Blog Davida Ondráčky: „Lobbing kolem nového zákona o hazardu“

Publikováno: 21. dubna 2015

Diskuse nad vytvořením přísných pravidel pro poskytovatele hazardu se vede v České republice několik poslední let a její praktická část se dostává do klíčové a rozhodující fáze.

David Ondráčka, ředitel TI

David Ondráčka, ředitel TI | zdroj: TI

Cílem této stručné analýzy je shrnout hlavní kroky vrcholící současnou největší výzvou (novým zákonem o hazardu) a lobbing, který se kolem něj rozpoutal a ovlivňuje jeho výsledek. 

Není pochyb o potřebě změnit současný neúnosný stav, kdy vizitka Česka jako kasina Evropy není vůbec přehnaná (poměr počtu heren a kasin v ČR vůči průměru v zemích EU je zhruba 6x vyšší!). Dopady zdravotní, sociální a bezpečnostní, ale také kriminální související s korupcí a praním peněz jsou mimořádně závažné a bez přehánění ohrožují stabilitu a sociální soudržnost řady regionů a potenciálně i země. Provozovatelé hazardu byli dlouhé roky osvobozeni od placení daní, odvody na „veřejně prospěšné účely“ v jejich podání byly masivně zneužívány formou „malých domů do účelově založených sdružení a nadací“, na prevenci patologického hráčství stát neinvestoval ani zdaleka dostatečně a společenské důsledky jsou obrovské. A obce neměly možnost regulovat hazard na svém území a Ministerstvo financí přistupovalo k tomuto velmi vstřícně a umožnilo naprosto bezprecedentní boom hazardního průmyslu v zemi.

Celá snaha o změnu, lobbing za regulaci a také osvětová fáze byla iniciována před několika lety a tažena občanskou společností a to zejména sdruženími Brnění a Občané proti hazardu, kterým se Transparency International snaží několik let v této činnosti aktivně pomáhat. Lze říci, že to je příklad nezastupitelné role, kterou ve svobodné společnosti při iniciaci a prosazování společenských změn hraje veřejná angažovanost. Velkou roli nyní posilují osvícení starostové, zastupitelé (a aktivní občané) uvědomující si katastrofální dopady na soudržnost a podobu jejich měst, které příjmy z hazardu nikdy nevyrovnají. A také všichni politici, úředníci nebo soudci, kteří nepodléhají jednostranné lobby hazardu a plní svou roli zákonodárců nebo regulátorů nezávisle. Na cestě k nalezení přijatelného stavu tohoto odvětví se odehrálo několik zásadních kroků. Prvním bylo přesvědčit Ministerstvo financí, aby začalo plnit svou roli regulátora a využívat své pravomoci naplno zejména při povolování a odebírání licencí a kontrole plnění jejich podmínek. K tomu došlo po řadě jednání, veřejného tlaku, analýz a nakonec po změnách ve vedení úřadu, ale nakonec se to podařilo a situace se výrazně zlepšila. Druhým bylo přelomové rozhodnutí Ústavního soudu, který umožnil obcím regulovat hazard na svém území. Řada měst a obcí začala vydávat vyhlášky, které hazard zakazují úplně, omezují nebo mu nastavují jasné mantinely. V řadě míst došlo k referendům (ne vždy se závazným rozhodnutím pro zastupitelstva) na toto téma, které však jasně ukázaly zájem veřejnosti hazard regulovat. Třetím důležitým krokem bylo zpracování studie dopadů hazardu Úřadem vlády, která poprvé zmapovala a kvantifikovala rozsah dopadů zdravotních, sociálních, ekonomických i kriminálních a nabídla zákonodárcům, odborné i široké veřejnosti podložená data pro další rozhodování. A nyní přichází poslední klíčová fáze celého procesu – přijímání nového hazardního zákona, který vytvoří legislativní pravidla na dlouhé roky dopředu.

Ministerstvo financí v roce 2014 připravilo nový návrh hazardního zákona, který je mnohem kvalitnější, než stávající 24 let starý loterijní zákon. Zvyšuje zdanění hazardních společností, což by mělo přinést vyšší příjmy státnímu rozpočtu. I přes chystané zpřísnění daňových parametrů tento návrh může znamenat, že státní a obecní výdaje na sanaci negativních sociálně-patologických jevů vyvolaných hazardem budou stále výrazně vyšší, než plánované fiskální příjmy. A i současný návrh bohužel ve svém důsledku umožní existenci desítek tisíc automatů v zemi. Velká diskuse se vede nad návrhy na zvýšení ochrany gamblerů a týkají se zejména snížení limitů aktuální prohry a zavedení limitů hodinové či měsíční prohry. Za velmi podstatné lze považovat znemožnění hazardního hraní osobám, na které jsou uvaleny exekuce. Ministerstvo financí pak musí nastavit systém intenzivní spolupráce s Policií ČR při řešení nelegálního hazardu.

Co je však vidět velmi výrazně je, jak v posledních měsících zesílil tlak hazardní lobby na ministra Babiše i premiéra Sobotku. Došlo k několika schůzkám delegace největších hazardních firem (pod vedením senátora Valenty ze Synotu) na Ministerstvu financí. O těchto jednáních jsou pouze kusé informace, není jasné, jaké jsou závěry těchto schůzek, žádný registr lobbistických schůzek či veřejný kalendář ministrů se nevede. Je zde také řada indicií o neformálních kontaktech, najatých lobbistech a PR agenturách, jejichž úkolem je toho reformní úsilí vlády přibrzdit nebo rozmělnit. Lobbistický tlak probíhá od firem přímo, přes jejich zájmová sdružení (např. SPELOS) a dalšími kanály. I proto se v poslední době objevilo několik článků (zjevně tlačených PR hazardních firem), které mají zpochybnit data a podklady pro silnější regulaci, nabízí zavádějící argumentaci nebo útočí na konkrétní aktivisty, starosty nebo regulátory. Je třeba si uvědomit enormní finanční možnosti této hazardní lobby, která je pochopitelně investuje pro udržení svých zájmů a hledá všechny možnosti, jak své výsady udržet. Krásně to bylo vidět na tlaku na města a obce, která se rozhodovala o svých „hazardních“ vyhláškách a jejich představitelé čelili veřejnému tlaku, vyhrožování, denunciacím nebo trestním oznámením; nemluvě o nevybíravém tlaku na iniciátory referend při veřejných projednáváních a debatách k této věci, který vždy objížděla hazardní delegace, doplněná ostrými hochy z heren a najatými herci do publika, jejichž úkolem bylo rušit a znechucovat. Poslední ukázkou je výhružka loterijního holdingu Synot a jeho majitele senátora Valenty mezinárodní arbitráží vůči České republice. Ve sporu ohledně provozování videoloterijních terminálů, firma hodlá požadovat odškodné za ušlý zisk v řádu stovek miliónů korun. Dokreslení situace ukazuje, že si Synot na tuto práci najal x-ředitele odboru arbitráží z MF Šnábla, který byl neslavně z MF odejit.

Protihazardní občanská sdružení proto důrazně varovala v březnu 2015 Ministerstvo financí před případnými ústupky silnému hazardnímu průmyslu, který by nový návrh hazardního zákona změkčil ve prospěch hazardu a tedy v neprospěch zbytku společnosti. Upozornit je potřeba hlavně na ekonomickou analýzu, která dokládá reálnou hrozbu, že daňové příjmy státu budou nižší, než fiskální výdaje spojené se všemi druhy negativních důsledků plynoucích z hazardu, o prevenci nemluvě. Jde například zvýšené náklady na veřejnou bezpečnost, léčbu gamblerů, zvýšené sociální dávky, snížená schopnost zaměstnanosti gamblerů, důsledky zanedbávání péče o děti a rozpady rodin a celá další řada problémů. Celá složitá agenda se rozhodne během roku 2015, kdy o návrhu zákona z Ministerstva financí bude nejprve rozhodovat vláda a poté parlament a důsledky tohoto rozhodnutí ovlivní podobu našich měst na dlouhé roky dopředu. Politická reprezentace stojí mezi občanskou lobby a hazardní lobby a musí udělat odpovědné rozhodnout, které bude hájit veřejný zájem.  

 

 

Poměr počtu heren a kasin v ČR vůči průměru v zemích EU je zhruba 6x vyšší!