Mezinárodní genderová konference: Neúplatné ženy?

^{Mezinárodní genderová konference: Neúplatné ženy? | zdroj: TI}

Kromě právničky Transparency International Martiny Mikoláškové, která prezentovala výsledky analýzy rozsudků korupčních trestných činů, se konference zúčastnila i Lucie Žáčková z agentury STEM/MARK, která interpretovala výsledky sociologického průzkumu vnímání korupce českou veřejností – obě analýzy jsou součástí brožury Neúplatné ženy? Genderová dimenze korupce. Dále vystoupila i Romana Volejníčková ze Sociologického ústavu AV ČR s příspěvkem poukazujícím na důsledky rozdílného chápání společenských rolí mužů a žen ve veřejné sféře. Výzkumy v rámci zastoupení mužů a žen na rozhodovacích pozicích doplnila Jana Smiggels Kavková, ředitelka organizace Fórum 50 %, která shrnula vývoj legislativních opatření směřující k vyváženému zastoupení mužů a žen ve veřejném sektoru.

Norsko – zemi tradičně obsazující vysoké příčky CPI – reprezentovala Gro Skaaren-Fystro, zástupkyně norské pobočky Transparency International. A jak k tématu míry korupce a genderu přistupují členské státy GRECO (Group of States Against Corruption), jejímž členem je ČR od roku 2002, doplnila zpravodajka genderové rovnosti Vita Habjan Barborič ze Slovinska.

Tolerance mužů a žen ke korupci

„I když prezentované výsledky průzkumu korupčních trestních činů provedeného Transparency International přímou souvislost mezi pohlavím a mírou korupce neprokázaly, určité indikátory podporující hypotézu menší korumpovatelnosti žen výzkum přinesl,“ říká Martina Mikolášková, spoluautorka Analýzy rozsudků korupčních trestných činů. I z příspěvku norské zástupkyně Transparency International Gro Skaaren-Fystro vyplynulo, že tolerance korupce a příslušnost k jedné nebo druhé genderové skupině spolu primárně nesouvisí, a proto i kdyby bylo více žen zastoupeno na rozhodovacích pozicích, je pravděpodobné, že by se nakonec ženy na korupci podílely stejnou měrou jako muži. Na druhou stranu výzkum norské protikorupční organizace U4 potvrzuje předpoklad nižší tolerance žen vůči korupčnímu chování (platí to především pro demokratické systémy) a dále dává do souvislosti s genderem i určité rozdíly při páchání korupční trestné činnosti. V souboru doporučení mimo jiné zaznělo, že sběr a porovnávání genderově senzitivních dat je z hlediska národního i mezinárodního velice důležitý.

^{Video prezentující závěry jednotlivých výzkumů v rámci projektu Neúplatné ženy? Genderová dimenze korupce | zdroj: TI} 

O smyslu analyzování a shromažďování dat dávajících do kontextu míru korupce a gender a o potřebě aktivního přístupu členských států při získávání těchto dat hovořila i Vita Habjan Barborič, zástupkyně GRECO. Tato myšlenka se potkává i s jedním z hlavních cílů projektu Neúplatné ženy, kterým bylo přispět do genderových diskuzí konkrétními ověřitelnými údaji a jejich prostřednictvím buď vyvrátit, nebo potvrdit předem definované domněnky. Systematicky vyhodnocené a praxí podložené informace významně doplňují dosud využívané protikorupční nástroje. Vita Habjan-Barborič šla ve svých úvahách dále, než je analyzování vztahu míry korupce a genderu – otevřela například i téma rozdílného dopadu korupce na muže a ženy a prezentovala i zkušenosti ze Slovinska, kde byl problém nízkého zastoupení žen v rozhodovacích pozicích efektivně vyřešen zavedením kvót.

Ve vystoupení Jany Smiggles Kavkové, které celou konferenci uzavíralo, zazněla témata akcentující důraz na transparentnost při výběrových řízeních, možnost využívání stejných nástrojů k získání určité pozice, podpora genderově rozmanitých pracovních skupin a též zavedení kvót.

Pohled do budoucna

Transparency International – Česká republika se tématem korupce a genderu dosud aktivně nezabývala. Vysoká účast zástupců genderových organizací na konferenci a ohlas odborné veřejnosti na výsledky projektu však potvrdily, že jde o téma aktuální, významné a smysluplné. „Ukázalo se, že vliv genderu na míru korupce nelze podceňovat. To by se mělo zohledňovat i při přípravě protikorupčních strategií. Mimoto je však nutné poukázat i na skutečnost, že nedostatečné zastoupení žen v rozhodovacích pozicích představuje ztrátu pro společnost jako celek, protože vyvážená účast žen a mužů v rozhodovacích pozicích je základní podmínkou demokracie,“ říká Martina Mikolášková, právnička TI a koordinátorka odborných výstupů. I proto jsou genderové aspekty korupce tématem, kterému se chce Transparency International i nadále věnovat a rozvíjet nové možnosti spolupráce.

Štítky: Školení a vzdělávací činnost , Spolupráce se zahraničím