Ranní Plus na vlnách Českého rozhlasu s analytikem TI k vedlejším příjmům europoslanců

Publikováno: 16. července 2018

V minulém týdnu byla uveřejněna aktuální analýza Transparency International EU, která se věnuje vedlejším příjmům europoslanců od roku 2014. Analýza odhaduje, že téměř třetina europoslanců si přivydělává – někteří až přes 100 000 eur ročně. Vysoké příjmy z vedlejších činností představují vážné riziko střetu zájmů.

Milan Eibl, analytik TI | zdroj: TI

K problematice se vyjádřil i náš analytik Milan Eibl v rozhovoru pro Český rozhlas v programu Ranní Plus.

Analýza bruselské pobočky TI byla připravena na základě veřejně dostupných prohlášení o vedlejších příjmech, které musí každý europoslanec sestavit a následně uveřejnit na svém profilu na stránkách Evropského parlamentu.

Primárním výsledkem tedy byla kumulativní částka celkových vedlejších příjmů za jedno celé období fungování europoslanců v tomto parlamentu. Samotné částky se pohybovaly ve velkých intervalech, především kvůli tomu, že ze vzorových formulářů pro europoslance nešlo získat konkrétní čísla

„Prohlášení, které europoslanci musí vyplnit, je založeno na kolonkách s velkým rozptylem a přesná částka v něm chybí. Samotný rozptyl však není nutně zásadním problémem. Pokud si to ale spojíme s nejasným popsáním různorodých činností, jako například: Jsem na volné noze, nebo Jsem konzultant – tak v tu chvíli si už nemůžeme být jisti, jak velké riziko střetu zájmů to představuje. Jednoduše řečeno – neznáme přesnou částku a nevíme ani, za co ji europoslanec dostal,“ doplňuje Milan Eibl.

Také není zcela možné jasně definovat země s nejvyším počtem europoslanců s vedlejším příjmem, jelikož má každý členský stát jiný poměr zastoupení v Evropském parlamentu.

„Etickým problémem zůstává to, že europoslanec má práci na plný úvazek a zároveň si ještě přivydělává peníze například v lobbistické organizaci. V tu chvíli už nemůžeme mít jistotu, jestli se europoslanec opravdu věnuje své práci na sto procent, nebo jestli nezkracuje tu první práci na úkor té druhé,“ dodává k potenciálním střetům zájmů analytik TI.

 

Česká stopa v Evropském parlamentu

Milan Eibl se v rozhovoru věnuje i českému případu a poukazuje na fakt, že naši europoslanci si v průzkumu vedli de facto dobře – obsadili dolní příčky a jejich vedlejší příjmy mohou být jednoduše vysvětlitelné (např. částečné úvazky na univerzitách) a zdůrazňuje tedy nepříjemné překvapení z jejich negativní reakce, kdy místo vysvětlení a vedení konstruktivní diskuse přišla ze strany europoslanců pouze emoční reakce napadající jak pobočky TI, tak samotnou analýzu.

Mezi trojici s vyšším výdělkem z vedlejší činnosti v rámci českých europoslanců patří podle průzkumu Jan Keller, Miroslav Poche a Pavel Svoboda.

Právě europoslanec Pavel Svoboda navázal v rozhovoru pro Český rozhlas na slova Milana Eibla. Jako hlavní chyby průzkumu vidí obrovský rozptyl částek, nedostatečné zdůraznění časového rámce – tedy že jde o příjmy za čtyři roky, mylnou představu o základním příjmu europoslance, který je samozřejmě nižší a taky podléhá zdanění. Problém vidí též v chybně postavených otázkách již zmíněného prohlášení, které samy implikují vágní odpovědi europoslanců.

„Já mám 0.1 úvazek na Právnické fakultě v Praze, zrovna dneska mi za něj za červen přišlo 1 234 korun. Takže když se dočtu, že jsem si vydělal za ty čtyři roky až 48 000 euro, což je 1 200 000 korun, tak se tomu můžu jedině smát. To je tak daleko od reality, že to nemá vůbec žádnou vypovídací schopnost,“ dodává Pavel Svoboda.

Dále europoslanec Svoboda nepotvrzuje, ale ani nevyvrací ideu střetu zájmů v daném prostoru. Přiznává, že se europoslanci s vedlejším příjmem nemůžou věnovat své práci v Evropském parlamentu na sto procent. Také zastává názor, že pokud člověk získá tak vysokou a odpovědnou funkci, tak by v zásadě měl vykonávat jenom ji.

Celý rozhovor si můžete poslechnout online zde.

Etickým problémem zůstává to, že europoslanec má práci na plný úvazek a zároveň si ještě přivydělává peníze například v lobbistické organizaci. V tu chvíli už nemůžeme mít jistotu, jestli se europoslanec opravdu věnuje své práci na sto procent, nebo jestli nezkracuje tu první práci na úkor té druhé.

Související publikace

Související novinky