Horké léto v Kosovu

^{Kulatý stůl | zdroj: KDI}

Jak vykostit volební zákony

Ještě v květnu to vypadalo, že  nechvalně proslulá novela zákona o politických stranách a volebních zákonů projde. V napjaté politické situaci (o níž jsme psali), se nově vzniklý pro-vládní politický subjekt PSD snažil prosadit novelu, která by umožnila získat mu financování od státu, na něž dle stávající legislativy nemá nárok. Tím se do kleští dostala vládnoucí koalice, která jeho hlasy potřebovala, a jejíž strany následně využily novelizace k navržení desítek dalších pozměňovacích návrhů, jež měly zakrýt už tak dost temné financování politických stran. S podporou přeběhlíků se to mělo povést.

Díky soustředěné a nanejvýš odborné rezistenci nevládních organizací, jež na tento (ne právě veřejný) plán upozornily, zformulovaly expertní stanoviska, trpělivě politikům vysvětlovaly jejich ničivost na odborných fórech, a nakonec demonstrovaly v ulicích Prištiny proti jejich prohlasování, k tomu nedošlo.

Advokační kampaň organizací neformálně sdružených na platformě Democracy in Action přitáhla pozornost voličů poté, co 17. června 2019 proti poklidně probíhajícímu hlášenému pochodu zasáhla, zřejmě nedopatřením, oficiální ochranka jedné z vládních stran. Návrh novely pak z jednání parlamentu stáhl samotný premiér.

^{Pochod Democracy in Action, první vepředu zprava ředitel KDI Ismet Kryeziu | zdroj: KDI}

Co bylo na novele špatně?

Návrh novely zákona č. 03 / L-174 o financování politických stran nesplnil vládní sliby, že zohlední doporučení Benátské komise (orgán Rady Evropy), jež už dříve poukazovala na neakceptovatelnou míru „šedého“ hotovostního financování stran a neprůhledné účetnictví (více). Pojďme si však projít nejdůležitější konkrétní „hacky“, jež přinášel.

Novela navrhuje přesunout dohledové kompetence z Úřadu pro registraci politických stran na Centrální volební komisi. To by znamenalo zánik nezávislého dohledového státního aparátu (jak ho známe u nás v podobě ÚDHPSH).

Dále odstraňuje povinnost uvádět ve vyúčtování kampaní „tržní hodnotu“ poskytovaných služeb, ať už jde o nefinanční nebo finanční plnění. To by znamenalo odinstalování základního nástroje pro hlídání, zda strany dodržují limity na kampaň.

Naopak novela navrhuje zvýšení hranice individuálního daru v hotovosti z 50 na 500 EUR a dále zvyšuje celkové limity individuálních darů od fyzických osob na 4.000 EUR a právnických na 20.000 EUR! A to je průhledný pokus zneprůhlednit financování stran. Poznamenejme, že kosovská volební legislativa nezná princip koncového majitele nebo ovládající osoby (s nímž naopak pracují naše zákony), takže aby se situace ještě více zneprůhlednila, umožňuje fyzickým osobám financovat strany „cash“ skrze firmy (právnické osoby). Novela ovšem jde ještě dál a odstraňuje požadavek, aby u darů právnických osob byl znám jejich koncový vlastník, který až dosud v zákoně byl.

Systémovému nabourání financování politických klubů v kosovském parlamentu se rovná snaha převést státní příspěvek na křeslo ve sněmovně z klubu přímo na konkrétní osobu politika. O tom jsme psali zde.

Zřejmě jste si povšimli, že nepadla zmínka o koncovém článku v systému financování politických stran, a sice u auditního orgánu. Po nekončících debatách o termínech, pravomocích a překážkách, které brání Centrální volební komisi zajistit nezávislé audity účetnictví stranických kampaní, byla ze zákona celá pasáž popisující, jak má výběr nezávislých auditorů proběhnout, odstraněna.

Co bychom naopak chtěli my?

Pro advokační kampaň předcházející otevření tématu volebních zákonů jsme společně s kolegy z Kosova Democratic Institute připravili sadu doporučení, která vycházejí z osvědčené české legislativy i praxe.

Podpořili jsme větší míru nezávislosti Úřadu pro registraci stran. Doporučili jsme řešení klíčové problematiky cen služeb v kampani – česká cesta stanovování a započítávání „obvyklé ceny“, jako hráz proti neférovým slevám, jimiž si majitelé prostředků mohou zavazovat kandidáty, se ukazuje jako inspirativní.

Společně jsme stranám prezentovali model limitů na dary pracující s koncepcí „koncového vlastníka“. V rámci doporučení jsme silně propagovali napojení státního příspěvku stranám na parlamentní kluby, jak ho známe v ČR.

Už v roce 2018 naše „dvojnárodní“ pracovní skupina (Florent Spahija, Ondřej Cakl, Petr Vymětal, Arben Kelmendi) vedle těchto parametrů prezentovala kosovským politikům i zpřísňující požadavky na zavedení transparentních účtů a celkové zprůhlednění kampaní, a to jak v osobních jednáních, tak prostřednictvím prohlášení, nót a mediálních stanovisek. Na těchto standardech budeme trvat jednak v případě, že se novela vrátí do hry, jednak v případě, že dojde k předčasným volbám: pak budou součástí našich monitorovacích kritérií pro průhledné politické kampaně.

Co se stalo pak?

Ramush Haradinaj, předseda AAK a premiér, byl 17. července 2019 opět (již potřetí), předvolán před haagský soud vyšetřující válečné zločiny z let 1998-2000. Politik opět zareagoval tím, že rezignoval na post předseda vlády a „vydal“ se do rukou spravedlnosti. Podotkněme, že v Haagu zatím důsledně využívá svého práva nevypovídat. Novela volebních pravidel je nicméně opět u ledu, a na pořadu dne jsou předčasné volby podle původních zákonů.

Autoři: Ondřej Cakl (TIČR), Florent Spahija (KDI/TI Kosovo)

Projekty a kauzy: Zprůhlednění financování politických stran Kosovské republiky – INTRO – PF2019