Je zvyšování korporátní daně vhodnou cestou? Raději vybírejme stávající korporátní daně efektivně
Předseda vlády Bohuslav Sobotka po roce opět otevřel debatu týkající se progresivních daní a zvýšení daně z příjmu právnických osob, které by se mělo dotknout především velkých korporací. Zdá se, že jeho záměrem je zrušení rovné daně a následné snížení daňového zatížení lidí s podprůměrnými a průměrnými platy.
Ilustrační fotografie | zdroj: TI
Koaliční partneři ANO a KDU-ČSL se v této otázce s vyjádřením premiéra neshodují. ČSSD navrhuje, že by se měly zvednout sazby sektorově v oblasti telekomunikací, energetiky a bankovnictví.
Kam povede zvýšení daní
Jakou částkou by korporátní daň přispěla do státního rozpočtu a zda by se jednalo o pozitivní či negativní dopad na českou ekonomiku, na to si budeme muset počkat do jara 2017, kdy chtějí sociální demokraté představit konkrétní plány a čísla. „Pokud se však daň zvedne jak obecně všem velkým firmám, tak ještě sektorově, mnohé firmy to budou brát jako dvojí daňové zvýšení a budou přemýšlet o odchodu z Česka. Lepší cestou jsou tedy kroky, které povedou k efektivnějšímu výběru stávajících korporátních daní, než jejich zvyšování,“ říká David Ondráčka, ředitel Transparency International (TI).
Miliardy pro státní kasu
Až dosud se boj vlády proti daňovým únikům omezoval pouze na šetření podvodů s DPH, kontrolní hlášení a EET, zdá se tedy, že agresivní chování korporací vůči daním prioritou není. Stát přitom vinou daňových optimalizací a vyvádění zisků za hranice přichází o nezanedbatelný objem prostředků vybraných na dani z příjmu a zároveň, vzhledem k rozvětvené majetkové struktuře korporací, ztrácí kontrolu nad tím, kam plynou peníze daňových poplatníků z veřejných zakázek.
Kolegové z nezávislého analytického centra Glopolis zpracovali analýzu, ze které vyplývá, že nadnárodní společnosti odvádí z České republiky do daňových rájů zisky ve výši 57 miliard Kč ročně. Pro ilustraci – za tuto částku by bylo možné v horizontu zhruba dvou let dostavět prakticky celou českou dálniční síť.
Proto je podle TI zásadní vnášet do diskuse dlouhodobě neřešené téma daňových rájů, které napřímo zasahuje i do oblasti státních financí a veřejných zakázek. „Pomyslnou mantrou je číslo 244. Představuje počet miliard, které z veřejných zakázek zmizely do offshorových firem za posledních osm let. Jedná se tedy přibližně o jednu šestinu celkového ročního rozpočtu České republiky a takřka o třináctinásobek plánovaných příjmů státní kasy pro rok 2017 v rámci elektronické evidence tržeb,“ dodává Milan Eibl, analytik TI.
Agresivní daňová optimalizace a vyhýbaní se daním skrze daňové ráje, např. v Panamě, Bermudách či Lucembursku, je jedním z příkladů globální „velké korupce“, které je třeba řešit. Jak ukazují poslední kauzy typu Panama Papers nebo Offshore Game a úniky informací, dotýkají se tyto praktiky přímo i naší země. Vztah korupce a daňových úniků zkoumá nová studie TI.
Otevřený rejstřík a Taxparency
Na problematiku vyhýbání se korporátním daním (tax avoidance) upozorňuje TI od roku 2013. Aktuálně by mohl ke zlepšení situace přispět veřejnosti otevřený rejstřík skutečných vlastníků v rámci evropské směrnice proti praní špinavých peněz. Ten by pomohl specifikovat, ve kterých případech hrozí únik na dani z příjmu právnických osob.
V TI jsme si zároveň vědomi toho, že v ČR působí mnoho malých, středních i velkých firem a korporací, které odvádějí svou „spravedlivou“ část daně a agresivně neoptimalizují. Jejich přínos pro státní rozpočet i společnost je významný a jednají odpovědně. Proto jsme se rozhodli otevřít otázku daňové zodpovědnosti prostřednictvím projektu Taxparency a pozitivně bonifikovat společnosti, které mají jasnou majetkovou strukturu a chovají se vůči daním zodpovědně.
Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru