Střet zájmů je složitý a těžko postižitelný jev. Může být indikátorem, předzvěstí nebo důsledkem korupce

Publikováno: 11. července 2017

Těsně před prázdninami proběhl v rámci projektu Střet zájmů jako riziko podvodů spolufinancovaného programem EU Hercule III v Liberci první z řady seminářů určený především pro administrátory veřejných zakázek, příjemce podpory z fondů spolufinancovaných EU, odbornou a občanskou veřejnost. Jeho cílem bylo seznámit účastníky se současnou právní úpravou střetu zájmů, jeho riziky i mechanismy prevence negativních dopadů.

Ivana Dufková, projektová manažerka TI, prezentuje o rizicích střetu zájmů na semináři TI v Liberci | zdroj: TI

V úvodní části semináře byly prezentovány definice střetu zájmů dle národních i mezinárodních (OECD, EU) právních norem. Na vysvětlení rozdílu mezi podjatostí a střetem zájmu a jejich dopady navázalo představení konkrétních změn v právní úpravě střetu zájmů v České republice. A jejich praktický dopad – online přístup do registru oznámení, změny termínu podání prvního prohlášení o majetku, funkcích a darech, změny v sankcích a rozšíření okruhu správních deliktů apod.

V poslední části prvního bloku semináře byla prezentována rizika střetu zájmů při zadávání veřejných zakázek – únik informací, ovlivňování výběru nabídek, ovlivňování zadávací dokumentace atd. Spolu s tím i indikátory možného střetu zájmů – nestandardní chování zaměstnance, nestandardní postupy zadavatele, diskriminační smluvní podmínky apod. a možná preventivní opatření.

 

Funkční nastavení systému hodnotících komisí

Druhý blok semináře byl zaměřen na konkrétní dopad střetu zájmů. Účastníci ve dvou skupinách řešili konkrétní modelové situace a rozebírali jednotlivé aspekty střetu zájmu v kontextu předložených případů.

Jedním z hlavních témat diskuse bylo vhodné a funkční nastavení systému hodnotících komisí, které vybírají projekty v rámci dotačních programů. Jako jeden z významných faktorů pro eliminování preferenčního zacházení byl účastníky zmiňován transparentně nastavený systém bodování projektů a důraz na co největší otevřenost celého procesu výběru.

Zástupce libereckého magistrátu tlumočil zkušenost radnice, která v procesu hodnocení uplatňuje mechanismus, kdy v případě, že se hodnocení dvou členů zásadním způsobem liší, je do rozhodování přizván třetí člen komise.

Účastníci se také shodli na tom, že důležitým faktorem pro eliminaci negativního dopadu střetu zájmů při výběru projektů je důraz na dostatečnou personální kapacitu a co největší odbornost jednotlivých členů hodnotící komise. Zazněl i konkrétní návrh zavedení elektronické formy hodnocení jako řešení nedostatečné personální kapacity odborníků.

S nedostatkem personálních kapacit hodnotitelů souvisel i další bod diskuse – skutečnost poměrně častého střetu zájmů hodnotitelů, pokud jsou sami autory jednotlivých výzev. Na tento bod poté navázala diskuse o čestných prohlášeních a otázka jejich využívání v praxi jako indikátorů finančního zdraví.

Zástupce protikorupčního pracoviště libereckého magistrátu vidí jako jedno z opatření vedoucí k větší transparentnosti jasné oddělení procesu přípravy projektů a procesu hodnocení, jmenovité zveřejňování jednotlivých členů komise a plného znění jejich hodnocení. Diskuse se věnovala i otázce, zda by jmenovité zveřejňování hodnotitelů nevedlo k možnému tlaku na jejich osoby.

V souvislosti s rizikem upřednostňování konkrétních nabídek ve společnostech zaznělo, že způsob vyloučení střetu zájmů souvisí kromě jiného také s konkrétním nastavením firemní „kultury“ a že obecně by k jejímu zlepšení mohla přispět např. zveřejněná prohlášení osob disponujících pravomocemi. Dále zaznělo, že důležitý je i tlak společnosti na veřejné funkcionáře, tedy důraz na dostatečnou veřejnou kontrolu, která sice nepovede k nalezení rovnováhy, ale přispěje k větší transparentnosti.

 

Nastavení kontrolních mechanismů

Poslední blok se věnoval indikátorům střetu zájmů z hlediska rizika podvodů v projektech spolufinancovaných z fondů Evropské unie a doporučením k minimalizaci z hlediska rizika podvodů a nesrovnalostí. Byly představeny změny v nastavení kontrolních mechanismů v současném programovacím období, z nichž k nejvýznamnějším patří zejména snížení počtu programů, plná elektronizace celého procesu, ustanovení centrálního Auditního orgánu a jednotného monitorovacího systému.

V rámci eliminace vzniku střetu zájmů byl zmíněn také institut prohlášení o konečném vlastníkovi, využívání nástroje Arachne a zkušenosti s jeho klady a zápory v rámci praxe veřejných institucí v ČR. Jako otázka k diskusi byla zmíněna skutečnost, že za nejdůležitější a prvotní kritérium z hlediska politiky čerpání fondů EU je často považováno vyčerpání dotace, což vede k tomu, že jsou z hlediska efektivity a udržitelnosti mnohdy vybírány nekvalitní projekty.

V poslední části semináře prezentovali účastníci své zkušenosti z praxe týkající se především realizace veřejných zakázek. Diskutovala se například opatření, jakými v rámci jednotlivých institucí předcházejí nedostatkům v nastavování kritérií, jaké stávající principy vedou (či by mohly vést) k vyloučení střetu zájmů hodnotitelů a jaká opatření obecně vedou k šetření veřejnými prostředky.

Účastníci se shodli na tom, že jedním z nejvýznamnějších problémů je skutečnost, že obecně se dotace tzv. netrefují do potřeby, ale potřeba do dotace. Proto by prospělo, aby politické reprezentace více naslouchaly obcím a jejich potřeby poté maximálně efektivně zohlednily v dotačních výzvách.

 

Prezentace ke stažení

Prezentace TI ČR – Fondy EU
Prezentace TI ČR – Střet zájmů

 

Účastníci se také shodli na tom, že důležitým faktorem pro eliminaci negativního dopadu střetu zájmů při výběru projektů je důraz na dostatečnou personální kapacitu a co největší odbornost jednotlivých členů hodnotící komise. Zazněl i konkrétní návrh zavedení elektronické formy hodnocení jako řešení nedostatečné personální kapacity odborníků.

Související projekty

Střet zájmů jako riziko podvodů

Na rozdíl od podvodu nemusí střet zájmů nutně znamenat protiprávní jednání jednotlivce či organizace, ale může být indikátorem, předzvěstí nebo výsledkem korupce. Může ovlivnit jak průběh zadání veřejné zakázky, tak její plnění, případně obě fáze. …

Vice o projektu