Chytré zadávání veřejných zakázek – když se společenská odpovědnost spojí s odpovědností ekonomickou

^{Ilustrační fotografie | zdroj: TI}

Dodržovat zákon se stává dobrou praxí

Dobrá praxe ve veřejných zakázkách se dosud jevila jako těžko uchopitelná problematika. Některé její základní prvky se staly součástí právních předpisů (aktuálně zákona o zadávání veřejných zakázek – ZZVZ) či metodických materiálů. Kromě dodržování principů transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení či nediskriminace se jedná např. o úpravu postavení chráněných dílen tak, aby nemohly být zneužívány pro získání neoprávněných výhod.

V případě smluv uzavíraných na dlouhé časové období (např. 20 let) musí existovat vážné důvody, proč se nemohou „přesoutěžit“ dříve. Posunem se stala i možnost vyřadit společnost ze soutěže, pokud s ní měl prokazatelně zadavatel problémy v minulosti. A vzorové zadávací dokumenty Ministerstva pro místní rozvoj či jeho metodiky situaci zlepšují tím, že pomáhají zadavatelům v transparentním zadávání veřejných zakázek. V oblasti legislativy a metodik tedy skutečně k pozitivním změnám došlo.

Znevýhodněné osoby versus ZZVZ

Minulá vláda schválila v lednu 2017 usnesení, ve kterém doporučuje orgánům státní správy nastavit u vybraných veřejných zakázek jako jednu z podmínek plnění či kritérií kvality zaměstnání určitého počtu odsouzených osob nebo osob se záznamem v rejstříku trestů.

Jedná se o promítnutí konceptu společensky odpovědného zadávání, který již v některých zemích EU funguje, a ve svých dokumentech jej reflektuje i sama Evropská unie.

Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s dalšími úřady (ÚOHS, Probační a mediační služba atd.) připravilo dokument s názvem Metodika pro prevenci trestní recidivy formou podpory zaměstnávání a profesního rozvoje osob se záznamem v evidenci rejstříku trestů a osob ve výkonu trestu odnětí svobody v rámci veřejných zakázek.[1] V souvislosti s aplikací ZZVZ se v metodice mimo jiné píše:

„Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek je koncept postavený na přesvědčení, že se role veřejného zadavatele nevyčerpává výlučně jeho činností v rámci svěřené působnosti při výkonu veřejné moci, ale může zahrnovat nepřímé prvky společensky prospěšného chování i mimo tento rámec.“

„Při výkonu svěřených veřejných funkcí zadavatel musí uspokojovat vlastní provozní potřeby dodávkami zboží, služeb i stavebních prací, které si opatřuje v souladu se ZZVZ. Při tomto opatřování přitom není nezbytné a ani namístě sledovat pouze nejnižší nabídkovou cenu jako jediné kritérium, ale lze se zaměřit rovněž na kvalitu plnění, tím i na nejlepší možné plnění za nejvýhodnější cenu, a nakonec i na širší společenský dopad. Vynaložené veřejné prostředky tak mohou kromě bezprostředního uspokojení potřeby příslušného zadavatele napomoci veřejně prospěšným cílům.“

Podotkněme, že jako další výhody zaměstnávání uvedených skupin uvádí Ministerstvo spravedlnosti např. nižší náklady, motivaci pracovat, výkon práce v činnostech, kde je nedostatek standartních zaměstnanců a agenturních zaměstnanců, a případné zaměstnání po výkonu trestu.

Osoby znevýhodněné na trhu práce a osoby ve výkonu trestu

Metodika se zabývá dvěma výchozími situacemi: zaměstnáváním osob se záznamem v rejstříku trestů (tzn. po vykonaném trestu odnětí svobody nebo při výkonu jiných trestů) a zaměstnáváním osob ve výkonu trestu odnětí svobody.

Lidé se se záznamem v rejstříku bývají často znevýhodněni požadavky zaměstnavatelů, kteří požadují při nástupu do zaměstnání úplnou trestní bezúhonnost, což navíc nemusí být vždy legitimní (zvláště pokud se trestný čin netýkal pracovní činnosti zaměstnance). Tyto požadavky mají i další dopady na politiku zaměstnanosti, např. nutné angažmá úřadů práce a vyplácení podpory v nezaměstnanosti či sociálních dávek.

Jaké možnosti se tedy nabízejí zadavatelům, kteří chtějí podpořit zaměstnávání lidí z obou výše uvedených skupin?

