Soudní dvůr EU zasadil ránu transparentnosti týkající se skutečných vlastníků

^{Budova Soudního dvora Evropské unie v Lucemburku, hlavním městě Lucemburska | zdroj: Reuters}

Věc byla SDEU předložena ze strany soudu v Lucembursku po podání žaloby na tamní obchodní rejstřík, která zpochybnila slučitelnost tohoto ustanovení s právem na soukromí. V boji proti přeshraniční korupci je tento rozsudek výrazným krokem zpět.

„Přístup k informacím o skutečném vlastnictví je nezbytný pro rozkrývání a předcházení korupci a praní špinavých peněz. Čím více lidí má přístup k těmto informacím, tím víc se naskytne příležitostí udělat si úplný obrázek,“ komentuje Maíra Martini, odbornice na korupční finanční toky, z berlínského mezinárodního sekretariátu Transparency International (TI).

„Opakovaně se ukazuje, ať už v České republice, v Dánsku nebo v Turkmenistánu, že veřejný přístup k rejstříkům pomáhá odhalovat nekalé jednání,” vysvětluje.

Veřejný dohled a veřejná kontrola působí jako klíčový odstrašující prostředek proti finanční kriminalitě. 5. AML směrnice EU z roku 2018 členským státům ukládá otevřít své registry/rejstříky/evidence skutečných majitelů veřejnosti.

Díky této právní úpravě zahrnující celou sedmadvacítku se doposud jednalo o nejprogresivnější legislativní krok v boji proti praní špinavých peněz, nynější rozhodní Soudního dvoru EU tento pokrok zvrátilo.

„Rozsudek Soudního dvora EU vrací boj proti praní špinavých peněz v Evropské unii o roky zpátky. Rozhodnutí ale nelze vnímat jako prostor pro zamýšlení se, jestli je tato cesta správná. Naopak jde o příležitost, jak existující systémy nastavit lépe,“ vysvětluje Marek Chromý, vedoucí analytik české kanceláře TI.

Oprávněný zájem médií a občanské společnosti

Zatím ale není vše ztraceno. Soudní dvůr totiž uznal oprávněný zájem občanské společnosti a médií na přístupu k těmto informacím, vzhledem k jejich roli právě v boji proti praní špinavých peněz.

„Soudní dvůr Evropské unie uznal, že média a organizace občanské společnosti hrají klíčovou roli v prevenci a boji proti praní špinavých peněz, a proto mají oprávněný zájem na přístupu k informacím o skutečných majitelích,“ říká Roland Papp, senior policy officer z bruselské kanceláře Transparency International EU (TI EU).

„Nyní nastal čas, aby Evropský parlament a Rada EU toto usnesení kodifikovaly tím, že přístup zaručí v připravované 6. AML směrnici. Ale ani to nestačí, nová směrnice by měla obsahovat přesná ustanovení, která sladí veřejný přístup s právem na soukromí a bezpečnostními obavami,” apeluje.

V současné době se také čeká na rozsudek evropského Soudního dvora ve třetí podobné věci, k níž Transparency International předložila podnět.

Transparency International zdokumentovala řadu příkladů, které ukazují, jak občanská společnost a média využívají údaje o skutečném vlastnictví a tím pomáhají odhalovat korupci, protiprávní jednání a chrání prostředky z veřejných národních rozpočtů a EU, a to například v kauze bývalého českého premiéra Andreje Babiše (ANO).

^{Zdroj: TI}