Index vnímání korupce 2015

Publikováno: 27. ledna 2016

Česká republika poskočila o 16 míst v žebříčku Indexu vnímání korupce, ale k průměru evropských států má stále daleko.

CPI 2015 - Infografika Česká republika - výsledky

„Index vnímání korupce 2015″ (Corruption Perceptions Index, CPI) | zdroj: TI

Mezinárodní sekretariát Transparency International dnes zveřejnil „Index vnímání korupce za rok 2015“. Postavení České republiky se dramaticky zlepšilo, když se na žebříčku států posunula z 53.  na 37. místo ve světě. Dosáhla hodnoty 56 bodů (ze sta možných) a zařadila se mezi Španělsko a Jižní Koreu. K evropskému průměru (67 bodů) však má stále daleko.

V Indexu vnímání korupce se Česká republika po mnoha letech propadu již druhým rokem zlepšuje. Zatímco v roce 2014 zlepšení o 3 body představovalo posunutí o 4 místa v žebříčku, v roce 2015 zlepšení akcelerovalo na 5 bodů a významných 16 příček žebříčku. Česká republika se tak stala největším „skokanem“ roku.

„Potvrdilo se, že dlouhodobé úsilí a tlak na omezování korupčních příležitostí a postih korupce přináší výsledky. Pokračující trend zlepšování jsme předvídali, takhle razantní zlepšení ale přece jenom nikoli,“ říká Radim Bureš, programový ředitel Transparency International.

Z hlediska srovnání evropských zemí se ČR posunula z 25. místa na 22., je sice stále za Estonskem (14. místo, 70 bodů) Polskem (17. příčka, 62 bodů), ale výrazně předběhla Maďarsko (25. místo s 51 body) a Slovensko (na stejném místě). Na chvost Evropy se dostala Itálie (44 bodů) a úplně poslední Bulharsko (41 bodů).

Celosvětově v čele žebříčku Indexu vnímání korupce nadále zůstávají severské země a Nový Zéland. První Dánsko má 91 bodů, druhé Finsko s 90 body, třetí Švédsko s 89 body následované Novým Zélandem s 88 body.

 

Jaké jsou hlavní příčiny zlepšení?

Data pro Index se sbírají v průběhu roku 2014/2015 a výsledek tedy neodráží nějakou jednotlivou nedávnou událost nebo rozhodnutí, spíše představuje odraz dlouhodobějšího trendu. Zdroje významného úspěchu České republiky proto musíme hledat nejen v působení a opatřeních této vlády, ale i v opatřeních nastartovaných vládou Petra Nečase a vicepremiérky pro boj s korupcí Karoliny Peake. Současná koalice pak v pozitivním trendu pokračovala.

Radim Bureš, programový ředitel TI, o CPI 2015 v Minutách TI | zdroj: TI

Jaká hlavní opatření se podle TI na výsledku roku 2015 podepsala? 

  1. Razantnější a důslednější přístup OČTR proti korupčním trestným činům, zvláště složitějšího a organizovaného charakteru. 
  • Zde je důležité zmínit zejména personální a systémové změny ve státním zastupitelství  po roce 2012, jakož i skutečnost, že policie při své činnosti přestala brát ohled na politickou angažovanost a postavení možných pachatelů.
  1. Podařilo se rozbít klientelistické systémy, kdy o důležitých veřejných záležitostech rozhodovali kontroverzní osoby z šedé zóny. 
  • Zákulisní šíbři typu Rittiga, Janouška nebo Hrdličky již nemohou ovlivňovat obsazování funkcí, například šéfa policejního útvaru zajišťujícího odposlechy. Nepravomocně odsouzený je Rath a jeho skupina, před soudem stojí ředitel nemocnice Na Homolce Dbalý, vyšetřován je ostravský kmotr Dědic, vyšetřují se konkurzní podvody, stavební kartelové dohody nebo solární boom a další kauzy.

Skutečnost, že závažná organizovaná korupce s politickými přesahy přestala být orgány činnými v trestním řízení ignorována a začala být – přes všechny složitosti – vyšetřována a stíhána, představuje podle našeho názoru nejdůležitější příčinu zlepšení vnímání korupce. Významné místo připadá i platformě Rekonstrukce státu, a to nejen z hlediska zákonů, které se podařilo prosadit, ale také motivováním řady slušných lidí, že stojí za to se korupci postavit, dodává Radim Bureš.

Je zřejmé, že po dvou volebních zemětřeseních z let 2010 a 2013 byl netransparentní byznys přinucen uvolnit své sevření politických stran a základních pilířů demokratického státu. Fenomén uchvácení státu nekalým byznysem – prezentovaný v prvé řadě novou klientelistickou nomenklaturou – je snad u konce,“ říká politolog profesor Michal Klíma, rektor Metropolitní university. 

  1. Tlak na legislativní a systémové změny iniciované platformou Rekonstrukce státu. 
  • Proběhla velká diskuse nad charakterem státní správy a její integritou, která vyústila přijetím služebního zákona, zákona o zveřejňování smluv. V Parlamentu pak leží další důležité systémové normy posilující otevřenost a odpovědnost institucí.
  1. Zvýšený důraz na kvalitu a integritu veřejných institucí spolu s větším zaměřením na účelné a hospodárné nakládání s veřejnými financemi. 
  • NKÚ se ve své kontrolní činnosti posunul od formalistického pohledu k systémovému pohledu na hospodárné, účelné a efektivní vynakládání veřejných prostředků.
  • Tlak Evropské unie přispěl k vytvoření robustního řídícího a kontrolního systému u Evropských fondů, které se tak stávají nositelem pozitivních změn.

„Vítám, že veřejnost pozitivně hodnotí posun, který se na poli boje s korupcí odehrává. Práci NKÚ v poslední době významně proměnilo ohromné množství dat, které získáváme z informačních systémů veřejné správy. Jejich zpracování nám umožňuje předkládat konkrétní informace, které ve výsledku přirozeně zmenšují prostor pro korupci. Pokud například s pomocí nezpochybnitelných dat prokážeme, kolik má stát kilometr dálnice, přístroj v nemocnici nebo metr čtvereční zdiva, pak korupčníci jen velmi těžko vysvětlí, proč jsou jejich „ceny“ násobně vyšší,“ dodává Miloslav Kala, prezident NKÚ.

 

  • Tisková konference k "Indexu vnímání korupce 2015" (Corruption Perceptions Index, CPI). Hosté panelu: Michal Klíma, politolog a rektor Metropolitní univerzity Praha, Miloslav Kala, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, David Ondráčka, ředitel TI a Radim Bureš, programový ředitel TI. | zdroj: TI

Tisková konference k „Indexu vnímání korupce 2015″ | zdroj: TI

 

  1. Skupiny angažovaných občanů na místní úrovni vstoupily do komunální politiky, v řadě obcí se dostaly k moci a začaly rušit zaběhnutá korupční schémata. Zároveň se jimi tlačená opatření stávají v řadě měst a obcí normou.
  • Příkladem může sloužit zavádění tzv. rozklikávacích rozpočtů, streamování jednání obecních zastupitelstev, či veřejné projednávání investičních záměrů měst a obcí.
  • Proběhla také řada komunálních referend, která zapojují veřejnost do rozhodování.
  1. Pozitivní prvky se objevují v různých segmentech soukromého sektoru. 
  • V řadě firem je výrazný tlak na zavádění vnitřních protikorupčních mechanismů a posilování systémů compliance.
  • Firmy začínají nastavovat whistleblowerské mechanismy a umožňují nahlašovat nekalé praktiky a podvody svým zaměstnancům a zákazníkům (poslední příkladem je spolupráce Hokejového svazu s TI na whistleblowerské lince).
  • Asociace a komory se aktivně snaží kultivovat podnikatelské prostředí a zahajují iniciativy směrem k odpovědnému podnikání a otevřenosti (příkladem je třeba projekt transparentní spolupráce farmaceutických firem s lékaři iniciovaná Asociací inovativního farmaceutického průmyslu AIFP).

