Nikým nekontrolovaní zprostředkovatelé zbrojních obchodů stále žijí
Agenti, zprostředkovatelé či prostředníci představují významné riziko v oblasti veřejných zakázek a obchodu se zbraněmi. Prodej zbraní v zemích NATO i na rozvojové trhy je lukrativní příležitostí pro zbrojařské agenty. Napomáhá tomu také samotná podpora těchto obchodů ze strany významných světových vlád a hráčů, jako jsou Velká Británie a Spojené státy americké a mnoha dalších.
Ilustrační obrázek | zdroj: TI
Podle nového výzkumu Transparency International (TI) snaha mnoha členských zemích Evropské unie o získání zbrojních zakázek (obzvlášť v zemích s vysokou mírou korupce) podkopává právní předpisy vytvořené právě ke snižování korupčních rizik. V mnoha případech se ukázalo, že přetrvává „vydržování“ nekontrolovaných agentů či zprostředkovatelů, kteří jsou společnostmi zaměstnáni jen za účelem zajištění armádní zakázky. Agenti mohou manipulovat rozhodovacími procesy při zadávání obranných zakázek s cílem zajistit zákazníkům výrobky jejich klientů. Dále mohou být zapojeni do uzavírání offsetových programů a smluv, kdy jsou zboží či služby přislíbeny výměnou za zajištění armádní zakázky. Kdo jsou těmito agenty? Dle analýzy Licence to bribe? Reducing corruption risks around the use of agents in defence procurement jsou zprostředkovatelé často bývalými vojenskými nebo veřejnými činiteli, což představuje vysoké riziko střetu zájmů. Report TI přináší konkrétní případy těchto zprostředkovatelů zbrojních zakázek.
V posledních pěti letech bylo 80% vývozu hlavních britských konvenčních zbraní dodáno na trhy, které jsou dle TI hodnoceny jako země s vysokou či kritickou mírou korupce v rámci jejich obranného sektoru (např. Saúdská Arábie). Další země, které Velkou Británií následují, jsou Francie a Německo s 71% resp. 30% objemu vývozu.
„Vlády těchto zemí zavírají oči před destruktivním dopadem jejich vývozní zbraňové politiky. Ve chvíli, kdy jsou zbraně prodány do vysoce zkorumpovaných zemí, tak je zde vždy riziko, že skončí ve špatných rukou a stanou se palivem pro nejrůznější konflikty. Vlády musí převzít odpovědnost za exportní politiku týkající se zbraní, a to zvláště v situaci, když je v sázce bezpečnost v jakékoliv z nestabilních částí světa,“ říká Katherine Dixon, ředitelka Transparency International Defence and Security.
Britský zákon o úplatkářství a americký zákon o korupčních praktikách pamatují na korupci ze strany agentů a zprostředkovatelů, přesto i nadále vyplouvají na povrch nová obvinění týkajících se těchto prostředníků. V roce 2014 byla např. společnost Hewlett-Packard uložena pokuta 108 mil. amerických dolarů za porušení výšené zmíněného zákona, protože se ukázalo, že využívá zprostředkovatele k placení úplatků tehdejším vládním činitelům.
Problematika prostředníků u zbrojních akvizic se blízce dotýká i České republiky. V našich podmínkách existuje nezanedbatelný počet obchodních subjektů, jejichž primární náplní podnikání je zprostředkování zbrojních obchodů. Jejich oblast působení představuje jedno z hlavních rizik problematiky zbrojních akvizic (více např. zde Armáda přišla o miliardu a půl kvůli špatným nákupům, tvrdí ministerstvo obrany). Dokladem toho je případ Marka Dalíka či nedávno uveřejněné lobbistické kontrakty firmy Pavla Musely ve spojitosti s nákupem obrněných vozidel Pandur (viz Smlouva k Pandurům: půl miliardy pro firmu blízkou ČSSD).
Doporučení Transparency International:
1) Členské země EU by měly postupovat zodpovědně při exportu zbraní do zemí se zvýšeným rizikem korupce. Prvním krokem je uplatňovat stávající ustanovení o kontrole vývozu a důsledně vyžadovat po importérovi, aby postupoval v souladu se základními pravidly transparentnosti a dodržel dohled nad obranným rozpočtem v rámci veřejných výdajů. To by mělo být závaznou podmínkou vývozu.
2) Vláda, která se rozhodne importovat zbraně, by měla udělat maximum pro eliminaci defraudace veřejných peněz – to zahrnuje zvýšení transparentnosti a dohledu nad obranným sektorem, a zavedení procesních pravidel pro zakázky, tak aby neposkytovala prostor agentům či zprostředkovatelům pro nekalé jednání.
3) Společnosti musí zajistit, aby měly zúčastněné strany právo sledovat finanční toky a peníze – to znamená plný dohled nad činností agentů a zprostředkovatelů, a schopnost auditovat všechny finanční transakce a účty. Bez těchto opatření bude stále docházet ke korupčnímu jednání ze strany agentů, zprostředkovatelů či prostředníků.
Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru