Pandemie předčasných voleb a naše práce v Kosovu na dálku

^{U minulých předčasných voleb v Kosovu jsme byli přítomni v rámci monitoringu kampaně i samotného hlasování. Neuplynul ani rok a vypadá to na další předčasné volby. | zdroj: TI}

Předčasné volby opět ve hře

Jen za poslední tři roky proběhly v Kosovu troje parlamentní volby, z toho dvoje předčasné. Po těch posledních se v lednu 2020 konečně stabilizovala křehká vládní koalice stran Sebeurčení (Vetëvendosje, LVV) a Kosovské demokratické ligy (LDK).

Zprůhlednění financování politických stran uváděla nová vláda jako jednu z programových priorit, a tak se zdálo, že náš letošní záměr – podpořit robustnost a nezávislost institucí dohlížejících na transparentnost předvolebních kampaní a voleb (například dle vzoru našeho Úřadu pro dohled nad hospodařením politických strana politických hnutí) – najde u politické reprezentace v zemi podporu.

Zavření hranic však není hlavní příčinou toho, že se to hned tak nestane. Nestabilní vládu nerozložila koncem března ani tak pandemická opatření, jako spíše dlouhodobé konfliktní vztahy se Srbskem, oportunismus některých politiků, přispěl i tlak mezinárodního společenství, zejména USA.

Vleklé komplikace

Někdejší premiér Ramush Haradinaj (strana AAK) vyhlásil nějaký čas před vlastní abdikací na podzim 2019 stoprocentní celní přirážku na zboží dovážené ze sousedního Srbska, jež odmítá uznat nezávislost Kosova. Tento krok se setkal se značnou podporou u obyvatel, ale stal se reálnou překážkou možného jednání s Bělehradem a příčinou mezinárodního tlaku (jak ze strany EU tak ze strany tradičního podporovatele kosovské státnosti USA, které stoprocentní clo odmítají).

Na podzim 2019 však Haradinajova vláda padla a po nových volbách se moci ujal šéf Vetëvendosje Albin Kurti. Tradičně opoziční, levicově orientovaná strana tak měla vůbec poprvé šanci postavit vládní kabinet a po dlouhých a komplikovaných jednáních s druhou nejsilnější stranou (LDK) se jí to podařilo.

Premiér Kurti chtěl na mezinárodní tlak k odstranění cla reagovat tím, že ho odvolá částečně, ovšem současně oznámil, že Kosovo zavede tzv. reciprocitu opatření vůči Srbsku. Jinými slovy chce začít podnikat stejné kroky, jaké Srbsko podniká vůči Kosovu na konto toho, že neuznává jeho právní existenci.

Zjednodušeně řečeno, Kosovo by tedy recipročně přestalo uznávat právní existenci Srbska. Znamenalo by to ve skutečnosti ještě daleko urputnější a komplikovanější rezistenci, než jakou představuje kontroverzní celní přirážka. Atmosféra v Kosovu byla tedy celkem hustá už před tím, než do ní vstoupil virus SARS-CoV-2.

Nouzový stav – nenastal

Záminkou pro rozkmotření vlády se ale virus přece jen stal. Ministr vnitra za LDK totiž navrhl vyhlášení nouzového stavu, jímž by pravomoci nad správou země přešly na prezidenta Hashima Thaciho. Premiér Kurti zareagoval propuštěním ministra vnitra, šéf LDK Isa Mustafa zareagoval iniciací hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Jak vidno, kontroverzní chování koaličních partnerů není žádnou specialitou českých politiků.

Možné scénáře

Kosovo má tedy po dobu řešení boje proti nákaze COVID19 momentálně prozatímní vládu v původním povolebním složení, a nutno poznamenat, že koaliční ministři obou stran se snaží přes krizi přenést a jednat maximálně uvážlivě. K vyhlášení nouzového stavu tedy nedošlo. I přesto řada opatření odpovídá tomu, co známe z ČR.

Scénáře možného vývoje jsou v podstatě tři: kosovská ústava nezakazuje Kurtimu pokusit se postavit nový kabinet, ovšem nespecifikuje, do jakého termínu – a vede se o to disputace, která není nepodobná tomu, co známe z ČR. Je však velmi nepravděpodobné, že by se to podařilo bez podpory LDK. Ta ovšem už předesílá, že navazuje spojenectví s ostatními tradičními stranami (Nisma, PDK, AAK), jež budou hledat cestu, jak postavit vlastní vládu (tj. druhý scénář). Takže boj o výklad ústavy je spíše kratochvílí.

Třetí možností jsou další předčasné volby po vyřešení koronakrize – k nimž se přiklání Albin Kurti. Od roku 2017, kdy v Kosovu působíme, by se tedy jednalo už o čtvrté volební klání.

Čemu se nyní věnujeme

Právní odborníci TI připravili legislativní podklady a popis fungování dohledových institucí v ČR. Ten jsme už sdíleli s kosovskými partnery a pracujeme na komparativní analýze. Náš tým bedlivě sleduje vývoj na kosovské politické scéně, abychom byli připraveni pohotově jednat v případě, že by byly vyhlášeny další předčasné volby.

Zpráva vznikla díky podpoře MZV ČR, program Transition Promotion, v rámci projektu ROBIN.

Projekty a kauzy: Posilování institucí zajišťujících průhlednost financování politické scény v Kosovu