Jak na rozkrývání vlastnických struktur: Praktická příručka a hranice povinností

^{Kulatý stůl: Jak na rozkrývání vlastnických struktur | zdroj: TI}

Úvodního slova se ujal předseda Dozorčí rady TI Vladimír Králíček, odborník na audit. Zamýšlel se především nad tím, co by v současné chvíli proces rozkrývání majetkových struktur nejvíce zefektivnilo. Právě doporučení sjednoceného výkladu a snížení interpretační rozšířenosti je podle něj největším přínosem realizovaného projektu. David Ondráčka, ředitel Transparency International, poté představil základní projektové pilíře a zdůraznil snahu přenést do praxe především takovou metodiku, která nebude zaštítěna politizujícími aspekty.

V úvodním bloku se Ondřej Vondráček, právní expert Evropské komise, v kontextu 4. směrnice proti praní špinavých peněz zabýval aktuálními metodickými pokyny a stanovisky při aplikaci povinnosti rozkrytí vlastnických struktur a upozornil na slabá místa transpozice do českého právního řádu. Problematikou identifikace a ověřování se zabýval z hlediska veřejných zadavatelů veřejných zakázek, žadatelů o dotace a návratných finančních výpomocí a orgánů činných v trestním řízení. Na příkladech z praxe demonstroval problémy související s transpozicí a vysvětloval, jak se některé interpretační nekonzistentnosti mezi EU a Českou republikou odráží v oblasti nakládání s veřejnými prostředky. Z příspěvku vyplynulo, že inovativnost Praktické příručky pro vyhledávání vlastnických struktur a skutečných majitelů, která bude jedním z hlavních výstupů projektu, spočívá v její univerzálnosti a aplikovatelnosti na všechny typy právnických osob a jejich vlastnických struktur napříč Evropskou unií.

Na závěr prvního bloku byly představeny hlavní pilíře metodologie, se kterou Příručka pracuje: prohlášení o vlastnické struktuře a skutečném majiteli spočívající v popisu vlastnické struktury až po skutečného majitele, včetně jejich identifikace; dokumenty, kterými je možné skutečné majitele doložit, a četnost aktualizací dat v souvislosti s rozkrytými a doloženými vlastnickými strukturami.

^{Ondřej Vondráček | zdroj: TI}

V reakci na příspěvek O. Vondráčka vystoupil Libor Kazda, ředitel Finančního analytického úřadu, který považuje implementaci 4. AMLD v ČR za úspěšně provedenou. Hovořil o transpozici definice pojmu skutečného majitele a jeho správnosti vyplývající i ze stanoviska odboru kompatibility Úřadu vlády ČR, připomněl četnost obsahových aktualizací Metodického pokynu FAÚ ke zjišťování skutečného majitele a vyjádřil i konkrétní připomínky k metodologii Praktické příručky, např. obavy o součinnosti spolupráce zahraničních veřejných orgánů při ověřování listin, které by mohly ovlivnit efektivitu předkládaných nástrojů.

Další část kulatého stolu byla věnována sjednocující interpretaci pojmů tak, jak ji uvádí Praktická příručka pro rozkrývání vlastnických struktur. Auditorem L. Pečeňou byly na konkrétních příkladech prezentovány strukturované postupy a nástroje vedoucí k identifikaci, ověření a doložení vlastnických struktur pomocí relevantních dokumentů. Těmito nástroji jsou především tzv. transparentní číslo a taxparentní značka. Transparentní číslo je přidělováno společnosti, která v souladu s výše prezentovanými postupy rozkryla svou celou vlastnickou strukturu a doložila potřebné dokumenty. Taxparentní značku pak může získat firma, která doloží objem reálně odvedené daně.

Petr Vymětal, politolog a ekonom VŠE, se v navazující reakci zaměřil na praktické aspekty metodologie, konkrétně otázku dobrovolnosti aplikace předložené metody, jejího financování a administrativního zázemí včetně personálního zajištění. Součástí příspěvku byla i problematika tzv. professional nominees, tedy fyzických osob, kteří jsou nominováni do statutárních (či jiných) orgánů společností, aby vystupovali v roli klienta a tzv. odstiňovali aktivity společnosti od jeho jména. Tyto služby nejsou v České republice (a mnoha dalších zemích) nijak regulovány a vytvářejí nezanedbatelný prostor pro zakývání konečných vlastníků.

^{Petr Vymětal (VŠE), Lukáš Pečeňa (auditor), Petr Leyer (TI) | zdroj: TI}

Reálné možnosti a schopnosti státní správy v rozkrývání majetkových struktur budou podle něj poprvé otestovány v rámci nadcházejících podzimních volebních kampaní, kde fyzická osoba i jí vlastněné subjekty mají jasně stanovený strop pro sponzoring jedné politické strany či politického hnutí.

Účastníky kulatého stolu zajímala především aplikovatelnost metodologie rozkrývání v kontrastu s novou povinností požadovat po uchazečích o veřejné zakázky informace o skutečných majitelích a jejich ověřování.  Zde totiž není zcela jasná hranice, co může státní správa reálně po uchazečích požadovat. Z diskuse vyplynulo, že zájem o připravované praktické nástroje (Příručka, elektronický nástroj, tzv. e-tool) je evidentní, proto budou v nejbližší době pracovní verze těchto výstupů poskytnuty účastníkům s cílem získat jejich relevantní komentáře a připomínky, které budou v konečné podobě výstupů zohledněny.

Ke stažení:

Prezentace OLAF Rozkrývání vl. struktur

Projekty a kauzy: Jasné vlastnické a daňové struktury příjemců veřejných peněz

Štítky: Taxparency