Je třeba klást důraz na prevenci, digitalizaci a zapojení občanské společnosti do kontroly veřejného zadávání

^{Kulatý stůl: „Osvědčené postupy pro prevenci a odhalování korupčních rizik ve veřejných zakázkách“ | zdroj: TI}

V průběhu loňského roku byla v rámci projektu „Férové veřejné zakázky v ESI fondech“ podpořeného programem  EU OLAF/Hercule III nastolena řada otázek. Transparency International Česká republika (TI ČR) mimo jiné posuzovala praxi veřejného zadávání a sdílela shromážděná zjištění a doporučení, která by měla přispět ke zvýšení transparentnosti a efektivity celého procesu veřejného zdávání.

Závěrečnou veřejnou akcí projektu byl kulatý stůl „Osvědčené postupy pro prevenci a odhalování korupčních rizik ve veřejných zakázkách“,  kde se stejně jako na předchozích akcích setkali odborníci z praxe se zástupci veřejné správy.

Kulatý stůl byl zahájen souhrnem doporučení zpracovaným odborníky z TI ČR na základě předchozích setkání a z nich plynoucích zjištění, se kterými účastníky seznámil právní specialista Petr Leyer:

1. Poznejte svá slabá místa a kultivujte prostředí.
2. Jasně definujte kompetence a osobní odpovědnost.
3. Otevřeně plánujte a zapojte občanskou veřejnost.
4. Zmapujte si aktuální nabídky na trhu.
5. Standardizujte dokumentaci a formalizujte interní postupy.
6. Požadujte kvalitu za rozumnou cenu a zadávejte odpovědně.
7. Otevřené řízen jako výchozí řešení.
8. Optimalizujte nákupy a zadávejte elektronicky.
9. Poznejte své dodavatele.
10. Hodnoťte transparentně.
11. Nepodceňujte kvalitu obchodních podmínek.

Každé z pravidel doprovázel komentář a jejich detailní rozpracování bude také součástí připravované „Příručky osvědčených postupů pro prevenci a odhalování korupčních rizik“.

^{Tomáš Vyhnánek, náměstek sekce finančního řízení a auditu Ministerstva financí ČR | zdroj: TI}

Detekce podvodného jednání

Otázce prevence a odhalování korupčních rizik se věnoval i Tomáš Vyhnánek, náměstek sekce finančního řízení a auditu Ministerstva financí ČR. Zdůraznil, že z hlediska prevence je účinnost formálních opatření limitována. Zaznělo, že přehnaná opatření namísto kýžených výsledků vedou spíše k administrativní zátěži – absolutní většina zaměstnanců veřejné správy, kterých se opatření týkají, totiž podvodné jednání nepáchá. Naopak vyzdvihl nutnost vzdělávání a zaškolování, která hrají z hlediska prevence klíčovou roli – mnohdy jde totiž o prevenci chyb z nevědomosti.

Při detekci podvodného jednání má Ministerstvo financí (MF) omezené prostředky, samo není vyšetřujícím orgánem a je běžné, že policie trestní oznámení bez důkazů odloží. Sepisování trestních oznámení je všeobecně jedním z nejslabších míst řetězce prevence – odhalování – náprava – stíhání.

Na úrovni řízení programu mezi nejčastější zjištění patří:

• neprovedení posouzení rizika podvodu;
• nedostatečná/nevhodná opatření k odhalení varovných signálů v rámci kontrolní činnosti;
• nevydefinované postupy v případech podezření na podvod;
• nedostatečná informovanost;
• netransparentní hodnocení žádostí a přidělování dotací;
• proplácení dotace bez doložení dokladů a ověření skutečnosti.

Nicméně proces zadávání je většinou tak formalizovaný, že se podvod odehrává spíše výjimečně. Nejčastěji se podvody ve veřejných zakázkách týkají fáze přípravy anebo realizace. Na úrovni příjemců se MF setkává s těmito typy podvodů:

• přidělená dotace ve skutečnosti slouží jinému účelu, než bylo deklarováno v projektové žádosti;
• doložení falešných dokumentů, příloh, prezenčních listin;
• fakturace zboží a služeb, které kvalitou a hodnotou neodpovídají skutečně dodanému zboží, službám;
• fakturace služeb, které ve skutečnosti vůbec neproběhly (vzdělávací akce, školení, fiktivní účastníci);
• nákup zařízení, které není využíváno k realizaci projektu;
• dvojí financování (financování stejných nebo obdobných aktivit z různých dotačních titulů).

^{Leo Hoffmann-Axthelm z Transparency International EU | zdroj: TI}

Jaké máme nástroje?

V rámci diskuse zaznělo, že k efektivnějšímu získávání informací a analýze dostupných dat přispívá využívání informačních technologií, což ve svých příspěvcích potvrdili i další řečníci kulatého stolu, zahraniční experti Leo Hoffmann-Axthelm z Transparency International EU a Jaroslav Kračún z Generálního ředitelství Evropské komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky.

Veřejné zadávání hraje klíčovou roli v implementaci Evropských strukturálních a investičních fondů. Podle údajů neziskové organizace RAND přichází EU prostřednictvím korupce ve veřejných zakázkách EU o přibližně 5,3 miliard EUR ročně. Leo Hoffmann-Axthelm se zaměřil na nástroje a metody k předcházení korupčních rizik při veřejném zadávání v projektech financovaných z fondů EU.