 

Co je třeba, aby pozitivní trend pokračoval i v dalších letech

Zlepšení České republiky v Indexu vnímání korupce je dobrá zpráva, ale vyhráno zdaleka nemáme a je řada dalších témat na protikorupční agendě. TI dlouhodobě prosazuje přijetí zákonů, jejichž předlohy leží nyní v Poslanecké  sněmovně – financování politických stran, státní zastupitelství, prokazování původu majetku a ochrana whistleblowerů. Důležitá bude i úspěšná implementace služebního zákona nebo registr smluv.

„Ve hře jsou i další důležité normy omezující korupční rizika jako regulace hazardu, registr konečných vlastníků firem nebo teritorialita exekutorů,“ dodává David Ondráčka, ředitel TI.

„Nicméně vznikají další výzvy a nová rizika spojená například se vstupem firemních stran na politický trh nebo přerůstáním migrační krize v krizi demokratického systému, na které by primárně parazitovaly původní klientelistické a korupční sítě domácí a zahraniční provenience,“ doplňuje profesor Michal Klíma.

Interaktivní mapa „Indexu vnímání korupce 2015″ (Corruption Perceptions Index, CPI | zdroj: TI

 

O indexu vnímání korupce

Index vnímání korupce (Corruption Perceptions Index, CPI) zveřejňuje mezinárodní nevládní organizace Transparency International (TI) od roku 1995. Index řadí země podle stupně vnímání korupce ve veřejném sektoru s použitím stupnice 0–100, kde 100 označuje zemi téměř bez korupce a 0 znamená vysokou míru korupce. Letošní index hodnotí celkem 168 zemí.

Žebříček je sestavován na základě výsledků expertních průzkumů, v nichž respondenti (ať již občané či experti) mj. hodnotí schopnost vládních institucí potlačovat a postihovat korupci, účinnost protikorupčních opatření, rozsah korupce v různých institucích a oblastech veřejné správy, míru transparentnosti fungování institucí a míru zneužívání veřejných funkcí a veřejných prostředků. Česká republika byla hodnocena na základě 9 dílčích průzkumů renomovaných mezinárodních institucí, většinou expertního charakteru.

 

Ke stažení:

Tisková zpráva TI – Index vnímání korupce 2015

CPI 2015 – Publikace

CPI 2015 – Česká republika

CPI 2015 – EU

CPI 2015 – Global

CPI 2015 – Stručná metodologická poznámka

CPI 2015 – Nejčastěji kladené dotazy

CPI 2015 – Podrobně

CPI 2015 – Prezentace

CPI 2015 – Full Source Description

 

Podívejte se, jak o tiskové konferenci informují média:

ČTK – Česko si v indexu korupce velmi polepšilo, v EU stále zaostává

Česká televize – Česko si na korupčním žebříčku polepšilo. Poráží Maďary i Lotyše

Český rozhlas – Česko si výrazně polepšilo ve světovém indexu korupce, k průměru EU má stále daleko

E15 – Česko si v indexu vnímání korupce polepšilo, dotáhlo Jižní Koreu

iDNES.cz – Česko si polepšilo v žebříčku vnímání korupce, v EU je ale na chvostu

Novinky.cz – Obrat v boji s korupcí nastartovaly Nečasovy reformy, tvrdí Bureš z Transparency International

Novinky.cz – Česko je skokanem roku v boji proti korupci

EuroZprávy.cz – Na světě není jediná země bez korupce, dopadá na šest miliard lidí

 

 

 

Skutečnost, že závažná organizovaná korupce s politickými přesahy přestala být orgány činnými v trestním řízení ignorována a začala být – přes všechny složitosti – vyšetřována a stíhána, představuje podle našeho názoru nejdůležitější příčinu zlepšení vnímání korupce.