Poslanci se snaží urychleně zpřístupnit majetková přiznání. V přijaté novele je ale zásadní překážka

^{Poslanecká sněmovna | zdroj: TI}

Doposud byl přístup a nakládání s údaji získanými prostřednictvím Centrálního registru oznámení (CRO) omezen v případě nepolitických veřejných funkcionářů, tj. manažerů státních firem, vysokých úředníků, soudců, státních zástupců nebo vojenských funkcionářů, jak jsou vymezeni v § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů.

Jejich majetková přiznání nebyla veřejně přístupná a kdyby s nimi někdo nakládal jinak než za účely zjišťování dodržování zákona o střetu zájmů, mohl dostat pokutu. Současná novela vypouští z § 13 odst. 8 vymezení odkazující na § 2 odst. 2, takže by se omezení pro nakládání se získanými daty týkalo úplně všech funkcionářů, tedy i členů vlády nebo obou komor Parlamentu.

^{Ilustrační obrázek | zdroj: TI}

„Změna v praxi znamená, že by přestupkem bylo jakékoliv využití údajů z majetkových přiznání, které nesouvisí se zjišťováním porušení povinností veřejného funkcionáře. Naprostá většina vstupů do Centrálního registru oznámení bude s tímto skutečně souviset. Omezení účelu nakládání s veřejně dostupnými daty bude ale v tomto případě působit jako odstrašující prvek,“ vysvětluje Jan Dupák, právník TI.

„Je přitom běžné, že se média zajímají o majetkové poměry vrcholných politiků. Po přijetí novely by tak mohlo za takovéto výstupy hrozit autorům nebo vydavatelům pokuta. Případný přestupek by projednával Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a hrozí za něj sankce až 50 000 korun,“ dodává.

^{Podcast Stošestka | zdroj: TI}  

Jak je to s přístupem do Centrálního registru oznámení?

Zrychleně schválená novela (sněmovní tisk č. 192) má za úkol znovu veřejnosti zpřístupnit Centrální registr oznámení. Údaje byly znepřístupněny po zásahu Ústavního soudu v únoru 2020, se kterým se zákonodárci nedokázali včas vypořádat (více zde).

Ústavní soud požadoval omezení veřejného přístupu k majetkovým přiznáním v případech, kdy právo na soukromí převáží nad právem na veřejnou kontrolu, což je typicky případ představitelů menších obcí. U vrcholných představitelů státu je naopak veřejná kontrola zásadním prvkem demokracie.

Poslanci se dohodli na zrychleném projednávání této novely, takže proběhlo jediné čtení a norma putuje rovnou do Senátu. Rychlé přijetí nápravy nepřístupného CRO je sice chvályhodná, ale pozdě bylo už na konci roku 2020. Navíc zrychlené projednávání znemožnilo běžné projednání návrhu v detailu, což by nyní výrazně pomohlo.

„Poslanci se ukázali jako nezodpovědní zákonodárci. Opoziční návrh, k němuž vydala vláda Petra Fialy (ODS) nesouhlasné stanovisko, podpořili dokonce v jediném čtení, čímž se významně zúžila možnost úpravy novely,“ popisuje aktuální situaci Jan Dupák.

Včerejší projednávání novely zákona o střetu zájmů se týkalo pouze majetkových přiznání, která byla vyčleněna do samostatného projednávání. Pozadu přitom zůstala zcela klíčová novela (sněmovní tisk č. 110), která má řešit právě zásadní úpravy v pravidlech střetu zájmů vrcholných funkcionářů.

Z důvodu, že tímto funkcionářem ve střetu zájmů byl a opět může být Andrej Babiš (ANO), odmítá novelu jeho hnutí ANO.