Česko si zatím vede v tvorbě zákona o ochraně oznamovatelů nejlépe v EU. Rozhodující bude ale rychlost projednání ve Sněmovně

Aktualizováno 24. 03. 2021

Mezinárodní sekretariát Transparency International (TI) v Berlíně, ve spolupráci s Whistleblowing International Network (WIN) v Glasgow, vydává report týkající se transpozice evropské směrnice o ochraně oznamovatelů (známých také jako whistlebloweři) do jednotlivých národních právních řádů členských zemí Evropské unie (EU). Společná zpráva se věnuje hodnocení přístupu jednotlivých vlád sedmadvacítky k plnění tohoto legislativního závazku. 

Status procesu transpozice evropské směrnice o ochraně oznamovatelů v EU | zdroj: TI

Dle zveřejněné mezinárodní analýzy dvě třetiny členských států (18 z 27 zemí EU, data k 17. únoru 2021) vůbec nezačaly s procesem transpozice či došlo jen k minimálnímu pokroku v rámci zavádění této směrnice přijaté v roce 2019. Dvouletá lhůta přitom končí již letos, a to v polovině prosince.

Česká republika se spolu s Dánskem a Švédskem v hodnocení umístila nejlépe. Největším pozitivem je, že uvedené země přijaly širší přístup k transpozici směrnice. Zásadním neduhem českého návrhu je ale to, že externím orgánem pro příjem oznámení má být Ministerstvo spravedlnosti. Instituce v čele s vládním politikem stěží získá potřebnou důvěru oznamovatelů.

Největší šanci stihnout přijetí zásadního protikorupčního opatření, po kterém v TI voláme již přes deset let, má tedy ve srovnání s jinými zeměmi právě Česká republika. ČR uspěla především díky tomu, že se v přípravě nové legislativy dostala nejdále, když zákon 1. února 2021 schválila vláda a nyní jej čeká projednání v Parlamentu.

Zároveň byl také dosavadní postup transparentní a Odbor střetu zájmů a boje proti korupci Ministerstva spravedlnosti v průběhu přípravy zákona projednával detaily s protikorupčními organizacemi. Je třeba připomenout, že 11 unijních zemí už nějakou ochranu oznamovatelům zajišťuje (např. Slovensko), takže našim sousedům nejde v implementaci směrnice o tolik jako České republice.

„Ocitli jsme se v čele pomyslného závodu, ale vyhráno ještě není. Čeká nás ještě projednávání na půdě Parlamentu. A pokud Poslanecká sněmovna nestihne všechna 3 čtení do konce volebního období v říjnu tohoto roku, rázem se zařadíme zpět na úplný konec pelotonu,“ vysvětluje Jan Dupák, právník TI ČR.

„V médiích se stále objevují případy, kdy zaměstnanci nevidí cestu, jak upozornit na protiprávní jednání zaměstnavatelů. Svá oznámení tedy publikují na sociálních sítích nebo píší veřejné dopisy. Zákon nabízí řešení obdobných případů – bez medializace, systémově a důvěrně. Navíc je chráněna totožnost nejen oznamovatele, ale také zaměstnavatele,“ říká Šárka Trunkátová, právnička protikorupční organizace Oživení, člena mezinárodní platformy WIN.

Jak konkrétně probíhá transpozice směrnice v Česku?

V České republice je proces transpozice poměrně pokročilý. V červnu 2020 Ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh zákona k připomínkám. Revidovaný návrh byl v září 2020 předložen vládě k projednání, která ho po dalším kole připomínek předložených ministerstvu finálně schválila. Návrh zákona byl posléze 9. února 2021 předložen Parlamentu ČR a dále zařazen na březnové jednání Poslanecké sněmovny v rámci prvního čtení.

Tento aktuálně příznivý vývoj je ale ohrožen. Ve chvíli, kdy Sněmovna koncem září 2021 nepřijme návrh zákona o ochraně oznamovatelů, bude muset nová vláda, s ohledem na říjnové sněmovní volby, zahájit legislativní proces od nuly.

Právě včera, v úterý 23. března 2021, došlo k zásadnímu rozhodnutí na jednání předsedů poslaneckých klubů. Návrh zákona nebyl předřazen k dřívějšímu projednání, takže se šance na přijetí ještě letos snížily.

„Riziko je vysoké, protože projednání návrhu zákona ze strany poslanců obvykle trvá déle než sedm měsíců. Už v minulosti jsme mohli vidět, že dřívější legislativní návrhy týkající se ochrany oznamovatelů spadly pod stůl díky napjatému časovému plánu a absenci politické vůle zákon dotáhnout. Nyní jsme ale vázaní již běžící lhůtou ze strany EU,“ varuje Jan Dupák.

„Máme jedinečnou šanci přijmout účinné protikorupční opatření. Kdyby se to nepovedlo do 17. prosince 2021, tak hrozí zmatek, protože někteří oznamovatelé zřejmě získají i bez českého zákona a za určitých podmínek ochranu před odvetnými opatřeními v těch případech, kdy ohlásí porušení evropského práva,“ dodává.

Zákon o ochraně oznamovatelů je velkou příležitostí, jak bezpečně odhalovat nekalosti a protiprávní jednání nejen v oblasti korupce v České republice a EU. Proto TI dlouhodobě podporuje vznik zákona a jeho kvalitní podobu.

Jak připomíná report, oznamovatelé mohou přispět k záchraně miliard euro ročně z veřejných rozpočtů. Není to ale jen o penězích. Díky lidem, kteří se nebojí oznámit závažné porušování právních předpisů, dochází také například k ochraně zdraví osob nebo životního prostředí.

Více o problematice ochrany oznamovatelů se také dozvíte v našem novém a aktualizovaném vydání příručky „Whistleblowing není donašečství“.

Ke stažení

Publikace: Are EU governments taking whistleblower protection seriously?

Infografika: Status procesu transpozice evropské směrnice o ochraně oznamovatelů v EU

 


Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Související zprávy

Bojujte proti korupci s námi.