Stále chybí efektivní nástroje k předcházení střetu zájmů

Publikováno: 30. března 2017

I přes nedávné přijetí novely zákona o střetu zájmů u nás stále chybí efektivní nástroje, které by pomohly omezit riziko střetu zájmů ve veřejné správě i státních podnicích. V návaznosti na včerejší tiskovou konferenci k této problematice, se naší právničky Martiny Mikoláškové ptala v pořadu Českého rozhlasu Plus moderátorka Barbora Tachecí.

Minuta Martina Pakt - Cover

Martina Mikolášková, vedoucí Právní poradny TI | zdroj: TI

„Je třeba si uvědomit, že takovým nástrojem nemůže být pouze jeden zákon. Celá úprava spočívá v souboru opatření, která mají základ už v nastavení prevenčních mechanismů,“ uvádí Martina Mikolášková a nastiňuje dále celý proces, kterým lze střetu zájmů předcházet. Na prevenční opatření by podle jejích slov měla následovat indikace rizik a na základě jejich analýzy bychom měli jednotlivá jednání kontrolovat a případně dále vyvozovat represe v případě, kdy dojde k porušení zákona nebo i spáchání trestného činu.

 

Snadné obcházení zákona?

Na první pohled striktní pravidla, která se však snadno obcházejí zejména zdánlivým převedením majetku na jiné osoby nebo fondy, nejsou jedinou cestou k omezení střetu zájmů, byť jsou dnes mediálně exponovaná mj. kvůli osobě ministra financí.

Systémové nedostatky vnímáme zejména v absenci kvalitních metodických pokynů. Různá metodická opatření sice již existují v rámci každého dotačního projektu nebo výzvy, ale výrazně na tomto poli chybí jednotné celostátní nástroje. I v případě kvalitní metodiky však záleží na jejím použití v praxi, aby se neobcházely jen splněním formálních náležitostí. Jak Martina upozorňuje, střet zájmů sám o sobě nemusí být ve všech případech protiprávní, ale spíše morálním a etickým problémem.

 

Jak si v této problematice vede současná vláda?

Na tuto otázku redaktorky odpovídá Martina s lehkým optimismem: „Určitě zaslouží pochvalu za to, že se tu úprava sjednocuje. Od září zde bude jeden evidenční registr majetkových přiznání, do kterého bude moci veřejnost nahlížet.” Přes výrazné zlepšení v možnostech veřejné kontroly však stále nelze označit vládní kroky jako komplexní.

Jak nakonec shrnuje redaktorka Barbora Tachecí: Jsme dál, ale rozhodně nejsme na konci.” Celý rozhovor si můžete poslechnout ze záznamu v čase 17:40.

Tématu se věnujeme v rámci projektu „Střet zájmů jako riziko podvodů„, v rámci kterého proběhla 29. března mezinárodní konference mj. za účasti zástupců Evropského úřadu proti podvodům (OLAF), OECD, Ministerstev spravedlnosti a pro místní rozvoj a desítek zástupců orgánů státu a samosprávy. Více o konferenci i celém projektu zjistíte zde.

Je třeba si uvědomit, že takovým nástrojem nemůže být pouze jeden zákon. Celá úprava spočívá v souboru opatření, která mají základ už v nastavení prevenčních mechanismů.

Související projekty

Střet zájmů jako riziko podvodů

Na rozdíl od podvodu nemusí střet zájmů nutně znamenat protiprávní jednání jednotlivce či organizace, ale může být indikátorem, předzvěstí nebo výsledkem korupce. Může ovlivnit jak průběh zadání veřejné zakázky, tak její plnění, případně obě fáze. …

Vice o projektu

Související novinky