Brutální vojenský režim v Myanmaru nadále násilně potlačuje občanskou společnost

^{Ilustrační fotografie z Myanmaru | zdroj: Irrawaddy.com, Myanmar-now.org}

Podle posledních odhadů už si tato politická situace vyžádala na 6000 životů. Více než 5000 lidí z řad politických hnutí a spolků, které momentální režim nepodporují bylo zatčeno, a to včetně rodinných příslušníků, kteří i nadále zůstávají ve vězení.

Dále se také prohlubuje humanitární krize, na kterou ovšem mezinárodní humanitární organizace můžou jen s těžkostí reagovat.

Česká média se snaží pravidelně pokrývat vývoj situace v tomto jihovýchodoasijském státě. Situaci jim ale ztěžuje fakt, že veškerá nezávislá média v Myanmaru byla potlačena, a v zemi zůstává jen málo zdrojů, které by mohli informace ověřovat.

Ze začátku převratu byla tamní situace obzvlášť nepřehledná a česká média především informovala o její eskalaci. Postupně se zvyšovala brutalita ze strany myanmarské junty vůči demonstrantům, zatčení byli posíláni před vojenské soudy. Časté bylo i zavádění stanného práva v některých regionech země.

Junta proti občanské společnosti

Hlavním tématem ovšem zůstává brutalita režimu a zhoršující se humanitární krize v zemi. Za poslední dva roky se junta nebála veřejných poprav, vzdušných náletů a odpalování, různých druhů mučení či usmrcení, a to ať u dospělých či dětí.

Nicméně myanmarská občanská společnost se nevzdává, a její odboj dosahuje i úspěchů. V listopadu 2023 informovala světová i česká média o myanmarských povstalcích, kterým se podařilo obsadit město Chinshwehaw, které se nachází na hranicích s Čínou.

Jedná se o obrovskou ztrátu pro obě země, protože přes město proudila až třetina obchodních dodávek zbraní, které Čína myanmarské juntě dodává. Čína nepřekvapivě reagovala výzvou k zastavení bojů a naváděla k civilizovanému dialogu mezi oběma stranami a následného naleznutí kompromisu. Stále však zůstává jednou z mála zemí, která nové vedení Myanmaru uznává.

Myanmarská junta používá při potlačení občanského odporu i legislativní změny, které snižují příležitosti ke změně. V říjnu 2021 byl v Myanmaru přijat Zákon o Registraci Organizací, který prakticky omezuje práci nevládních organizací.

Jakákoliv nevládní či humanitární organizace zabývající se čímkoliv, co se dá považovat za „sociální úkol“, se musí zaregistrovat u rady, která je složená ze zástupců nynějšího režimu, a dodržovat ustanovení o zákazu uvádění nepravdivých údajů, či zasahování do vnitřních záležitostí státu či politiky.

Část zpráv se zaměřuje i na původně demokraticky zvolenou prezidentku Aun Schan Su Ťij, která byla po převratu odsouzena k více než 30 letům ve vězení – v jejím pokročilém věku to znamená doživotní trest.

A ačkoliv byla posléze délka trestu snížena, stále to na její situaci nic nemění. Dá se předpokládat, že tímto krokem, snížením trestu, se tamní režim snaží ukázat vůli k dialogu, avšak z pohledu odpůrců režimu a mezinárodní sféry, toto není dostatečný krok k urovnání vztahů.

Světové značky opouštějí myanmarský trh

Další zprávy se už v menší míře věnují sankcím, které byly na zemi uvaleny. Mnoho známých světových značek ukončuje svoje působení v zemi, například oděvní značky H&M, Pull&Bear, Bershka, či Zara.

Vedení těchto značek udává jako důvod momentální politickou situaci v zemi či porušování lidských práv ve výrobnách. Odchod ze země samozřejmě o to víc vytváří tlak, především na obyvatele, kteří ztrácí práci. Zatím to ovšem nevypadá, že by sankce vůči Myanmaru byli účinné.

Data z Evropské unie totiž ukazují, že se vývoz z Myanmaru do EU meziročně zvýšil o 80 %. Tato čísla jsou spojena s faktem, že evropská sedmadvacítka poskytla Myanmaru 3 miliony eur na projekt: „Made in Myanmar“. Tento projekt se má především zaměřovat na zlepšování podmínek na pracovištích a školení v těchto aspektech.

Jelikož ale v některých regionech nadále přetrvává stanné právo, nejde těchto cílů dosáhnout. EU se tak nepřímo zapletla do systému, který vydělal Myanmarskému režimu za roky 2022-2023 skoro 100 milionů korun.

Napjaté diplomatické vztahy

Řada zemí se vůči nově vzniklé situaci v zemi vyhranila a přerušila s nově nastolenou mocí diplomatické vztahy. Přesto se však objevují „přešlapy“, a to i v České republice.

Například v říjnu 2023 se starosta Prahy 6 Jakub Stárek (ODS) sešel s vedením diplomatické mise Myanmaru v Česku. Ačkoliv jeho záměry pro schůzku mohly být neškodné, Myanmarská junta okamžitě použila tyto fotky k propagandě o legitimizaci tamního režimu (viz foto, které sdílelo myanmarské Ministerstvo zahraničí).

Z mnoha stran se okamžitě snesla kritika vůči jeho chování a naivitě. Starosta Stárek sice argumentoval, že téma jednání bylo pouze školství či kultura, ale už samotná schůzka značně očernila českou zahraniční politiku.

Poděkování za podporu

Tento článek vznikl v rámci projektu realizovaného z prostředků Ministerstva zahraničních věcí v rámci programu Transition Promotion.

Projekty a kauzy: Networkingové, vzdělávací a investigativní aktivity zajištující vitální funkce občanských struktur v Myanmaru a mimo něj