PAKT I úspěšně navázal na právě skončený projekt PAKT – Protikorupční akademický klub transparentnosti

Publikováno: 4. května 2016

Do Norska se často jezdí kvůli krásné přírodě a rybolovu. V pondělí 25. dubna 2016 se tam vypravili účastníci projektu PAKT, členové studentských klubů, jejichž práci ocenila porota jako nejlepší, s cílem jiným.

  • Studenti před velvyslanectvím České republiky v Oslu | zdroj: TI

Vítězný tým studentů v rámci soutěže v projektu PAKT na vzdělávací návštěvě Norska | zdroj: TI

Do Norska se často jezdí kvůli krásné přírodě a rybolovu. V pondělí 25. dubna 2016 se tam vypravili účastníci projektu PAKT, členové studentských klubů, jejichž práci ocenila porota jako nejlepší, s cílem jiným.

Jana, Lucie, Jakub, Martin a Filip se vydali poznat co nejširší aspekty dobré správy a boje proti korupci. Během projektu měli možnost podrobně se seznámit s tím, jak funguje samospráva v České republice, při zpracování svých kauz definovali, co by bylo potřeba zlepšit. Tato svá zjištění nyní mohli konfrontovat s názory odborníků v zemi, která patří k nejlépe hodnoceným v Evropě, pokud jde nízkou míru korupce a vysokou demokratičnost vládnutí.

Program prvního dne zahájilo jednání v KS – Norském svazu obcí, který se zaměřuje na prosazování demokratických principů na úrovni místních samospráv a zvýšení podílu účasti občanů na řízení města. Trendem je nezávislejší samospráva, ale s větší odpovědností vůči svým občanům. „Největší devizou pro vedení měst a obcí je získání a udržení důvěry občanů“, uvedla Lise Spikkeland. Proto KS také realizuje pravidelné průzkumy spokojenosti občanů, pro volené představitele samosprávy pak pořádá školení, jejichž nedílnou součástí jsou otázky etiky a boje proti korupci.  V této oblasti KS úzce spolupracuje s Transparency International Norsko, s níž připravili nejen vzdělávací program, ale i manuál pomáhající při vytváření protikorupčních programů na úrovni samospráv.

Logicky dalším místem, které jsme v rámci studijního pobytu navštívili, byla norská pobočka Transparency International. Co vlastně dělá Transparency International v zemi, která je v Indexu vnímání korupce (CPI) na jednom z nejlepších míst? Jak nás ujistila Gro Skaaren Fystro, zvláštní poradce TI, úkolů je mnoho. Situace v oblasti korupce není tak pozitivní, jak by se ze statistik zdálo. I když podplácení téměř neexistuje, případy rozsáhlé korupce se objevovaly a objevují. TI Norsko se v již dlouhodobě věnuje prosazení legislativy na zabránění daňových úniků do finančních rájů, snaží se nejen o prosazení tzv. country-by-country reporting, ale i project-by project reporting – tedy dokládání daňových odvodů nejen podle zemí působnosti, ale i konkrétních zakázek. Dlouhodobě podporuje zavedení registru lobbistů, větší informovanost veřejnosti ohledně práva na informace, etické vzdělávání již na základních školách, dohled nad velkým korporacemi, ale i jejich dodavateli a další oblasti posilující transparentnost a boj proti korupci. Nedílnou součástí práce jsou výzkumy a prosazování legislativních změn, především v oblasti veřejných zakázek a ochrany whistleblowerů.

Druhý den studijního pobytu patřil návštěvě magistrátu města Lillestrøm, centra nejrychleji se rozvíjejícího okresu Skedsmo. Kromě vedoucího odboru komunikace se jednání zúčastnil právník magistrátu a vedoucí odboru pro otázky dětí a mládeže. Diskuse byla velmi rozsáhlá a živá. Norské partnery velmi zajímalo, jaká je situace v České republice, jak funguje samospráva, jaké jsou nejčastější problémy. Naše otázky pak směřovaly především do oblasti svobodného přístupu k informacím, jako důležitého nástroje občanské kontroly. V Norsku má samospráva povinnost aktivně poskytovat veškeré informace, pravidelně publikuje tzv. „deník“, což je vlastně registrační systém všech nových dokumentů. Pokud je informace poskytována na vyžádání, je to bez zpoplatnění. Daleko rozsáhleji než u nás je také řešen střet zájmů, kdy i pouhá účast např. na večeři pořádané některým z účastníků řízení je důvodem k vyloučení z rozhodování. Také střet zájmu nadřízeného pracovníka vylučuje z rozhodování všechny jeho podřízené a případ (či zakázku) řeší jiný útvar, v praxi jiný magistrát. Podrobněji tyto principy řeší etický kodex, který je společný pro zaměstnance samosprávy i volené představitele.

Nesmírně zajímavá byla prezentace systému účasti dětí a mládeže na rozhodování. Ačkoli to zákon neukládá, zřídilo zastupitelstvo v roce 1999 tzv. Mládežnické zastupitelstvo. Jeho členy jsou žáci základních škol (ve věku od 8 let) a škol středních. Zástupci jsou voleni na jeden rok a po přípravném kurzu, kde se učí, jak zastupitelstvo funguje, začíná opravdová práce. Na svých zasedáních diskutují dotace do škol (na programu příštího zasedání jich mají 16) i dlouhodobé plány jako je stavba silnice či otázky bezpečnosti. Všechny podněty Mládežnického zastupitelstva pak musí projednat zastupitelstvo řádné, které také činnost svých mladších kolegů financuje částkou v přepočtu více než 0,5 milionu korun. Činnost Mládežnického zastupitelstva doplňuje Mládežnická poradní rada složená ze žáků a studentů starších 13 let, jež je konzultačním místem pro všechny plánovací aktivity města. K takovým aktivitám asi není co dodat a norským žákům a studentům lze jen závidět, nakolik jsou jejich názory brány vážně, protože obdobný systém funguje ve většině měst. Uznání patří i voleným zástupcům, kteří si uvědomují důležitost takových iniciativ.

Čtvrteční program zahájila návštěva Univerzity v Oslu a setkání s její první ombudsmanskou – Marianne Høva Rustberggard: “Studenty obhajuji z pohledu spravedlnosti, ne abych jim stranila.“ Norské vysoké školy jsou většinou státní, školné se neplatí, náklady na ubytování a stravování jsou však vysoké. Existuje možnost půjček, které jsou však vázány na dobré studijní výsledky a včasné složení zkoušek. Ombudsmanka se proto často podílí na případech spojených s disciplinárním řízením či studijními výsledky, jedná nejen s fakultami, ale přímo i se správní radou. Kromě toho mají studenti možnost se proti výsledku hodnocení či v kázeňském řízení odvolat k nezávislé komisi, případně až k soudu, kdy veškeré náklady hradí univerzita. Většina studentů je také členy Studentské rady na fakultě či Studentského parlamentu – nejvyššího studentského orgánu univerzity. Ten kromě podílu na správě školy realizuje různé kulturní i politické akce, aktivně lobuje v národním parlamentu.

Odpoledne bylo věnováno jednání na NHO – Norském svazu zaměstnavatelů, největším svazu tohoto typu v zemi. Proběhlo v den, kdy začala stávka zaměstnanců hotelů a restaurací za vyšší mzdy, takže diskuse se točila kolem podmínek zaměstnávání především mladých lidí po skončení školy. Přes zhoršující se ekonomickou situaci Norska s ohledem na ropnou krizi jeúroveň nezaměstnanosti nízká a mladí kvalifikovaní lidé mají řadu pracovních příležitostí. Obtížnější je situace pro nekvalifikované pracovníky, protože ubývá míst v tradičních oborech těžebního a rybářského průmyslu a Norsko poměrně obtížně hledá nové směry rozvoje. Stát sice masivně podporuje tzv. start-up aktivity, ale jejich udržitelnost je obvykle malá.

To potvrdil i velvyslanec České republiky v Norsku, JUDr. Milan Dufek, který spolu se svým zástupcem přijal studenty na závěr jejich pobytu. Kromě prezentace projektu PAKT se hovořilo především o možnostech další spolupráce a plánu aktivit v oblasti zapojování mládeže do veřejného života.

Studijní pobyt proběhl podle programu a přinesl mnoho zajímavých informací i podnětů pro další práci, jak doplnila Jana Říhová: „Studijní pobyt v Norsku byl pro mě krásnou odměnou za práci pro Studentský klub TI Liberec. Program byl zajímavý a různorodý. Lidé, kteří se nám v jednotlivých organizacích věnovali, byli velmi přátelští a vstřícní. Jsem ráda, že jsem měla možnost poznat hlavní město a jeho okolí. Určitě bych se chtěla do Norska jednou vrátit a poznat západní pobřeží, kde je úchvatná příroda a fjordy.“

 

Logo link Obchod s bídou

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.

Jana, Lucie, Jakub, Martin a Filip se vydali poznat co nejširší aspekty dobré správy a boje proti korupci. Během projektu měli možnost podrobně se seznámit s tím, jak funguje samospráva v České republice, při zpracování svých kauz definovali, co by bylo potřeba zlepšit. Tato svá zjištění nyní mohli konfrontovat s názory odborníků v zemi, která patří k nejlépe hodnoceným v Evropě, pokud jde nízkou míru korupce a vysokou demokratičnost vládnutí.

Související publikace

Související projekty

PAKT – Protikorupční akademický klub transparentnosti

Iniciativa občanů a znalost toho, jak lze kontrolovat veřejné prostředky je jedinou cestou, jak zabránit jejich zneužívání. Z této teze vychází Transparency International, která v srpnu 2014 zahájila vzdělávací projekt v rámci fondu pro …

Vice o projektu

Související novinky