Blog Petra Leyera: „Způsobil střet zájmů Andreje Babiše neplatnost evropských voleb?“

^{Petr Leyer, právník TI | zdroj: TI}

Andrej Babiš se fakticky nachází v zásadním střetu zájmů. Jako politik  na nejvyšší úrovni má nezpochybnitelný vliv především na rozdělování evropských dotací. Zároveň je ústřední postavou svěřenských fondů, do kterých spadá holding Agrofert, velký příjemce dotací. Toť evropská úroveň. Na domácí scéně se pak řeší vliv Andreje Babiše na média, která též spadají do zmíněných svěřenských fondů a jejichž ovládání zakazuje zákon o střetu zájmů.

Jestli na tento faktický střet zájmů budou použitelné současné právní předpisy, řeší české i evropské orgány už víc než půl roku. A do toho nám přišla volební kampaň do Evropského parlamentu, kterou hnutí ANO (kromě jiného) financuje jak jinak než ze štědrých příspěvků holdingu Agrofert nebo přímo od Andreje Babiše, ať už oficiálně, nebo neoficiálně. Příjmy sponzorů jsou pak z velké části tvořeny právě evropskými dotacemi (u Agrofertu byl např. čistý zisk za rok 2017 cca 5 miliard korun a dotace činily něco přes 2 miliardy).

Takže když si vše zrekapitulujeme, Andrej Babiš zřejmě v rozporu se zákonem ovládá média a stejně nezákonně pobírá dotace pro Agrofert, z jehož zisků hradí náklady na volební kampaně. Otázka tedy zní: Jsou v takovém prostředí volby ještě férové (rozuměj zákonné)?

Hodně lidí by automaticky řeklo, že rozhodně nejsou. A stejně velká skupina by oponovala, že samozřejmě zákonné jsou. Co však říká zákon?

Podle zákona o volbách do Evropského parlamentu lze napadnout „pouze“ volbu kandidáta, nikoliv neplatnost voleb nebo hlasování:

„Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.“ 

Která ustanovení zákona by však mohla být porušena? Podle mého názoru lze uvažovat o dvou:

„Volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech, politických stranách, politických hnutích nebo koalicích, na jejichž kandidátních listinách jsou uvedeni, zveřejňovány nepravdivé údaje.“

Jak naznačuje druhá věta, týká se ustanovení především interakce mezi kandidáty, stranami a hnutími navzájem prostřednictvím kampaňových sdělení, když tedy jde  o onu čestnost a poctivost ve způsobu a obsahu sdělování různých prohlášení vůči voličům. Tím ale v žádném případě není vyloučeno, že čestnost a poctivost nemůžeme spatřovat i v legálních zdrojích financování kampaně, i když by mohlo být namítáno, že  bychom tímto  výklad tohoto ustanovení rozšiřovali za hranice původní myšlenky.

Nezbývá tedy nic jiného než se obrátit na základní principy zakotvené v samotném zákoně a potažmo v Listině základních práv a svobod:

„Volby do Evropského parlamentu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení.“ 

„Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.“

Zde se dostáváme do nejvyšší roviny uvažování o právním řádu, kde je vše složeno z relativně abstraktních pojmů, v jejichž aplikaci pomůže pouze výklad soudů a odborníků, který se může samozřejmě v čase více či méně posouvat.

Odpověď na výše položenou otázku férovosti voleb by nám mohl s konečnou platností dát jen Nejvyšší správní soud (NSS), potažmo Ústavní soud. NSS by se musel zřejmě zároveň  vypořádat s otázkou, zda střet zájmů Andreje Babiše opravdu existuje a zda tím porušuje příslušné právní předpisy, či nikoliv, k čemuž by velmi pravděpodobně potřeboval v části rozhodnutí vyřešit předběžnou otázku o výkladu finančního nařízení EU u Soudního dvora EU. Navíc má NSS na rozhodnutí o návrhu pouze 20 dnů. Velký počet neznámých a krátký časový interval nahrává spíše zamítnutí eventuálního návrhu.

Nicméně celkové výsledky voleb do Evropského parlamentu byly vyhlášeny a uveřejněny ve Sbírce zákonů pod č. 132 s datem rozeslání dne 28. května 2019. Ode dneška tedy běží 10 dnů, kdy mohou voliči, strany a koalice podat příslušné návrhy na neplatnost volby kandidáta.

Jsem velmi zvědavý, zda se někdo z voličů nebo možná spíše některá ze stran nebo hnutí cítí poškozeni střetem zájmů Andreje Babiše natolik, že by napadli regulérnost voleb. Úplné sci-fi to není, ale pozitivní odezva soudu na takový návrh by byla spíše překvapující a převratná.

Autor je právníkem Transparency.