Evropský parlament přijal směrnici na ochranu whistleblowerů. Teď je na Česku, jak efektivně legislativu implementuje
Evropská směrnice na ochranu oznamovatelů protiprávního jednání byla definitivně přijata. V brzké době tak začne běžet dvouletá lhůta pro členské státy na implementaci do národní legislativy. Pro Česko představuje přijatá směrnice dlouho chybějící základ, když nastavuje minimální standardy ochrany pro whistleblowery ohlašující porušení práva Unie.
Budova Evropského parlamentu v Bruselu | zdroj: TI
Ochrana whistleblowerů před nerovným zacházením, včetně odvetných opatření, diskriminace nebo jiného znevýhodnění, může být rozhodujícím faktorem při rozhodování, zda nahlásit porušení zákona. Včasné oznámení pak přispívá k tomu, že zákon buď porušen nebude, nebo že takové jednání bude odhaleno a potrestáno a zmírní se následky. Ochrana whistleblowerů je proto klíčovým nástrojem k posílení efektivity vymáhání práva.
V České republice zatím taková zákonná ochrana chyběla. Dílčí předpisy upravující ochranu whistleblowerů existují například v bankovním sektoru nebo ve státní službě, žádný obecný zákon však přijat dosud nebyl.
Transparency International ČR (TI ČR) se tématu whistleblowingu věnuje dlouhodobě a několik let se také snaží o přijetí zákona. V roce 2015 jsme za jeho přijetí vedly osvětovou kampaň “Zapískej”, různé návrhy zákona se dostaly na pořad dne za Sobotkovy i Babišovy vlády, nikdy však neprošly legislativním procesem.
V současnosti je na vládní úrovni projednáván nový návrh zákona, který by měl evropské směrnici odpovídat.
Žádný z dřívějších návrhů nereflektoval plně naše připomínky, které směřovaly k co nejefektivnější ochraně oznamovatelů. Za účelem podpory úplné a funkční implementace evropské směrnice připravil mezinárodní sekretariát Transparency International (TI) v Berlíně analýzu, která upozorňuje na klíčové stránky směrnice a poskytuje doporučení zaměřená na odstranění mezer a posílení účinné ochrany whistleblowerů v rámci transpozičního procesu.
Členské státy EU musí směrnici transponovat do října 2021. TI vyzývá země EU, aby svědomitě dodržely ustanovení směrnice a aby zajistily, že jejich národní legislativa poskytne maximální ochranu všem whistleblowerům, kteří oznámí porušení jakéhokoliv práva, jak evropského tak národního, v souladu s mezinárodními standardy a nejlepší praxí.
“Pod tlakem evropské směrnice budou muset čeští zákonodárci přijmout tolik potřebný zákon. Všechny strany, jichž se bude týkat povinnost chránit oznamovatele a pracovat s nimi, by měly ve věcné debatě hledat účinné nástroje, jak i na vnitrostátní úrovni zajistit funkční ochranu whistleblowerů, která jim skutečně pomůže a zaměstnavatele nebude nadmíru zatěžovat,” říká Jan Dupák, právník TI.
“Směrnice není jen legislativní výzvou pro státy z hlediska implementace, ale povinnosti v ní obsažené budou též výzvou pro úřady a soukromé společnosti, aby je správně uvedly do praxe. Například z hlediska nastavení vnitřních oznamovacích systémů bude klíčové, aby poskytly ochranu identity oznamovatelů a obsluhovali je kompetentní lidé, kteří budou mít možnost přijatá oznámení nezávisle šetřit,” vyzdvihuje důležité aspekty směrnice Petr Leyer, právník TI.
Ke stažení
Policy paper TI – stručná verze v ČJ
Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru
