Volby prezidenta – poučení z krizového vývoje financování politiky?

Publikováno: 13. prosince 2017

Transparency International Česká republika (TI) neúnavně monitoruje předvolební kampaně. Nyní se samozřejmě zaměřujeme na ty prezidentské, a to s ohledem na transparentnost jejich financování, komunikační strategie a férovost. Kandidáty jsme o naší práci informovali a na začátku ledna 2018 naše hodnocení zveřejníme. Součástí výstupu bude opět i přehled mediálního pokrytí a toho, která média nejčastěji zmiňují kterého kandidáta, dále četnost placených postů na Facebooku a také statistické analýzy transparentních účtů. Průběžné výstupy najdete už během prosince na www.transparentnivolby.cz.

Pražský hrad | zdroj: TI

“Volby do Poslanecké sněmovny ukázaly řadu slabin ve formulacích volebních zákonů, praktických postupech politického marketingu i ve vymáhání pravidel dohledovými orgány. Snažíme se o jejich nápravu v rámci kampaně prezidentské,“ říká David Ondráčka, ředitel Transparency International Česká republika a člen mezinárodní Správní rady Transparency International.

Už od listopadu sledujeme pohyby na volebních (transparentních) účtech kandidátů na prezidentský úřad. Všech devět adeptů jsme také obeslali oznámením, jaká kritéria při hodnocení jejich kampaně aplikujeme. Tato kritéria jsou samozřejmě veřejně přístupná na výše uvedených stránkách. Metodiku dohledu jsme přizpůsobili povaze prezidentské kampaně. Od kandidátů chceme, aby informace o vedení a financování kampaně poskytovali ve větším rozsahu a dříve, než požaduje zákon (č. 275/2012 Sb.). Domníváme se, že kandidáti mají tyto informace poskytovat veřejnosti, voličům, a umožnit jim informované rozhodnutí o tom, kterému z nich dají hlas.

Navzdory tomu, že existují zákonná pravidla, musíme poukázat na některé systémové problémy:

 

Co se opravdu dozvíme z transparentních účtů?

Přístup k vedení účtů se u kandidátů značně liší, a tak musíme upozornit, že ani z transparentních účtů (TÚ) se často nelze dozvědět mnoho. Petr Vymětal, spolupracovník TI, k tomu říká: „Kandidáti sice otevřeli své transparentní účty, ale z některých ani na první pohled občan není schopen zjistit, za co vybrané peníze kandidát utrácí. Někdy transakce popsány nejsou vůbec anebo se objevují nicneříkající popisky typu ‘přípravné práce‘ – můžeme pouze spekulovat, zdali je to účel, nevědomost nebo pouze hra s trpělivostí veřejnosti a skutečné rozkrytí povahy transakcí se dozví Úřad, a to až po volbách.“

Mnohdy za to může bankovní produkt, který ten či onen kandidát využívá. Některé tzv. transparentní účty v pravém slova smyslu transparentní nejsou, neboť zakrývají (neobsahují) relevantní informace, jako jsou čísla účtů příjemců a dárců peněz a jejich účel. Z toho důvodu musí naše organizace upozornit, že „transparentnost“ v názvu produktu se nesmí zaměňovat za transparentnost povahy účtu.

„Je otázkou, zdali např. Úřad nedoporučí nějakou dobrou praxi ve smyslu minimálních uváděných údajů na TÚ,“ dodává Vymětal s odkazem na Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (ÚDHPSH).

 

Nešťastné třetí osoby

Během voleb do Parlamentu se strhla debata o smyslu institutu „třetí osoby“, tedy jakéhokoliv subjektu, který vede předvolební kampaň (pro nebo proti samotnému kandidátovi). Přičemž každá propagace politického subjektu konaná za (předpokládanou) úplatu a v určitém období před samotnými volbami, bez ohledu na to, zda o ní kandidát ví, podílí se na ní, podporuje ji apod., se za kampaň pokládá. Všechny třetí osoby se mají povinně registrovat, ale bohužel se to neděje.

Registr třetích osob, který provozuje právě Úřad, zatím obsahuje pouze několik zápisů, skutečně relevantních hráči jsou v něm dva až tři. A informace, které o sobě v registru uvádějí, jsou (v souladu se zákonem) v podstatě irelevantní. Často najdeme pouze odkazy na jejich internetové stránky (tím splnili první zákonnou povinnost), na těchto stránkách pak ovšem nenajdeme nic více než číslo TÚ (tím splnili druhou). Co dohledat nelze, je však právě to, co by mělo veřejnost zajímat: pro koho či proti komu vedou kampaň a jak ji vedou (nebo alespoň za co přesně platí).

Prozatím tedy institut třetí osoby mnoho užitku nepřinesl. Přitom by ale sledování vlivu třetích osob na kampaň měly všechny zúčastněné instituce věnovat maximální pozornost. „Právě během prezidentských voleb bude význam třetích osob daleko větší, než tomu bylo u voleb parlamentních. Prezidentská kampaň je totiž daleko více soustředěna na konkrétní osoby kandidátů, a pokusů vést vůči nim pozitivní nebo negativní kampaň očekáváme víc,“ upozorňuje Petr Vymětal.

 

Cena obvyklá – cena, kterou nikdo neplatí?

I v prezidentské kampani se vrací otázka tzv. ceny obvyklé. Během parlamentních voleb jsme zaregistrovali značné disproporce mezi mediálním pokrytím a vynaloženými náklady kandidujících stran. Jinými slovy ceníková cena inzerce některých subjektů násobně překračovala skutečně vydané prostředky z volebních účtů. „Samozřejmě tušíme, že si strany sjednaly slevy na inzerci v řádech desítek procent, nebo dokonce získávaly bezplatnou podporu určitých mediálních skupin – a tím si vytvořily obrovskou konkurenční výhodu a nemalý korupční potenciál. Prokázat se to však nedá, a ani to není nutně nelegální,“ vysvětluje Ondřej Cakl, koordinátor monitoringu TI.

Útraty v kampani jsou omezeny zákonnými limity: v prezidentské je to 40 mil. Kč pro všechny kandidáty účastnící se prvního kola prezidentské volby, pro dva postupující do druhého kola pak 50 mil. Kč za obě kola (obě sumy vč. DPH). Takový limit lze pochopitelně dodržovat, počítat a kontrolovat, pouze pokud vyloučíme výše zmíněné riziko „barteru“.

Vyloučit by ho skutečně šlo, pokud by dohledové orgány stejně jako kandidáti počítali výdaje dle „obvyklých cen“. Zákon to dokonce požaduje a je v té věci velmi pregnantní (§ 37 zákona č. 275/2012 Sb.). Jenže vymáhat jeho dodržování předpokládá velké úsilí (formulovat metodiku stanovování obvyklých cen pro předvolební kampaně a prostředky pro kontrolu jejich dodržování). Bez tohoto úsilí, nebo jiné úpravy legislativy, bude kontrola limitů bezmocná.

 

Přesto má monitoring smysl

„Má smysl vést věcnou diskusi o kvalitě volebních zákonů a ověřovat jejich aplikaci v praxi. Proto TI provádí tuto nepopulární činnost a monitoruje předvolební kampaně,“ vysvětluje David Ondráčka.

Na monitoringu se podílí několik nezávislých organizací, jejichž expertíza se značně liší; vzájemně se doplňujeme. Výsledky TI zveřejní začátkem ledna 2017.

Data o placených příspěvcích na sociálních sítích (Facebook) a jejich impaktu zpracujeme s využitím nástrojů Socialbakers, monitoring mediálního pokrytí inzercí zajišťuje společnost Nielsen Admosphere. Díky Dataweps můžeme vykázat i „viditelnost“ kandidátů v online mediálním prostoru. Všechny organizace pracují bezplatně, bez finanční podpory institucí či jakýchkoliv právnických osob.

TI také vyzývá širokou veřejnost k podpoře našeho projektu na darovacím portále Darujme.cz.

 

Transparency International Česká republika

Mapujeme stav korupce v České republice a aktivně přispíváme k jejímu omezování, a to jako součást mezinárodní sítě Transparency International. Zapojujeme občanskou společnost, soukromou sféru i státní sektor do široké diskuse o dobrém vládnutí.

Problematice financování politických kampaní se věnujeme již od samých začátků fungování organizace. Aktivně jsme prosazovali legislativní změny včetně vzniku nezávislého dohledového úřadu (dnes ÚDHPSH). Od roku 2012 provádíme rozsáhlé monitoringy předvolebních kampaní.

Bedlivě jsme sledovali už první přímou volbu prezidenta, volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013, do Evropského parlamentu, Senátu a volby komunální v roce 2014 i ty krajské a senátní v roce 2016. Zatím nejrobustnější byl monitoring parlamentních voleb 2017.

 

Užitečné odkazy

www.transparency.cz

www.transparentnivolby.cz

“Volby do Poslanecké sněmovny ukázaly řadu slabin ve formulacích volebních zákonů, praktických postupech politického marketingu i ve vymáhání pravidel dohledovými orgány. Snažíme se o jejich nápravu v rámci kampaně prezidentské,“ říká David Ondráčka, ředitel Transparency International Česká republika a člen mezinárodní Správní rady Transparency International.

Související publikace