Snídaně TI ke střetu zájmů
Výstupy projektu „Střet zájmů jako riziko podvodů“ realizovaného Transparency International – Česká republika, o.p.s., za podpory programu Evropské unie Hercule III, byly představeny na setkání zástupců projektového týmu, zástupců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, odborníků a novinářů, které proběhlo 28. března 2018 u příležitosti oficiálního ukončení projektu.
Snídaně TI ke střetu zájmů | zdroj: TI
Projekt navázal na předchozí aktivity Transparency International v oblasti rizik korupce a podvodů ve veřejných zakázkách a projektech spolufinancovaných EU. Střet zájmů vnímá Evropská komise i jednotlivé členské státy EU jako významný faktor, jehož důsledkem může být korupční či podvodné jednání. Cílem projektu tak bylo zapojit odbornou i občanskou společnost do diskuse o těchto rizicích a hledat příklady dobré praxe pro jejich prevenci a řešení.
Projekt zároveň reagoval na aktuální vývoj, kdy byla v České republice široce diskutována a schválena novela zákona o střetu zájmů. Jejím primárním cílem bylo zvýšení transparentnosti a občanského dohledu nad možným střetem zájmů veřejných funkcionářů. I přes kvalitativní posun v této oblasti (snížení počtu registračních míst, rozšíření skupiny dotčených osob) lze konstatovat, že stále přetrvávají slabá místa zejména v každodenní praxi. Nedostatečná preventivní opatření na úrovni zadavatelů/poskytovatelů dotace, pouze formální přístup k předcházení negativního dopadu střetu zájmů, přijímání darů či netransparentní prosazování určitých zájmů zůstávají oblastmi, kterým je třeba i nadále věnovat pozornost.
V rámci setkání byla diskutována i otázka současné poslanecké iniciativy na zmírnění povinnosti veřejných funkcionářů zveřejňovat informace o jiných vykonávaných činnostech, majetku nabytém v průběhu výkonu funkce a o příjmech, darech a závazcích, jinými slovy snížení možnosti veřejné kontroly především u představitelů samosprávy.
Poslankyně Věra Kovářová z hnutí STAN, která se problematikou střetu zájmu zabývá především z pohledu samospráv, informovala o dopadech novely zákona. Domnívá se, že její stávající podoba v mnoha případech odrazuje od výkonu veřejné funkce zejména v malých obcích. Největší problém vidí v široké dostupnosti údajů z oznámení pro veřejnost. Z analýzy, kterou si nechalo upracovat Sdružení samospráv, vyplynulo, že veřejným funkcionářům (starostům) nejvíce vadí následující skutečnosti: dostupnost veškerých informací o funkcionářích online, nutnost uvádění všech příjmů (u neuvolněných funkcionářů někdy v rozporu s požadavky zaměstnavatele) a zveřejňování majetku třetí osoby (osob blízkých).
Poslankyně Kovářová dodává, že novelizací zákona může veřejná správa přijít o odborníky ve funkcích starostů, místostarostů či zastupitelů. Východiskem je vyvážit právo na soukromí a právo na informace. Hnutí STAN, podobně jako KDU-ČSL, přišlo s návrhem na další úpravu zákona, kdy STAN navrhuje přístup k údajům veřejných funkcionářů samospráv na základě přihlášení s uvedením jména a trvalého bydliště.
Poslanec Marek Výborný z KDU-ČSL představil pozměňovací návrh, jehož záměrem je rozdělení veřejných funkcionářů do tří, respektive čtyř kategorii. U poslanců, senátorů a dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstva kraje zůstávají veškeré údaje z oznámení veřejné (kromě identifikace nemovité věci).
Oznámení dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstev obcí (městských obvodů) a měst, dlouhodobě neuvolněných primátorů a jejich náměstků a dále starostů a místostarostů městských částí by měla být veřejná s výjimkou informací o movitém majetku a závazcích. Pro neuvolněné starosty, místostarosty a radní měst a obcí (s výjimkou statutárních) by se kategorie neveřejných údajů měla rozšířit i na oznámení o příjmech včetně darů. Úprava pro čtvrtou skupinu (veřejní funkcionáři uvedení v §2 odst. 2 zákona o střetu zájmů) zůstává beze změny.
K tomuto návrhu směřovala výhrada prof. Vladimíry Dvořákové. Dary jsou možným faktorem rizika střetu zájmů, proto by vždy měly být předmětem zveřejnění. Doporučila také, aby kritériem pro rozhodnutí pro zveřejnění/nezveřejnění údajů z oznámení veřejného funkcionáře nebyla velikost obce, ale výše rozpočtu. Tak by bylo možné zohlednit vyšší potřebu prevence vzhledem k možnému negativnímu dopadu střetu zájmů v případě, že obec obdrží významnou dotaci (včetně prostředků z fondů EU). Oba poslanci argumentovali, že je těžké nastavit nějakou obecnou hranici pro takový obnos.
David Ondráčka, ředitel TI, připomněl složitost rozlišení skupin veřejných funkcionářů podle navrhované změny. Upozornil na možné zneužití údajů z registru a jejich zveřejnění i přes povinnost identifikace zájemce o takové informace, a to navzdory hrozbě trestního stíhání. K němu se připojil i právník TI Petr Leyer. Nemožnost ověřit údaje z oznámení ve veřejně dostupném rejstříku může mít za důsledek nárůst počtu trestních oznámení při podezření na možný podvod.
Všechny projektové aktivity včetně závěrečného setkání zainteresovaných stran projektu ukázaly, že jde o problematiku vysoce aktuální. Je nejen předmětem politické diskuse, ale především hledání efektivních řešení na úrovni každodenní praxe.
Transparency International Česká republika děkuje všem představitelům veřejné správy, řídicích i kontrolních orgánů, příjemcům prostředků z fondů EU a odborníkům na problematiku střetu zájmů, kteří s námi na realizaci projektu spolupracovali.
Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru