Babišova vláda v nové protikorupční koncepci přesně popsala problémy, ale zároveň rezignovala na jejich řešení. TI žádá přepracování návrhu

^{Ilustrační foto: Úřad vlády České republiky | zdroj: TI}

Předložený materiál trpí zásadním nepoměrem. Zatímco na 23 stranách analýzy MSp otevřeně popisuje selhávání státu a neplnění doporučení mezinárodních institucí (GRECO, OECD, Evropská komise) či zjištění Akademie věd ČR, samotným opatřením věnuje jen 10 stran.

Návrhová část je navíc plná vágních formulací jako „bude zváženo“, „vláda deklaruje zájem“ nebo „bude zpracována analýza, budou-li zajištěny prostředky“. Stát si tak pouze formálně odškrtává povinnost mít strategii podle nové evropské směrnice, ale k měřitelným výsledkům se nezavazuje.

„Oceňujeme, že máme po letech koncepci s propracovanou analytickou částí, která stojí na tvrdých datech. Bohužel se nám z dokumentu zároveň vytratila samotná koncepční část. Místo vymahatelných závazků nabízí vláda jen procesní alibismus,“ hodnotí návrh programový ředitel TI Ondřej Kopečný.

Střet zájmů u ledu, podezřelá novela lobbování v plánu

Největší rozpor mezi analýzou a navrženými kroky je patrný u střetu zájmů a regulace lobbování. V oblasti střetu zájmů analýza MSp přiznává 12 nesplněných či jen částečně splněných doporučení Rady Evropy (Skupiny států proti korupci – GRECO) a odkazuje na nedostatků z roku 2024.

V návrhové části se však ministerstvo zavazuje novelu zákona o střetu zájmů pouze „zvážit“. To vše v situaci, kdy vládní koalice v Poslanecké sněmovně souběžně protlačuje poslaneckou novelu, která kontrolu střetu zájmů naopak dramaticky oslabuje.

🆎❌🇨🇿 Střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) se netýká pouze oblasti zemědělství a jeho koncernu Agrofert. Důležitou roli v jeho obchodním portfoliu hraje například holding SynBiol.

🔵 https://t.co/TSNCL2REkt https://t.co/n8zqwZyePt

— Transparency International 🇨🇿 (@Transparency_CZ) November 10, 2026

Zcela opačně přistupuje vláda k zákonu o regulaci lobbování, který platí teprve od července 2025. Přestože analytická část neuvádí jediný problém s jeho fungováním v praxi, ministerstvo se v koncepci napevno zavazuje předložit jeho novelu.

„Nelze si neklást otázku, zda není cílem zákon o lobbování účelově otevřít a v Poslanecké sněmovně jej oslabit, například vyjmutím vybraných zájmových či profesních skupin z povinnosti se registrovat. To by byl jednoznačný krok tím nehorším směrem,“ upozorňuje právník TI Kryštof Doležal, který se posledního setkání Rady za naši protikorupční organizaci zúčastnil.

Konec reformy ÚOHS a zatmění otevřených dat

Podobný ústup z pozic předvádí návrh koncepce u veřejných zakázek. Analytická část sice označuje za největší korupční rizika v Česku zakázky s jedním uchazečem, uzavřená řízení a zakázky šité na míru, návrhová část ale na tato zjištění nijak nereaguje.

Z dokumentu zcela vypadl dosavadní závazek reformovat přezkum zakázek u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), zpřísnit kontrolu zakázek malého rozsahu či využívat Pakty integrity.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) naopak navrhuje novelu, která má zadavatelům přinést „větší flexibilitu v krizových situacích“ a zjednodušit prokazování kvalifikace.

Koncepce zcela rezignuje také na kvalitu legislativního procesu, přestože jí v analýze sama kritizuje. Oslabenou nezávislost úředníků po zrušení zákona o státní službě a kárných řízení pak vláda plánuje řešit pouze sepsáním vzorového etického kodexu.

Z vládní strategie navíc úplně zmizely závazky k otevřeným datům veřejné správy, centrální evidenci dotací a ochraně evropských fondů.

V kombinaci s nedávným uzavřením Evidence skutečných majitelů (ESM) veřejnosti jde o zásadní omezení přístupu k informacím, které jsou pro odhalování korupce klíčové.

Aktivní oponentura místo gumového razítka

Výhrady máme v TI také k tomu, jak text nové koncepce rámuje roli nevládního sektoru. Zatímco předchozí strategie chápala občanskou společnost jako nezávislého kontrolora veřejné moci (tzv. watchdog), nový návrh tuto kontrolní roli v textu upozaďuje.

Zapojení neziskových organizací v poradních orgánech namísto toho dokument popisuje jako „důležitý legitimizační prvek kroků vlády“.

„Naší rolí v Radě a jejích komisích je přinášet odbornou oponenturu a tlačit stát k reálným výsledkům, nikoliv sloužit jako gumové razítko pro bezzubé dokumenty. Samotný fakt, že s námi Ministerstvo spravedlnosti text konzultovalo ještě neznamená, že je z našeho pohledu výsledek v pořádku,“ shrnuje Kryštof Doležal.

„Je navíc smutné, že koncepce vyzdvihuje finanční úspory plynoucí z veřejné kontroly státu občany, zatímco v praxi vláda uzavírá Evidenci skutečných majitelů, omezuje otevřená data, zastavuje programy financování prevence korupce a souběžně chystá regulační zákony namířené proti nevládním organizacím, jejichž roli v koncepci zároveň neváhá zmínit,“ uzavírá.

TI v předložené podobě nemůže koncepci podpořit a v rámci připomínkového řízení i na půdě Rady vlády uplatnila sadu zásadních připomínek.

Naše protikorupční organizace bude proto dál prosazovat, aby MSp před předložením materiálu vládě Andreje Babiše navrhovanou část přepracovalo a doplnilo ji o konkrétní, termínované a vymahatelné závazky, zejména v oblasti střetu zájmů, reformy ÚOHS, otevřených dat a přístupu do evidence skutečných majitelů.