Jak může česká zkušenost přispět k podpoře demokratických struktur v Jihovýchodní Asii?

^{Účastníci mikrokonference k dění a aktivitám v Jihovýchodní Asii| zdroj: TI}

Pro řečníky jsme připravili několik otázek týkajících se jejich expertízy, které reflektují aktuální dění v zemích Jihovýchodní Asie, především v Maynmaru/Barmě, ale také v Thajsku, ve Vietnamu a v Čínské republice (Tchaj-wan). Odpovědi pak sloužily jako východisko pro další debaty s posluchači.

Všechny se však zaměřovaly na možnosti přenosu české a potažmo evropské zkušenosti a inspirace do zemí procházejících krizí, a všechny reagovaly na podněty ze spolupráce českých a zahraničních občanských iniciativ a organizací.

Otázka přenositelnosti historické reflexe, stejně jako otázka hledání podpory demokratických struktur mezi členskými zeměmi EU, jsou totiž mimořádně aktuální i v kontextu ruského útoku na Ukrajinu, který aktivní občanská společnost v těchto zemích sleduje s překvapivě velkou pozorností.

V tomto článku stručně shrneme alespoň základní myšlenky řečníků Rostislava Valvody (Prague Civil Society Centre), Sabe Soe (Burma Centre Prague) a Georga Bauera (University of Vienna).

Jak reagovaly organizace ukrajinské občanské společnosti na výzvy spojené s válkou? Jakou inspiraci si mohou odnést občanské organizace v zemích, jako je Myanmar, Tchaj-wan apod.?

Pan Valvoda se domnívá, že nevládní sektor v Ukrajině zareagoval okamžitě, odvážně a jednotně. Jsme svědky odhodlání efektivně přispět k obraně země proti ruskému vpádu.

Mnohé organizace opustily původní náplň své práce a zapojily se do náročných logistických operací spojených s obranou země, jiné změnily ohnisko pozornosti, ale aplikují stejné metody práce jako před začátkem konfliktu: Například watchdogové organizace, které aplikují expertízu k dokumentaci nelegálního jednání (korupce, ohrožení základních lidských práv apod.), se aktuálně soustředí na vyšetřování a dokumentaci zločinného jednání útočníků.

Řada aktivních členů nevládního sektoru také opustila svou profesi docela, věnuje se dobrovolnictví, humanitární pomoci apod.

^{Podcast TI Stošestka o dění v Myanmaru z listopadu 2022 | zdroj: TI}

Jak může česká zkušenost a dovednost v dokumentaci bezpráví být aplikována v JV Asii?

Paní Sabe Soe představuje pilotní projekt realizovaný s organizací Post Bellum – zaznamenávání vzpomínek vězňů svědomí z období osmdesátých let v Republice Myanmarský svaz. Zdůrazňuje motivaci zaznamenávání zločinného jednání totalitních a násilných režimů: pro budoucí formování demokratické a svobodné společnosti bude hluboká reflexe reálných přečinů nutná podmínka.

Čeští přátelé demokratické Barmy mohou tedy vedle technické a odborné pomoci (vzdělávání filmařů a produkčních týmů, vybavení pro audio-vizuální tvorbu) poskytnout i zkušenost z reflexe společnosti, která prošla zkušeností totality a selhávání občanských struktur a hodnot v krizových obdobích.

Jaké jsou aktuální možnosti podporovat demokratické struktury a iniciativy v JV Asii?

Georg Bauer v odpovědi navázal i na své advokační přednášky pořádané ve spolupráci s TI  a CEIAS. Na příkladu podpory Barmské demokracie zdůraznil, že je třeba, aby evropské iniciativy vytvořily větší tlak na EU Foreign Affairs Council, která má aktivní kroky na podporu legitimní politické reprezentace lidí v Myanamru, zejména Vlády národní jednoty (NUG).

Za doporučení hodné považuje vedení dialogu s představiteli NUG na nejvyšší úrovni, přinejmenším paralelně s dialogem se Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN), od něhož se řešení krize v Myanmaru očekávalo. ASEAN však v této roli zcela selhalo. Bauer také apeloval, aby byly domýšleny důsledky politických akcí se znalostí kontextu, do něhož se promítají.

Jako příklad neúspěchu uvedl aplikaci zbrojního embarga EU v situaci, kdy většina zbraní je vyráběna a kontrolována juntou přímo v zemi zmítané občanskou válkou, část se dováží z Ruska a Číny – v takových podmínkách je dle jeho názoru evropské embargo možná diskutabilní, neboť znemožňuje účinnou obranu demokratického odboje proti armádním zvěrstvům.

Poděkování za podporu

Mikrokonference proběhla v rámci projektu NE.V.IN.A2022. Projekt je realizován z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci programu Transition.