Partneři projektu Paktů integrity sdíleli v Budapešti pozitivní i negativní zkušenosti s realizací projektu

^{Účastníci konference a workshopů | zdroj: TI.org}

První blok se věnoval vývoji realizace projektů v rámci Paktů integrity v jednotlivých členských zemích EU. Ačkoliv pilotní projekt měl být ukončen v prosinci 2019, již teď je v případě některých zemí (Rumunsko, Portugalsko nebo Lotyšsko) jeho realizace značně zpožděna. Naopak v některých zemích jsou  veřejné zakázky již realizovány (Slovinsko, Polsko, ČR).

V diskusi zazněly praktické příklady zjištěných nesrovnalostí či možností pro zefektivnění některých postupů veřejných zadavatelů a dále pozitivní přínosy Paktů integrity během veřejném zadávání, mimo jiné přístup k informacím konkrétní zakázky v reálném čase oproti běžným mechanismům, např. v rámci uplatnění práva na svobodný přístup k informacím. Existovala obecná shoda, že posílení chápání korupce a schopnost odhalit nesrovnalosti patří k důležitým změnám, které by mohly být trvalé.

Druhý blok se zaměřil na zapojení zainteresované veřejnosti do procesů v různých fázích realizace projektu. Opět byla zdůrazněna důležitost identifikace (zmapování) a priorita hlavních rizikových faktorů, klíčových aktérů (podle jejich zájmů a vlivu), variantního řešení různých rizikových situací již v rané fázi přípravy projektu a jejich pravidelná aktualizace s ohledem na vývoj projektu.

Praktické zkušenosti

Odpolední část byla zahájena třetím blokem zaměřeným na sdílení praktických zkušeností:

• Odhalování rizikových faktorů při realizaci projektu (koluzivní jednání na straně potenciálních dodavatelů či nezájem veřejných zadavatelů reagovat na tato rizika) a způsob jejich komunikace se širokou veřejností nejen v souvislosti s pravidelným monitoringem. Diskutovalo se i o možných rizicích pro nezávislého monitora, jako je např. ztráta důvěryhodnosti ze strany široké veřejnosti v souvislosti s možným negativním dopadem na spolupráci s  veřejným zadavatelem. V některých členských zemích způsobila tato rizika vznik patové situace, kterou se prozatím nepodařilo vyřešit. Účastníci se shodli na tom, že prioritou by mělo zachování transparentní komunikace vůči široké veřejnosti, a proto je potřeba jednotlivé výstupy a postupy nezávislého monitora podrobně zdokumentovat i v případě selhání součinnosti či prodlení s plněním povinností ze strany dotčeného veřejného zadavatele.

• Prezentován byl i postoj jednotlivých dodavatelů, kteří mnohdy vnímají Pakty integrity jako další administrativní zátěž a nevidí vždy jejich přínosy. Je proto třeba zaměřit se na zvyšování povědomí o přínosech Paktů integrity nejen mezi veřejnými zadavateli i potenciálními dodavateli, ale i prostřednictvím hospodářských komor a sdružení. Příkladem dobré praxe je získávání zpětné vazby ze strany dodavatelů a jejich pohled na celkovou organizaci a průběh procesu zadávání veřejné zakázky, kde byly implementovány Pakty integrity, či jejich ochotu/neochotu účastnit se takové zakázky.

• Způsoby zapojení veřejnosti a zvýšení důvěryhodnosti nezávislého monitora a realizovaného projektu v případech pomalé realizace projektu. Byly představeny zkušenosti některých členských států s využitím interaktivních nástrojů pro zapojení veřejnosti (webinář) či otevřená diskuse s obyvateli na místě realizace projektu s vysvětlením jednotlivých procesních kroků a objasněním jeho technických aspektů. Diskutovalo se i o možnostech přenosu zkušeností s realizací Paktů integrity na další (regionální) projekty.

• V závěru bloku se hovořilo o možných rizicích v souvislosti se zpožděním realizace projektů Paktů integrity v některých členských státech. Mimo jiné i o problémech spojených s výběrem vhodných projektů, o problematice financování těchto projektů či možnostech úpravy časového harmonogramu mimo rámec pilotního projektu

^{Účastníci konference a workshopů | zdroj: TI.org}

Jak zatraktivnit komunikaci projektu

První den setkání uzavřel blok zaměřený na identifikaci možných výzev při ukončování projektu, které by se neměly podceňovat. Je třeba prezentovat Pakty integrity jako dobrovolný monitorovací nástroj, nikoliv jako celkový audit dotčené veřejné zakázky. Hlavní by měla být  jejich udržitelnost a přenositelnost jako nástroje pro zvýšení integrity procesu veřejného zadávání.

Na začátku druhého jednacího dne diskutovali účastníci o možnostech prezentace práce monitora široké veřejnosti, a to nejen v souvislosti se zveřejňováním pravidelných monitorovacích zpráv, ale i informací o dalších aktivitách souvisejících s projektem. Vedle pravidelného monitoringu je vhodné využívat sociální média či jiné interaktivní a pro veřejnost atraktivní formy komunikace (např. vizualizace jednotlivých aktivit, využití infografiky). Je potřeba intenzivněji komunikovat zejména informace o klíčových fázích projektu, tzn. podpis Memoranda o porozumění či samotných Paktů integrity, zahájení a ukončení zadávacího řízení atd.

Ženská hnutí ve Rwandě, studenti v Itálii

Navazující blok přinesl otázky o společenské odpovědnosti a zkušenostech s implementací Paktů integrity ve Rwandě a přiblížení způsobu přímého zapojení místních komunit do procesu monitorování zakázek, jejich pravidelných školení a průpravy na monitorovací činnost ze strany Transparency International Rwanda.

Tento model (tj. vytvoření dobrovolných komisí dotčených obyvatel – Committee of Concerned Citizens) umožňuje částečnou decentralizaci monitorovací činnosti blíže k místu realizace projektu a aktivní vtažení dotčené komunity do procesu realizace projektu. Zároveň představuje efektivní nástroj pro sběr dat o konkrétní zakázce. Pakty integrity byly ve  Rwandě rozšířeny o sociální dimenzi prostřednictvím aktivnějšího zapojení ženských hnutí, mladých či sociálně znevýhodněných obyvatel.

Dalším praktickým příkladem zvýšení motivace a zapojení široké veřejnosti je zkušenost neziskové organizace OpenCoesione (Itálie) se šířením myšlenky Paktů integrity na školách formou projektu School Lab a zapojením studentů do monitorovacích činností s cílem detekovat případné nesrovnalosti v souvislosti s realizací konkrétních veřejných zakázek v jejich okolí. Studenti měli za úkol svoji činnosti zdokumentovat zajímavou formou a zjištěné závěry prezentovat spolužákům. Zároveň získali cennou zpětnou vazbu ze strany odborníků.

Závěrečné bloky setkání partnerů projektu Paktů integrity byly věnovány krátké diskusi se zástupkyní DG Regio, otázce udržitelnosti Paktů integrity jako preventivního antikorupčního nástroje ve veřejném zadávání a budoucí možnosti financování jednotlivých projektů, mimo jiné i prostřednictvím programu Evropské komise na podporu strukturálních reforem.

Program setkání dostupný zde.

Projekty a kauzy: Pakty integrity

Štítky: Pakty integrity