Možnosti tu jsou

Dnes jsou zákonem o zadávání veřejných zakázek vytvářeny podmínky pro snadnější zaměstnávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody nebo po něm (ustanovení § 30 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., ZZVZ).

ZZVZ nabízí možnosti, jak požadavek na zaměstnávání osob se záznamem v rejstříku trestů nebo odsouzených ve výkonu trestu zakomponovat do zadávací dokumentace. Může být formulován jako:

• vstupní předpoklad pro dodavatele se vůbec o zakázku ucházet – tj. obchodní nebo jiná smluvní podmínka (§ 37 odst. 1 písm. c) ZZVZ) či jako zvláštní podmínka (§ 37 odst. 1 písm. d) ZZVZ).

To znamená, že potenciální dodavatel je do veřejné zakázky připuštěn pouze za předpokladu, že zaměstnává určitý počet zmiňovaných osob. Pokud účastník řízení nedoloží splnění této podmínky, bude ze zadávacího řízení vyloučen (ve finále s ním tedy není uzavřena příslušná smlouva);

• hodnotící kritérium kvality plnění – ustanovení § 116 odst. 2 písm. d) ZZVZ.

V tomto případě nesplnění podmínky zaměstnávání daných osob znamená pouze nedosažení bodů v příslušné části hodnocení nabídky, což se může projevit na výsledném hodnocení a v pořadí nabídek.

Účastník řízení, který by z jakéhokoli důvodu požadavek zadavatele nesplnil, by mohl bodovou ztrátu eliminovat například nižší nabídkovou cenou. Účasti v zadávacím řízení se však nesplnění požadavku přímo nedotýká a uzavření smlouvy samo o sobě nevylučuje.

Ekonomické dopady a rizika

Zadavatel tedy může zaměstnávání osob ze zmíněných skupin nastavit jako část hodnotících kritérií. Nelze pak vyloučit, že nabídková cena vybraného dodavatele bude vyšší, a to v závislosti na závažnosti, která bude uvedenému kritériu přiřazena.

Přesto musí zadavatel obhájit způsob nastavení zadávacích podmínek z hlediska zásady hospodárnosti (zásady 3E). Zvýšená nabídková cena je totiž v konečném důsledku vyvážena právě uvedenými benefity v širším společenském kontextu.

Pokud je zaměstnání znevýhodněných osob zvláštní podmínkou pro účast v řízení, vliv na nabídkovou cenu nebude zcela přímý ani výrazný. Zvýšení nabídkové ceny však může nastat např. kvůli promítnutí vyšších nákladů spojených se zaměstnáváním osob ve výkonu trestu odnětí svobody, což může být naopak kompenzováno nižší cenou jejich práce apod. Možnosti, jak dosáhnout nižší výsledné ceny, tedy existují.

Ve veřejné sféře už to funguje

Jak metodika, tak samotný ZZVZ motivují zadavatele k podpoře dodavatelů zaměstnávajících osoby ve výkonu trestu nebo osoby se záznamem v rejstříku trestů.

Není neobvyklé, že veřejná instituce zadává některé zakázky Vězeňské službě ČR, která pak využívá pro jejich plnění osoby ve výkonu trestu. Typickým příkladem je výroba nábytku (např. pro státní podnik Řízení letového provozu nebo pro Ministerstvo vnitra).[2] Veřejná správa tak sama dané principy uplatňuje, ovšem osoby ve výkonu trestu jsou zde zaměstnávány právě pouze vězeňskou službou (tj. ve veřejné sféře).

Cíl výše popsané metodiky je však ještě ambicióznější. Má vést k dosažení stavu, kdy zadavatelé skrze požadavky v zadávací dokumentaci dosáhnou aktivní snahy o zaměstnávání daných osob i v soukromém sektoru. S ohledem na plnění veřejných zakázek se to všem stranám vyplatí.

Kromě celospolečenských a nepřímých benefitů, které tato praxe přinese, může nakonec i zadavatel profitovat z nižší nabídkové ceny.

^{[1] Dostupné např. zde: www.vscr.cz/o-nas/zamestnavani-veznu/}

^{[2] Vězeňská služba České republiky dodala Řízení letového provozu, s. p., nábytek za 658 900,00 Kč bez DPH.}

Právní výklad: Petr Leyer, TI ČR

Podpořeno grantem NFNZ – Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Štítky: Transparentní veřejné zakázky