Index vnímání korupce 2014

Publikováno: 3. prosince 2014

TI dnes zveřejnila žebříček 175 zemí seřazených podle míry vnímaní korupce ve veřejném sektoru. Mezi 31 evropskými státy se Česká republika nachází na 25. místě, celosvětově pak obsadila 53. příčku.

CPI2014_map_web

Index vnímání korupce /CPI/ řadí země podle míry vnímaní korupce ve veřejném sektoru s použitím stupnice 0–100, kde 100 označuje zemi téměř bez korupce a 0 znamená vysokou míru korupce. Letošní index hodnotí celkem 175 zemí. Bodové hodnocení České republiky se oproti loňsku zlepšilo o 3 body, na 51 bodů, což ji v celosvětovém žebříčku posunulo o 4 příčky výše, na 53. místo. Podobného výsledku dosáhly Gruzie, Malajsie, Samoa, Slovensko a Bahrajn. I toto zlepšení však pokulhává za vývojem v ostatních evropských státech. Mezi 31 evropskými zeměmi (členské státy EU + Norsko, Švýcarsko, Island) je Česká republika až na 25. místě, za Maďarskem a před Slovenskem. Tabulka s výsledky je zde.

 

Co je třeba zlepšit?

„Index je pravidelná zpráva, jak si stojíme v porovnání se sousedy a co je nutné zlepšovat. Za klíčovou prioritu dnes vidím zákon o financování politických stran, efektivní systém zajišťování výnosů trestné činnosti a daňových úniků, posílení kontroly veřejně vlastněných firem a vynucování osobní odpovědnost za pochybení a nehospodárnost při nakládání s veřejnými penězi. Zároveň se aktuálně vede bitva ohledně udržení nezávislosti státních zástupců a protikorupčních mechanismů v zákoně o veřejných zakázkách“, dodává David Ondráčka, ředitel TI.

I země s minimální domácí korupcí mají odpovědnost bojovat proti korupci a netransparentnosti na globální úrovni a byznysu. Klíčové téma, které TI tlačí, je otázka zveřejnění skutečných vlastníků firem (beneficial owners), což by přineslo dramatické zprůhlednění podnikatelského prostředí. Více kampaň www.unmaskthecorrupt.org

O IndexuCPI2014_globalinfographic_English

Index vnímání korupce (Corruption Perception Index, CPI) zveřejňuje mezinárodní nevládní organizace Transparency International (TI) od roku 1995. Index řadí země podle stupně vnímání korupce ve veřejném sektoru. Mezi nejméně zkorumpované země světa se tradičně řadí Dánsko, Nový Zéland a Finsko, (Dánsko letos dosáhlo 92 bodů, Nový Zéland 91 a Finsko 89 bodů). Na druhém konci žebříčku letos skončil Súdán s 11 body, dále Severní Korea a Somálsko s výsledkem 8 bodů. Index je sestavován na základě výsledků průzkumů, v nichž respondenti hodnotí schopnost vládních institucí omezovat a postihovat korupci, efektivitu protikorupčních opatření, rozsah korupce a otevřenosti v institucích veřejné správy a rozsah zneužívání veřejných funkcí a veřejných prostředků. Pozornost je věnována také podobám a způsobu lobbingu ve veřejném sektoru.

Hodnotit absolutní míru korupce  na základě tvrdých empirických údajů je v podstatě nemožné. Například srovnávání výše zaplacených úplatků, počtu trestních stíhání nebo soudních řízení u korupčních kauz, nevypovídá o skutečné míře korupce. Mnohdy spíše vyzdvihují kvalitu žalobců, soudů a případně také médií při odhalování a vyšetřování korupce. Zachycení vnímání korupce – názorů lidí, kteří jsou schopni na základě svého postavení a zkušenosti zhodnotit míru korupce ve veřejném sektoru v příslušné zemi, tak představuje nejspolehlivější metodu umožňující srovnání relativní míry korupce v různých zemích.

Závěry národní zprávy o lobbingu

Na lobbistické ovlivňování připravované legislativy či jiných politických rozhodnutí jsou v Evropě každoročně vynakládány milióny EUR. O tom, kdo, jak a koho lobuje, však ví veřejnost stále velmi málo. Jinak než skrytým lobbingem se nedá vysvětlit mnohaleté odmítání regulace hazardu ze strany Ministerstva financí. Dnes jsme pro změnu svědky masivního lobbingu za rozvolnění zákona o zadávání veřejných zakázek či proti zavedení veřejného registru smluv.

V zavádění regulace lobbingu a zvyšování transparentnosti lobbistických kontaktů selhává většina evropských zemí. V nedávném výzkum Transparency International má pouze jediná země – Slovinsko – dostatečnou legislativu vztahující se k transparentnosti lobbingu.

Česká republika odpovídá průměru zkoumaných zemí, když dosáhla 29 %, přičemž průměr byl 30%. Lépe je na tom Polsko (33 %) nebo Litva (49 %), naopak za ČR zaostává řada vyspělých zemí, jako Německo (24%) a Francie (26%).

Slušný výsledek České republiky zvyšuje celkem funkční zákon o svobodném přístupu k informacím, snahy o seberegulaci části lobbistických firem a existence systému hodnocení dopadu regulace (RIA). Naopak nefunkční jsou etické kodexy úředníků, chybí etických kodex poslanců a senátorů, je potřeba zavést princip „legislativní stopy“ a lépe upravit střety zájmů a přechod mezi soukromým a veřejným sektorem.

Doplňující informace k CPI 2014:

Další materiály v angl. najdete na www.transparency.org