Miliardová hra o odpad. Poslanci Staněk a Zahradník navrhují změnu zákona o odpadech, která poškodí stát i obce

^{Ilustrační foto | zdroj: Wikipedie}

Pozměňovací návrh § 160 zákona o odpadech zavádí pravidlo, podle kterého by původci odpadu nemuseli platit poplatek Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP) a obcím, pokud by odpad byl na skládce „využit“ a nikoli jen uložen. Už to je samo o sobě problematické z hlediska regulace nakládání s odpady. Nicméně nejedná se o změnu do budoucnosti, ale zpětné zavedení generálního pardonu od roku 2015, tedy retroaktivně.

Města a obce, které mají ve svém katastru skládku, by tak přišly v souhrnu o stamilióny až miliardy korun na těchto poplatcích. Podobně by na tom pak byl SFŽP, který má na poplatky též nárok, a využívá je např. k sanaci ekologických zátěží nebo boji se suchem.

„Takto u nás funguje lobbing, který umí prosadit nenápadné změny, které mimořádně finančně zvýhodní určité zájmové skupiny. Tento pozměňovák by měla Sněmovna odmítnout a dobře hlídat, aby celý zákon o odpadech opravdu sloužil veřejnému zájmu,“ apeluje na poslance David Ondráčka, ředitel TI.

„V některých obcích se ozývají nespokojené hlasy nad chováním provozovatelů skládek, kteří si z ukládání odpadů udělali výhodný byznys. Obce však přišly na to, že provozovatelé zkreslují přehled o skutečném množství odpadů dováženého na skládky a o tom, jak je s odpadem na skládce naloženo. Tím tak přicházejí o velké množství peněz na poplatcích, které jim mají provozovatelé povinnost vyplácet,“ dodává Pavel Jiříček, právník TI.

Návrh nového zákona o odpadech, který je nyní před druhým čtením ve sněmovně, by měl nahradit současný zákon č. 185/2001 Sb. a svým obsahem vyhovět požadavkům evropské legislativy. Poslanci mají návrh zákona na stole od konce roku 2019, proběhlo první čtení, zákon byl projednán ve výborech, především pak v garančním Výboru pro životní prostředí a nyní jej čeká procedura čtení druhého v následujících dnech či týdnech.

Jak fungují poplatky

Podle současného zákona o odpadech jsou původci odpadů, např. obce, soukromé firmy i jednotlivci, kteří odpad vyprodukují a umístí na skládku povinni zaplatit provozovateli skládky za jeho uložení poplatek. Poplatek je pak příjmem obce, na jejímž katastrálním území je skládka umístěna, a SFŽP v případě ukládání některých nebezpečných odpadů.

Výše poplatku pro obec činí za jednu tunu odpadu 500 korun, resp. 1700 u nebezpečného odpadu, pro SFŽP to pak je 4500 korun za tunu. Pro poplatek platí v zákoně výjimka. Poplatky se neplatí za ukládání odpadů, které by měly na skládce sloužit jako technologický materiál na zajištění skládky za účelem jejího technického zabezpečení (tzv. technologické zabezpečení skládky) s tím, že odpad takto využitý (a nepodléhající poplatku) může dosahovat maximálně 20 % celkové hmotnosti odpadů uložených na skládku v daném kalendářním roce.

Obecné pravidlo dle zákona je tedy takové, že původce odpadu má povinnost zaplatit poplatek, provozovatel skládky má povinnost poplatek vybrat a odvést jej obci či SFŽP. Výjimkou je pak odpad použitý na zabezpečení skládky, pokud se vejde do 20 % celkové hmotnosti odpadů uložených na skládce za rok.

Poplatky jsou pro obce mj. logickou náplastí za to, že musí strpět na svém území mnohdy obří (až obludná) skládková monstra se svými riziky. Pro SFŽP pak poplatkový příjem představuje zdroj pro reparace ekologických škod a pro realizaci plánu ochrany životního prostředí do budoucna.

V TI budeme i nadále dění okolo připravovaného zákona o odpadech bedlivě sledovat a pokusíme se nehospodárný pozměňovacích návrh zastavit.