Zmínil, že větší využívání aktuálních technologií, např.  blockchain databází, nabízí velký potenciál, stejně jako cílevědomější práce s daty. Zároveň posluchačům přiblížil pět pilířů otevřeného zadávání prosazovaných Transparency International EU:

• Transparentní, otevřený, správně načasovaný a digitalizovaný proces. Doporučení na povinné zveřejňování všech nabídek jako předběžné podmínky se osvědčilo (např. na Slovensku).
• Monitorování procesu nezávislou občanskou organizací. V evropských zemích,  kde se uplatňuje kohezní politika, se např. pilotně realizují projekty Pakty integrity.
• Otevřená možnost participace široké i odborné veřejnosti. Doporučením je zavedení etických kodexů pro partnerství v rámci ESI fondů.
• Silná, profesionální a aktivní občanská společnost.
• Silný a důvěryhodný systém sankcí.

Nové trendy v oblasti zadávání veřejných zakázek v Evropské unii představil Jaroslav Kračún. Zmínil, že od roku 2020 bude v platnosti nový zákon, na jehož základě budou podvody s EU fondy stíhané podle trestního zákona, rovněž vznikne funkce státního zástupce na evropské úrovni, který bude tyto podvody stíhat. Přibudou další nové podmínky a monitorovací mechanismy umožňující kontrolu veřejného zadávání.

V plánu je digitální transformace veřejného zadávání – občané a firmy by měly být žádány o údaje pouze jednou, budou využívány nové technologie v zakázkách – drony, modelování, umělá inteligence v posuzování a predikování potřeb. Je běžné, že při práci s dostupnými daty se vyskytují problémy s jejich kvalitou, elektronické zpracování dat však umožňuje lepší spolupráci.

K dalším doporučením pro evropský vnitřní trh patří také větší využívání elektronického zadávání, podpora nabídek z jiných zemí, regionální peer-to-peer výměny a školení, která přispívají k budování administrativní kapacity.

^{Lukáš Klee, majitel společnosti Klee Consulting a právní expert v oblasti mezinárodních stavebních zakázek | zdroj: TI}

Potřeba standardizace

Otázky budování administrativní kapacity zmiňoval i Lukáš Klee, majitel společnosti Klee Consulting a právní expert v oblasti mezinárodních stavebních zakázek, který v rámci debaty reprezentoval podnikatelský sektor a prezentoval poznatky z praxe.

Stavební zakázky v oblasti dopravní infrastruktury jsou značně rizikové a realizační procesy dlouhodobé. Při jejich realizaci je třeba důsledně dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace a z pohledu financování z veřejných zdrojů je nutné dbát na efektivní vynakládání finančních prostředků. Z těchto důvodů vyžadují stavební zakázky promyšlené a dopředu dohodnuté postupy.

V řadě členských států EU je možné se u výstavbových projektů setkat s využíváním mezinárodně uznávaných vzorových smluvních podmínek, vycházejících např. z dokumentů Mezinárodní federace konzultačních inženýrů (FIDIC). Vyšší míra standardizace smluvní dokumentace může pro zadavatele skýtat výhodu spočívající v optimálním rozložení rizika, a to zejména u významných či strategických veřejných zakázek (např. z oblasti stavebnictví).

Vhodné rozdělení rizik mezi objednatele a zhotovitele, jasná pravidla pro uplatňování nároku na dodatečný čas nebo dodatečné peníze, stanovení role správce stavby, předcházení sporům – to jsou jen některé přínosy, pro které jsou dnes smluvní podmínky FIDIC považovány za mezinárodní příklad dobré praxe.

V souvislosti s  tématem veřejného zadávání bychom rádi upozornili na publikaci, kterou se v rámci projektu chystáme vydat v březnu roku 2019. Příručka pro veřejné zadavatele se bude věnovat rizikovým oblastem jednotlivých fází životního cyklu veřejné zakázky a shrnovat základní předpoklady pro vhodné řízení rizik z pohledu národní a unijní legislativy.

Čtenářům přiblíží prostřednictvím příkladů některé osvědčené postupy, které pomáhají v jednotlivých fázích veřejného zadávání minimalizovat prostor pro vytváření příležitostí vedoucích k manipulativním jednáním či pochybením.

Publikace bude určena zejména veřejným zadavatelům, kteří při realizaci projektů využívají prostředky z evropských fondů, oslovit ale může i zástupce širší veřejnosti, kteří by se rádi seznámili s aktuálně diskutovanými problémy při zadávání veřejných zakázek, popřípadě mají zájem na tom, aby veřejné prostředky byly vynakládány hospodárně, efektivně a účelně.

Prezentace ke stažení

David Ondráčka a Petr Leyer – Pravidla férového zadávání veřejných zakázek

Tomáš Vyhnánek – Zvyšování odpovědnosti v rozhodovacím procesu při zadávání veřejných zakázek

Jaroslav Kračún – Trends in areas of public procurement and anti-corruption

Leo Hoffmann-Axthelm – Risks in EU funded procurement

Lukáš Klee – Integrita ve veřejném zadávání Standardizace procesů

Tento seminář je financován programem Evropské unie Hercule III v rámci projektu „Férové veřejné zakázky v ESI fondech“.

Obsah projektu a jeho aktivity odrážejí názory realizátora, který za ně nese výhradní odpovědnost. Evropská komise nepřijímá žádnou odpovědnost za použití uváděných informací.

Štítky: Transparentní veřejné zakázky