Nemanja Nenadić: Strana srbského prezidenta změnila po začátku války na Ukrajině hlavní téma kampaně

Vydáno 14. 04. 2022

V neděli 3. dubna vyrazili Srbové k volbám. Vybírali nové obsazení parlamentu, prezidenta i vedení 14 měst a obcí. Aleksandar Vučić, který dominuje srbské politice posledních 10 let. Za tu dobu stihnul ovládnout téměř všechny mocenské páky v zemi a obhájil post prezidenta. Jeho Národní pokroková strana (SNS) sklidila úspěch i v souběžných parlamentních volbách. Na rozdíl od posledních voleb se zapojila i opozice, která se částečně spojila v koalici Sjednocení. Transparentnost kampaní sledovali naši kolegové v Transparentnost Srbija (TS). S jejich ředitelem Nemanjou Nenadićem hovořila Františka Rohlíčková.

Nemanja Nenadić, ředitel Transparency Srbsko | zdroj: N1

V Srbsku v neděli 3. dubna proběhly volby. Pracujete stále na jejich výsledcích nebo máte práci s monitoringem kampaní hotovou? 

Je před námi spousta práce. Aktuálně řešíme výsledky monitoringu. Hlavní náplň práce ale teprve přijde až s publikovanými výsledky finančních reportů. Ty ale očekáváme tak za měsíc. Tyhle zprávy jsou extrémně důležité pro to, abychom mohli porovnávat náš monitoring s tím, co samy politické strany zveřejňovaly. A hlavně, abychom je mohli porovnat mezi sebou.

A samozřejmě v nich můžeme vyhledat různé nesrovnalosti, se kterými poté můžeme kontaktovat protikorupční agenturu, která se těmito věcmi zabývá. 

V širším smyslu je tak většina práce teprve před námi, protože budeme naše výsledky používat pro advokační práci v rámci problémů, které jsme v monitoringu identifikovali, například do dalších voleb a tak podobně.  

To máte plné ruce práce. Tohle byl váš druhý monitoring… 

Ne, ne. Financování volebních kampaní monitorujeme od roku 2004. Letos proběhl druhý monitoring doplněný o ty prvky, které jsme do naší práce implementovali díky Transparency International Česká republika (TI ČR). Ty se týkají transparentnosti předvolebního financování, tahle část monitoringu je teď v podstatě hotova.

Naše výsledky, i se skóre každé strany, jsme již zveřejnili. V téhle části monitoringu vlastně není moc co porovnávat po volbách, žádná ze stran nezveřejnila své plánované výdaje, takže jsme neměli s čím naše výsledky porovnávat. Naposledy, ve volbách před dvěma lety, zveřejnila alespoň částečně tyto informace jedna politická strana. 

Co přesně jsou ty prvky monitoringu, které jste před dvěma lety zavedli? Ty, na kterých jste spolupracovali v rámci projektu s českou pobočkou? 

Je to zajímavý přístup, respektive dosti složitý. Většinou se soustředíme na ty údaje, které mají srbské politické strany zveřejňovat povinně ze zákona, kdežto v metodice TI ČR jsou především takové věci, které u nás nejsou strany povinny zveřejnit. A nejsou na to zvyklé. 

Podcast Stošestka | zdroj: TI

V tomto smyslu je to pro nás nové, protože jsme se vždy snažili o vylepšení zákonem vyžadovaných standardů, a ne nějaké dobrovolné činnosti navíc. A vypadá to, že na rozdíl od České republiky, srbské politické strany ten důvod, proč zveřejňovat informace nad rámec zákona, nechápou. Možná to není důležité ani pro voliče. I to je důvod, proč budeme výsledky našeho monitoringu používat především pro advokaci širšího rozvoje zákonných pravidel a standardů, jako jsme ostatně dělali už v období minulých voleb. 

Je to něco, co jsme tedy již zkoušeli, bohužel důvod, proč jsme neuspěli, měl na svědomí ODIHR (pozn. TI ČR: OSCE Office for Democratic Institutions and Human Rights, viz infobox), který doporučil něco jiného než my. Jejich doporučením byly předběžné zprávy, což je nakonec směr, kterým se vláda vydala.

My vidíme transparentní účty jako daleko lepší možnost, než bylo jejich doporučení, je to ale tak jak to je. Budeme určitě pokračovat v šíření našich výsledků i kvůli dalším volbám a v ideálním případě bychom je kombinovali s těmito předběžnými zprávami, které vycházejí vždy jen několik málo dní před samotnými volbami. 

Máme v plánu tyto reporty zveřejnit a ukázat jak nekompletní, a často i zavádějící, jsou. Takže naše práce bude tyto dva přístupy zkombinovat. 

Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (ODIHR)

ODIHR sídlí ve Varšavě a od roku 1992 je hlavní institucí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro lidská práva. Podporuje demokratický průběh voleb prostřednictvím pozorovatelských a technických misí. Na základě těchto pozorovatelských misí vznikají reporty, které zhodnocují průběh voleb a identifikují úzká místa. ODIHR pak vydává pro státy doporučení, jak volební proces zprůhlednit a zdemokratizovat.

Vracíte se často k advokační činnosti a k čemu budete výsledky monitoringu používat. Kdo je tou cílovou skupinou, které se myšlenku transparentních kampaní snažíte předat: veřejnosti a voličům nebo samotným politickým stranám? 

Kdyby to bylo důležité pro samotné strany, tak by to přece publikovaly. Takže se snažíme vysvětlit ty důvody proč je to důležité spíše veřejnosti a občanům. Chtěli bychom zvednout především jejich zájem. 

Dalšími, na které se snažíme cílit, jsou ti, kdo jsou v pozici, ze které mohou ovlivňovat reformy v Srbsku, a také na mezinárodní organizace, které ten proces mohou ovlivňovat. Takže doufáme, že ODIHR vezme pro své reporty v potaz naše výsledky monitoringu a doporučí nějaké další kroky i z tohoto hlediska. 

Zmiňoval jste již srbskou legislativu týkající se volebních kampaní. Například, že jste se v monitoringu soustředili na ty povinné kroky a ne ty “dobrovolné”. Jste tedy v TS spokojení s úrovní legislativní kontroly týkající se kampaní? Nebo třeba víte o nějaké konkrétní díře v zákoně, která je potřeba opravit? 

No, rozhodně potřebujeme plno zlepšení. Například co není regulováno vůbec nijak, je zapojení tzv. třetích osob do kampaní. Další příklad: nemáme strop pro celkové výdaje na kampaně, to prostě neexistuje. Pro to, abychom se za tyto věci zasazovali, jsme používali příklady právě z České republiky a dalších zemí. 

Hlavním problémem však není nedostatek pravidel samotných, ale to, jak jsou implementovány Agenturou pro boj proti korupci. Hodnotíme jejich úroveň kontroly jako nedostatečnou a zpožděnou. Například nedělají žádný typ porovnání výdajů mezi politickými stranami. My třeba vidíme, že v určitých typech výdajů reportují různé strany velmi odlišné částky, což vypadá, že některé z nich jsou nafouknuté, aby si mohly strany vracet peníze poté, co kampaně skončí.

Anebo naopak mohou být ty výdaje podhodnocené či vůbec nejsou reportované. A to je jen jeden příklad toho, co všechno Agentura nekontroluje. 

Takže naší největší obavou je ta implementace, která je potřeba změnit. Za účelem zlepšení současné situace jsme za TS navrhli několik změn zákona – Agentura by měla být více zodpovědná za svou práci. A zákon v posledních měsících prošel několika úpravami, ale stále nejsme úplně spokojení. 

Zaujalo mě, že nemáte horní hranici pro celkové výdaje v kampani. Jak složité je pro vás s tímto pracovat? Částky můžou takhle dosahovat raketových výšek. Není to pro vás potom o to komplikovanější? 

Tak některé výdaje je pro nás těžší sledovat než jiné. Můžeme třeba monitorovat reklamy v televizi do určité míry, stejně tak billboardové kampaně a další. Samozřejmě je tu mnoho dalších výdajů, které sledovat nemůžeme vůbec, jako jsou tzv. dark money, úplatky nebo zneužití veřejných financí. Takové věci. 

Ale samotná absence té stopky jen mění to, na co se zaměřujeme. V zemích, kde ta hranice existuje, se různé organizace a občanská společnost snaží zjistit, zda někde nedošlo k překročení limitu. V našem případě se snažíme identifikovat co nejvíce výdajů a potom je porovnat s těmi, které byly stranami reportovány. Takže vlastně nezáleží moc na tom, zda ta horní hranice existuje, podstatou zůstává to, že se všechno musí reportovat. 

Srbská pokroková strana a Aleksandar Vučić

Vučić vyhrál první prezidentské volby v roce 2017, v dubnu 2022 mandát obhájil. Předtím byl od roku 2014 premiérem Srbska a v předchozích letech také místopředsedou vlády a ministrem obrany nebo ministrem informací. Srbská pokroková strana je v Srbsku u vlády již od roku 2012, v křesle předsedy vlády nahradila Vučiće stranická kolegyně Ana Brnabić.

Vučić získal v dubnových prezidentských volbách 58,6 procenta hlasů, v souběžných parlamentních volbách získala Vučičova SNS zhruba 43 procent hlasů.

Překvapilo vás letos něco v rámci monitoringu kampaní? Ať už pozitivně nebo negativně? Třeba v porovnání s minulým monitoringem. 

Ani ne. V širším pojetí kampaní byl tento rok trochu zvláštní kvůli válce na Ukrajině. Hlavní téma kampaní se po jejím začátku obrátilo. Především v kampani vládnoucí strany. I když i tak dokázala postavit kampaň na zneužívání veřejných zdrojů a některé výdaje prezentovat jako politiku strany. Například ukazovali nově postavené dálnice nebo slibovali benefity pro určité skupiny obyvatel. 

Mnoho veřejných činitelů se zapojovalo do kampaní formou návštěv továren, škol, zdravotnických zařízení a tak dále. Takže kromě výdajů jsme sledovali i jejich aktivity v průběhu kampaní. A tady se nekonalo nic překvapivého. 

Co bychom mohli označit za trochu překvapivé v pozitivním smyslu byly ty předběžné zprávy. Od nich jsme toho moc neočekávali, protože ze zákona mají zaznamenávat výdaje pouze do 15 dní do voleb. Takže jsme očekávali, že strany tam dají jen ty výdaje, které byly zaplaceny do té doby. Ale narazili jsme i na nějaké teprve plánované výdaje. A to je velmi pozitivní. 

Podcast Stošestka | zdroj: TI

Nic moc vás tedy nepřekvapilo. 

Měli jsme samozřejmě i nějaké negativní zkušenosti týkající se reportů. Ze zákona je dáno, že musejí být odevzdány Agentuře alespoň 7 dní před samotnými volbami, to byla sobota 26. března.  K tomu má Agentura tři dny na to, aby je prošla a zveřejnila, očekávali jsme je tedy nejpozději 29. března.

Jenže si v Agentuře interpretovali zákon tak, že jde o 3 pracovní dny a zveřejnili to až ve čtvrtek 31. A to byl ze zákona poslední den, kdy je povoleno jakkoli komentovat kandidáty, pak následují dva dny tzv. “předvolebního ticha”. A díky tomu byly ty předběžné zprávy ve výsledku zbytečné, protože bylo nemožné je jakkoli publikovat a komentovat v médiích.   

Mluvil jste o válce na Ukrajině, která začala vlastně v té “horké” fázi kampaní. Už jste nastínil, jak je ovlivnila, mohl byste to trochu rozvést? 

Vládní strana SNS prezidenta Vučiće původně zamýšlela využít ke kampani co nejvíce veřejných zdrojů, už jsem mluvil o dálnicích, různých benefitech atd. To byl jejich původní plán, který se ale po začátku války změnil na slogan “Mir, stabilnost, Vučić.” Asi tomu rozumíte. 

Aleksandar Vučić na předvolebním meetingu | zdroj: Novosti

Ano, rozumím. 

Mír, to bylo hlavní téma jejich kampaně. A to úplně změnilo narativ ve společnosti. Na druhou stranu, válka změnila kampaně i jiných kandidátů a stran. Některé strany, převážně pravicové, se také snažily situace zneužít a zvýšit svou popularitu, říkaly: “Nikdy nezavedeme sankce vůči Rusku.” a tak podobně. Celá situace měla mírný dopad na samotné výsledky voleb. 

No a opozice nezvládla využít momentu, kdy byla média maličko více otevřená tomu mluvit o tématech, o kterých opozice mluvit chtěla – korupce vlády a tak podobně. To je vlastně všechno, co se stalo. 

Takže jste měli celkem netradiční kampaně. 

No, o těch minulých by se taky dalo říct, že byly netradiční, bylo to v počátku koronavirové krize. Samozřejmě byly volby jiné kvůli válce, výsledky by pravděpodobně dopadly trochu jinak. Co je ale určitě jinak oproti minulosti je využití sociálních médií v kampaních. 

A to díky koroně? Naučily se strany více pracovat s těmito kanály kvůli pandemii? 

Ne, řekl bych, že je to obecný trend, že se to posouvá tímhle směrem kvůli tomu, že se lidi nedívají na televizi a taky proto, že se strany snaží oslovit mladší generaci. 

Dalším specifikem letoška bylo, že v kampaních se protočilo mnohem více peněz než dříve. Pro prezidentské i parlamentní volby dostávají strany finanční dotace, a protože běžely najednou a volby proběhly ve stejný den, využilo se ohromné množství peněz, celkem 15,7 milionů euro (pozn. TI ČR: přes 383 865 000 milionů korun). Sice nerovně rozdělené, ale stejně. Opozice i vládnoucí strana tak měly mnohem více prostředků než normálně. 

Oficiální Twitter účet TI Srbsko | zdroj: Twitter

Vraťme se zpět k letošnímu monitoringu. Co podle vás byly nejvýraznější trendy? 

No, jeden jsem už vlastně řekl, užití sociálních sítí a online kampaně. Jinak televize je stále dominantní, billboardy jsou taky všudypřítomné. Bylo uspořádáno méně osobních setkání s občany, to je rozhodně změna oproti kampaním například v roce 2016. Tenhle trend bude pravděpodobně takhle pokračovat, alespoň to očekáváme. 

Jinak k trendům, většina souvisí s různými videoklipy, Instagramem a Youtube atd. Dále taky vládnoucí strana pokračuje ve zneužívání veřejných prostředků, sbírá tzv. “jisté hlasy”, nejsem si jistý, jestli to znáte, jde o seznam lidí, kteří se dopředu zavážou, že té straně dají svůj hlas. 

Ne, to neznám. 

No, on to vlastně není jen signál podpory, lidé se nejen zavazují, že budou určitě pro stranu hlasovat, ale také že třeba přesvědčí dalších pět nebo deset lidí k tomu, aby jim svůj hlas dali taky, a to už je celkem vážná věc, jde o zneužívání veřejné funkce. Tím si vlastně vládní strana zajistí poměrně velké množství lidí, kteří je budou volit. Ti lidé také chodí na předvolební meetingy a tak. Není to nic nového, jen se to rozrostlo, bych řekl. 

Takže tyhle “jisté hlasy” používá jen vládní strana? 

Vlastně ano, protože oni jsou ti, kdo mají mechanismy k tomu takhle lidi ovlivňovat. Zároveň mají pod kontrolou drtivou většinu municipalit a institucí. Není tu jedna politická strana, která vládne, ale v rámci různých aliancí kontrolují víceméně všechny municipality. 

Důležitým aspektem je i mezinárodní situace. Poslední volby opozice bojkotovala, respektive její většina, a z mezinárodní komunity (EU atd.) přicházel silný tlak, aby se opozice tentokrát voleb účastnila. Opravdu obří tlak. Nedostali se tak do parlamentu, a tak nemají vlastně žádné peníze. Náš systém funguje tak, že stát financuje strany podle toho, kolik mají křesel v parlamentu. 

Chápu, letos se ale už účastnili.  

Ano. 

Vy jste v monitoringu sledovali poměrně hodně aspektů kampaní, který byl podle vás v těchto volbách nejvíce problematický? 

Asi ty sociální sítě a online média. Neexistuje žádná instituce, která by měla v popisu práce na ně dohlížet, takže můžeme jen velmi těžko sledovat, co se na nich děje. Záleží na vyhledavačích a také preferencích, je téměř nemožné určit množství nákladů. 

Další překážkou je fakt, že kampaně nejsou úplně často tvořené a organizované politickou stranou samotnou, ale nějakou jinou entitou. A to není nijak regulováno. Tentokrát jsme zaznamenali hned několik online kampaní, které byly organizovány úplně neznámými neziskovými organizacemi. 

Webináře na téma financování politických stran a získávání informací z otevřených zdrojů. Sdílení zkušeností mezi TI ČR a TS | zdroj: TI ČR

To jsou ty třetí strany, o kterých jste mluvil na začátku. 

Ano, jsou. Není pro ně ale možné něco promovat v mainstreamových médiích, nemohou nic publikovat v televizi. Takže je to problém, ale určitě je větší v jiných zemích. U nás není moc lidí, kteří by byli ochotní promovat nějakou stranu skrze reklamu. 

Takže když se vrátím k podpoře opozice, neměli vlastně žádnou výraznou podporu ani od jejich voličů, ani od lidí, kteří by jim třeba přispěli nějakou malou částku, v Srbsku nemáme zažitou tu kulturu darů. A zájem neměli ani lidi z byznysu, nechtějí financovat opozici, protože by to mohlo poškodit jejich obchodní cíle.

Zároveň taky nechtějí podporovat ani vládnoucí strany. Alespoň tedy ne veřejně, možná je tam nějaká skrytá podpora. Nevypadalo by to dobře ani pro tu stranu, chtějí se prezentovat jako někdo, kdo od nikoho nic nepřijímá, takže je nikdo nemůže ovlivnit. Takže tak, pokud přijímají dary a finance, tak určitě nějakou černou cestou. 

Chtějí vypadat nezávisle a samostatně. 

Ano, přesně. Jako by financovaly kampaň pouze ze svých zdrojů a z podpory svých členů, ale ta je falešná. Perou peníze tak, že je dají členům strany, kteří jim pak údajně pošlou ty malé dary. To se ale v těchto volbách nedělo, používali tenhle způsob dříve. 

Bylo na těchto volbách něco pozitivního? Třeba oproti minulým, vylepšily se strany v něčem? Už jste myslím něco zmiňoval na začátku… 

No, vlastně moc ne. Jen v těch předběžných zprávách. I když je tu vlastně jedna věc, televizní stanice byly povinny zveřejnit své ceníky pro volební kampaně ve vysílání a většina z nich to opravdu udělala. To je dobrá zpráva. Usnadňuje to naši práci při vypočítávání odhadů celkových výdajů. 

Srbsko v Indexu vnímání korupce

Mezinárodní sekretariát Transparency International (TI) v Berlíně pravidelně od roku 1995 zveřejňuje globální „Index vnímání korupce“ (Corruption Perceptions Index – CPI).

Srbsko se v rámci aktuálního indexu za rok 2021 umístilo na 96 místě ze 180 hodnocených zemí světa s celkovými 38 body ze 100 možných.

Co plánujete dál, co bude tou věcí číslo jedna, o kterou se budete zasazovat do příštích voleb? 

Už jsem o tom mluvil, jsou to věci jako horní hranice pro celkové výdaje na kampaň, také jasnější definice toho, co Agentura pro boj proti korupci má dělat, nejenom co může dělat. A také se asi budeme snažit zvednout téma distribuce financí do rozpočtů, protože celý ten systém je špatně postavený. Ale to je dosti citlivá záležitost a musí se teprve pořádně projednat. 

Jak rezonuje váš monitoring ve společnosti? Vidíte zájem ze strany médií? 

Máme přístup do celkem dosti médií, ale když se podíváte na ty, která naši práci sledují, jsou to pouze ta, která jsou alespoň maličko otevřená kritice vlády. Když dojde na televizní stanice, jde z většiny o kabelové televize, které jsou ale dostupné pouze v asi polovině Srbska. 

Je o nás slyšet trochu také v provládních médiích, ale samozřejmě si vybírají jen to, co se jim hodí publikovat, většinou ty méně citlivé záležitosti. 

Oficiální Facebook účet TI Srbsko | zdroj: Facebook 

Jak těžké je pracovat v Srbsku jako nevládní nezisková organizace? Právě třeba ve vztahu k tomu, jak složité je spolupracovat s médii atd. 

No, je to těžké. Taky dosti frustrující kvůli tomu, že se právě k některým občanům vůbec nedostaneme. Nebylo to takhle vždycky, ta situace byla mnohem lepší před rokem 2014. Od té doby se mediální prostor jen zmenšuje. Ale musíme se prostě snažit a doufat v to, že nějaký tlak vytvoříme. 

Po těchto volbách snad budeme mít více mechanismů, protože některé opoziční strany budou tentokrát v parlamentu, takže budou snad ochotné se podílet na nějakých nových opatřeních, díky kterým by šly zorganizovat třeba veřejná slyšení nebo něco podobného. Neočekáváme toho moc, samozřejmě má opozice i nějaké společné zájmy s vládní stranou, většinou tedy nejsou úplně v zájmu veřejnosti.

Ze zkušenosti vidíme, že je vláda o dost víc ochotná něco změnit, pokud je to explicitně řečeno v médiích, i když samozřejmě neexistuje žádná garance. Taky doufáme, že budeme moci dále spolupracovat na mezinárodní úrovni a sdílet svoje zkušenosti mezi sebou. Proto je pro nás důležité kooperovat s vámi a dalšími pobočkami TI, abychom se dostali k co nejlepšímu řešení. 

Autorka: Františka Rohlíčková


Projekty a kauzy: Transparentní financování kampaní v Srbsku

Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Související zprávy

Bojujte proti korupci s námi.