„Zaměřujeme se na dva pilíře: bezpečnost a uživatelskou přívětivost,“ říká David Špunar o platformě NNTB pro oznamování nekalostí

^{Spoluzakladatelé NNTB, zleva: Pavel Ihm, David Špunar a Jan Sláma | zdroj: NNTB}

Vy jste vlastně začínali ve školním prostředí u tématu šikany, kdy a proč vás napadlo se od toho odpoutat a vstoupit do vlastně jiného světa? Souvisí to třeba i s novou evropskou směrnicí o ochraně oznamovatelů?

Je pravda, že ve školách nejvíce rezonovalo téma šikany, proto jsme to také komunikovali jako platformu proti šikaně, nicméně od začátku jsme byli spíše schránka důvěry.

V průběhu let se na nás obracely firmy, konkrétně HR či personalisté, že by se jim taková schránka důvěry líbila i ve firmě. Nejen kvůli šikaně, ale zkrátka kvůli čemukoli, o čem může být nepříjemné mluvit osobně. My jsme je vždy odmítali s tím, že bohužel je to jen pro školy a nemáme firemní verzi. Vlastně jsme nad tím moc neuvažovali, protože NNTB jsme zakládali v šestnácti letech, nikdy jsme neměli zkušenost z korporátu ani s firemním prostředím, tak jsme se trochu zdráhali. To jsme ještě nevěděli, že i ve firemním prostředí se můžou dít různé nekalosti, někdy možná mnohem vážnějšího charakteru, pokud se bavíme např. o korupci.

Navíc pak za námi přišli compliance manažeři a otevřeli nám téma whistleblowingu, a díky tomu jsme začali přemýšlet nad tím, že by to v těch firmách opravdu mohlo mít smysl. I kvůli naší neznalosti firemního prostředí jsme oslovili řadu partnerů, mezi které se řadí např. právě naše spolupráce s TI. Díky vám jsme se do tohoto světa dostali o trochu víc, pochopili jsme, jak funguje a jak naše schránka může být jednoduše přenositelná i do firemního prostředí a na základě poptávky jsme začali vytvářet platformu NNTB i pro firmy.

Nesouvisí to tedy úplně se směrnicí jako takovou, to jsme zjistili až časem. Vnímáme to jako obrovskou výzvu, kterou můžeme využít a nabídnout pro to jednoduchý online nástroj, díky kterému se nejen děti, ale i zaměstnanci nebo občané měst mohou svěřit s čímkoliv, co je trápí.

Když jsme mluvili o těch společnostech a firmách, které vám pomáhají se do prostředí dostat, jak ta spolupráce vypadá? Na co se zaměřujete?

Úplně od začátku spolupracujeme s poradenskou firmou EY Česká republika, díky které jsme se právě dozvěděli o směrnici EU o whistleblowingu. Jinak synergie fungují především tak, že kromě doporučení našich služeb či produktů, děláme hlavně osvětu o whistleblowingu a s tím souvisejících témat, a to je případ i spolupráce s Transparency International. Pro nás je korupce pouze jedno z mnoha témat, pro vás je to hlavní náplň. Společně se pak věnujeme různým PR výstupům, organizováním akcí a především tedy osvětě.

Jakému typu společností a firem poskytujete služby? Zaměřujete se na někoho konkrétního?

Je to různé. Primárně jsme se chtěli soustředit na střední a velké firmy – naše domněnka byla, že především tam bude zájem o schránku důvěry a whistleblowingovou platformu, nicméně v současnosti máme zájemce z velmi širokého spektra. Využívají nás startupy, firmy, které mají třeba do padesáti zaměstnanců nebo nadnárodní korporace. Je to tedy různé, záleží především na zájmu mít takový nástroj pro komunikaci a starat se o své zaměstnance.

Já jsem právě četla, že jste nejdřív čelili odmítnutí ze strany startupů, že měli pocit, že takový nástroj nekoresponduje s ideou “startupu”, i když už se velikostí daly přirovnat ke korporátu. Jak se to stalo a jak jste se s tím vyrovnali?

Oni se teď zpětně vrací. Několik z těchto větších startupů se nám teď registruje. Je to asi především o nastavení firemní kultury. Takový startup už má opravdu hodně zaměstnanců a tím je samozřejmě složitější zjišťovat problémy, co koho trápí nebo kde se může dít nějaká nekalost v rámci firmy.

V rámci jednoho takového většího startupu se už dokonce stalo, že určitý problém prosákl až na veřejnost do médií a oni to museli řešit až v takto pozdním stadiu. Díky Nenech to být by tomu mohli předejít a dozvědět se to přímo od zaměstnanců mnohem dříve. Ti tu možnost bohužel předtím neměli.

Čísel a dat, která se týkají oznámení ve školách už máte asi spoustu, co zpětná vazba od firem a organizací?

To už máme také, ve firemním prostředí se teď pohybujeme zhruba rok, od léta 2020. Záleží ale hodně na firmách, jak to komunikují a jak to v rámci firmy mají nastavené, zda to používají jako hlavní komunikační nástroj nebo to mají zaměřené jen na nějakou konkrétní kategorii problémů.

Například jedna firma už má za rok sto podnětů a hodně z nich je právě zaměřené spíše na HR záležitosti a zaměstnanci dokonce sdílí i různé nápady co zlepšit. Není to tedy čistě o problémech, ale i nápadech. Za vedením tam mohou přijít opravdu s čímkoli a vzhledem k tomu, že díky NNTB mohou oznamovatelé, tedy zaměstnanci, dále komunikovat s řešiteli, mohou i vystoupit z anonymity a řešit věci přímo ve chvíli, kdy vidí, že se tím problémem nebo podnětem někdo opravdu zajímá.

Platforem pro oznamování korupce a navázání kontaktu s firmou už je celá řada. My v TI jsme poměrně nedávno třeba najeli na GlobaLeaks, které adaptovala sít Transparency takřka po celém světě. V čem je NNTB vhodné pro oznamování korupce a co třeba nabízí ještě navíc?

My samozřejmě o dalších platformách jako je třeba GlobaLeaks víme, ty konkrétně bereme jako velkou inspiraci. Nicméně často dbají více na bezpečnost a anonymitu odesílatele, než na uživatelskou přívětivost. Některé funkce jsou pak opravdu komplikované a pro mnoho zaměstnanců téměř nevyužitelné.

My se zaměřujeme na dva pilíře: bezpečnost a uživatelskou přívětivost. Naším cílem je, aby NNTB bylo dostatečně jednoduché a zároveň abychom garantovali anonymitu oznamovateli a platforma tak byla bezpečná pro všechny uživatele.

Co byste označil na největší plus?

Anonymitu spojenou se zpětnou vazbou. Řada platforem zajišťuje anonymitu, ale po odeslání už není nic dalšího. U nás je jak anonymita, tak je tu i možnost sledovat stav oznámení a dál komunikovat s tou organizací na straně druhé, ať už tedy se zaměstnavatelem nebo jinou příslušnou osobou.

Očekáváte nebo už pociťujete větší zájem od společností a firem o poskytování vašich služeb vzhledem k blížícímu se datu zavedení zmíněné směrnice?

Zaznamenáváme mírný nárůst, nicméně tím, že jsme nevznikli primárně jako platforma pro řešení EU směrnice týkající se whistleblowingu, tak máme řadu klientů i mimo EU, třeba v Africe nebo Kanadě. Nárůst bude větší s příchodem českého zákona o ochraně oznamovatelů a s termíny, které ukládá směrnice. Už teď máme zájemce, kteří to řeší především kvůli zákonu a splnění zákonné povinnosti, ale pro řadu firem je to spíše popostrčení, aby implementovali podobný komunikační nástroj.

Když se podíváte do budoucnosti, co byste třeba mohli ještě v rámci vašich služeb poskytovat? Je něco, na co se chcete zaměřit?

Je tu řada možností, ale my se především chceme zaměřovat na technologicky pokročilé řešení, které je bezpečné, uživatelsky jednoduché a především které pomáhá. To jsou naše silné stránky a na související služby využíváme právě naše partnery, kteří jsou silní v dalších oblastech.

Autorka: Františka Rohlíčková