnadnit rozkrytí vlastnické struktury až po konečného vlastníka. To je v současné době v případě složité vlastnické struktury poměrně komplikované.
Pomocný elektronický nástroj umožňuje provést uživatele jednotlivými kroky, ve kterých návodně uživateli říká, jaký dokument či informaci je potřeba znát. Usnadňuje tak významně aplikaci teoretických poznatků obsažených v Příručce a v uživatelsky přívětivém prostředí pomáhá rozkrýt nebo ověřit vlastnickou strukturu.
Prezentace ke stažení
Despina Vassiliadou – DG Justice
Ravi Bhatiani – Independent Retail Europe
Roger Kaiser – European Banking Federation
Tento projekt je podpořen programem Evropské unie Hercule III (2014 – 2018), který realizuje Evropská komise. Byl zřízen pro prosazování aktivit v oblasti ochrany finančních zájmů Evropské unie. (Pro více informací: http://ec.europa.eu/anti_fraud/policy/hercule/index_en.htm.) Výhradní odpovědnost za obsah komunikace nesou její autoři. Evropská komise není zodpovědná za jakékoliv další využití informací v ní obsažených.
Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru
