Kvůli zákonu o střetu zájmů končí první komunální politici. Nechtějí zveřejňovat svůj majetek na internetu
První komunální politici končí ve funkcích kvůli povinnosti zveřejnit veškerý svůj majetek na internetu. Novinku zavedla od září novela zákona o střetu zájmů. Vedení Svazu měst a obcí odhaduje, že v souvislosti s centrálním registrem majetkových přiznání odejdou až stovky radních nebo ještě výše postavených obecních politiků. Do nové databáze bude muset během října a listopadu podat přehled zhruba pětatřicet tisíc politiků nebo úředníků.
Petr Leyer, právník TI | zdroj: TI
Ke konci srpna rezignoval v Chropyni na Kroměřížsku jeden z neuvolněných radních. Za práci pro město bral necelé dva tisíce měsíčně. Podle starostky Věry Sigmundové z ČSSD se rozhodl odejít kvůli nové povinnosti zveřejnit veškerý majetek, dluhy i příjmy na internetu. Náhradu se starostce nedaří najít.
„Je to velmi problematické, podmínka, že radní musí zveřejnit svůj příjem, je velká překážka a opravdu mi lidé odmítají stát se radním z tohoto důvodu,” potvrzuje.
Sám bývalý radní Vladimír Blažek Českému rozhlasu řekl, že jde o jeho rozhodnutí, a věc nechtěl dál komentovat. Podobná situace je podle tajemníka Městského úřadu v Chropyni Jiřího Roseckého i v některých okolních obcích.
Zákon půjde obejít, ale bude to těžké, soudí právník
„Účel zákona byl prostý – u výkonných představitelů obce, kteří rozhodují o zakázkách nebo dotacích, zobrazit jasnou výchozí linii a zároveň umožnit veřejnou kontrolu během výkonu funkce. Aby bylo jasné, že při rozhodování nejsou motivováni osobním zájmem,“ říká právník z české pobočky Transparency International Petr Leyer.
Svazu měst a obcí se nelíbí především to, že přehled majetku včetně hypoték nebo dluhů má být nově veřejně dostupný na internetu. „Režim se příliš nemění, informace byly přístupné už předtím – každému, kdo požádal o přístup. Tento přístup byl udělen vždy,” namítá Leyer. „Nakládání s informacemi se samozřejmě nemění, nesmějí být zneužity, dezinterpretovány a podobně.”
Zároveň ale právník připouští, že nový zákon může výrazně snížit zájem o politiku, a to především v menších obcích. „Je možné, že se lidé do výkonných funkcí nepohrnou. Je ale také otázka, zda by každá obec měla mít zastupitelstvo, není-li v ní o politiku zájem. Možná dojde k tomu, že se budou jednotlivé celky slučovat,” říká.
Jedním z argumentů proti novému zákonu je i to, že v praxi je velice snadné jej obejít, lidé totiž mohou před vstupem do politiky převést majetek na rodinné příslušníky. „Každé pravidlo můžeme obejít, ale je to natolik komplikované a riskantní, že do toho půjde jen menšina lidí. Nebál bych se toho,” uzavírá Leyer.
Pusťte si záznam celého rozhovoru zde.
Pavel Bělobrádek: Člověk ve veřejné funkci by neměl mít důvod se stydět
Registr majetkových přiznání prosadila současná vláda a má podle ní zlepšit veřejnou i úřední kontrolu politiků a dalších funkcionářů. Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) si myslí, že je na hodnocení dopadů na komunální politiku příliš brzy.
„Musíme se podívat na to, jak to bude masové. Myslím, že je potřeba vyčkat a podívat se, jak to skutečně bude, protože u některých je to otázka emoční. Já si nemyslím, že by se člověk ve veřejné funkci měl za něco stydět,” říká.
Pro novelu zákona o střetu zájmů hlasovala i pravicová opozice. Poslanec ODS Marek Benda ale říká, že do budoucna možná bude potřeba zákon změnit.
„Jestli tam opravdu tyto povinnosti mají být i vůči představitelům zejména malých obcích, jestli tam má být úplné majetkové přiznání a jestli je opravdu nezbytně nutné, aby existoval centrální registr,” vypočítává problematické aspekty nového zákona.
Registr spravuje ministerstvo spravedlnosti. Za pozdě dodané, chybné nebo třeba nepravdivé oznámení hrozí pokuta až 50 tisíc korun. Rozhodovat o ní ale budou i nadále úředníci v místě bydliště funkcionáře.
zdroj článku: ČRo
Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru
