„Buďte punk, čtěte volební programy,“ říká Josef Šlerka

^{Sestřih z veřejné debaty a promítání filmu Den zrady v Kino Pilotů | zdroj: TI}

Na otázky odpovídali:

Erik Best, americký publicista a komentátor politicko-ekonomického dění v ČR.

Josef Šlerka, datový analytik, vysokoškolský pedagog, ředitel NFNZ.

Petr Vymětal, vysokoškolský pedagog, který se podílí na monitoringu financování předvolebních kampaní jako jeho hlavní metodolog už od roku 2012.

Cílem debaty bylo přiblížit, jakým způsobem se změnil marketing v kontextu volebních kampaní, a konkrétně také zda průběh politické a volební kampaně ovlivnil masový boom sociálních médií.

David Ondráčka proto otevřel diskuzi dotazem na hlavní úskalí, na která strany během kampaní naráží. Na úvodní otázku odpověděl Petr Vymětal, který ze svého pohledu považuje za daná úskalí povinnost vedení několika transparentních účtů; zákon předpokládá celkem čtyři. Z nich jsou ale voličům doopravdy přístupné pouze dva.

Za další omezení považuje zákonem nově stanovený limit výdajů na volební kampaň, t.j. 90 milionů korun. Limit není právě vysoký a některé strany mohou mít problém mu své výdaje přizpůsobit. Mnohem větší problém pro něj představuje kvalita záznamů na transparentních účtech, kde častokrát nejsou položky popsány dost konkrétně, nelze tedy například ověřit, zdali jsou uvedené částky za kompletní práci či produkt, nebo jen za část, a také dodává, že nelze zjistit, zdali strana na svém transparentním účtu uvádí všechny fakturované položky. V závěru svého příspěvku řekl, že limit stanovený pro výdaje na volební kampaň bude pro některé strany motivační, tedy že jej nepřekročí, aby pak po zvolení do sněmovny nemusely čelit sankcím.

Dotaz ohledně výdajů stran na sociální média a to, zdali je možné třeba prostřednictvím Facebooku změnit názory voličů a posílit si tím vlastní základnu, zodpověděl Josef Šlerka. Ten upřesnil situaci poznámkou, že zastoupení lidí do 25 let a lidí ve věku 65+ je na Facebooku vysoce neproporční. Starší voliče však vzápětí hodnotí jako zodpovědné, tedy se voleb téměř pravidelně účastní. Strany se proto nemohou soustředit pouze na kampaň na Facebooku, pokud tedy počítáme s tím, že to jsou „catch-all“ parties, jako například hnutí ANO, říká Josef Šlerka.

Dle Šlerky český Facebook není takový byznys jako v zahraničí. A výdaje na billboardy či video-šoty pořád převyšují výdaje na online kampaň.

Více z jeho příspěvku se dozvíte ve videu.

Za další úskalí lze považovat povinnost registrace třetích osob, které se na kampani podílejí, spolu s jejich náklady na danou kampaň. Nutno dodat, že není stanoveno, zdali má být kampaň negativní nebo pozitivní. Jak Petr Vymětal potvrzuje, jedná se o novinku mezi pravidly v ČR, avšak jak sám uvádí, OECD se snaží zvýšit povědomí o této problematice už delší dobu. O regulaci třetích osob a jejich nákladů momentálně usiluje téměř polovina evropských zemí.

Třetí osoby Vymětal definuje jako osoby s kapitálem, které se snaží vytvořit nebo zafinancovat vlastní kampaň, jež má pomoci politické straně, hnutí či názorovému proudu, nebo jí naopak snížit šanci na úspěch, a to bez jejího vědomí. Přítomnost třetích osob očekává zejména v prezidentských kampaních, kde mnoho kandidátů nemá stranickou minulost. Pomoc ze strany třetích osob tak pokládá za jakýsi elegantní způsob financování vlastní kampaně. S tímto scénářem souhlasí také Erik Best.

Profesionální političtí marketéři nebo jen prodavači deště?

Americké volby by se dnes už bez kvalitního marketingu neobešly. Profesionálně organizovaných kampaních je však v Česku pomálu.

Erik Best vidí markantní rozdíl mezi kampaní hnutí ANO a kampaněmi ostatních stran. A tato nově vzniklá situace ho překvapuje zejména z toho důvodu, že ostatní strany mají, když nic jiného, nemalou politickou zkušenost. Zatím co tyto strany měly k dispozici spoustu času na promyšlení své předvolební strategie, hnutí ANO „má na kontě knížku, dnes už i s audio verzí,“ a z předchozích skandálů, které měly hnutí zničit, není nic.

Obdobně se k tématu vyjadřuje i Josef Šlerka, který oceňuje dosavadní počínání PR manažerů hnutí ANO v tom, že „koplo“ do politického marketingu v Čechách. Ze svých zkušeností říká, že u klasických českých politických stran není problém financování profesionálních marketérů. Problémem je, že tyto strany jim odmítají naslouchat. Babiš jako člověk z byznysu na rozdíl od nich chápe, že v některých věcech si musí nechat poradit.

Zatímco běžný český občan požaduje od politických stran konzistentnost, ANO přišlo s konceptem, že každý její zástupce promlouvá k určité skupině lidí s odlišnými názory a preferencemi, a tak dovede získat širší spektrum příznivců, říká Šlerka.

Některé strany však podle něj nejsou ani konzistentní, ani nemají nijak striktně vymezené role mezi svými členy. Jako řešení vidí Šlerka profesionalizaci politického marketingu. A její nárůst sám předpovídá ne v těchto, ale v příštích volbách.

Naplněná kapacita malebného Kina Pilotů odpovídala i množství dotazů, které hostům diváci položili. Ptali se na to, zdali volby můžou vlastně něco změnit, na význam volebních programů. Dle hostů jsou dnes už volební programy něco jako povinnost, kterou si strany musí před volbami splnit. Jejich pozdější nedodržení častokrát odůvodňují dohodami a kompromisy v rámci koalice a podobně, říká Vymětal.

Dále dodává, že jen velmi malé procento lidí volební programy čte. David Ondráčka proto uzavřel debatu citací tweetu Josefa Šlerky, který napsal: Buďte punk, přečtěte si volební programy stran.

Debata byla ukončená promítáním filmu Den zrady, který pak bohatě tematicky přispěl do předchozí debaty.

Širší odpovědi hostů na vybrané dotazy ale i další jejich stanoviska můžete vidět v přiloženém videu.

Štítky: Transparentní volby