Blog Petra Leyera: „Diskredituje Krnáčová TI?“
ANO i ne. Spíš ne. Tímto by se dala věc uzavřít. Milovníci jednoduchých odpovědí a palcových titulků ani nemusí dále číst, víc se toho nedozví. Text pokračuje pro ty, kteří mají rádi drobné nuance a smutně nudné otevřené konce.
Petr Leyer, vedoucí Právní poradny TI | zdroj: TI
Předně by mě zajímalo, zda ještě existuje v ČR alespoň více než jeden člověk (když nepočítám Adrianu Krnáčovou), který věří, že Adriana Krnáčová je dobrý primátor, a když ne dobrý primátor, tak alespoň schopný politik/manažer nebo přinejmenším přínos pro její domovskou stáj. Otrlejší mávnou nad jejím dosavadním vystupováním rukou. Slabší povahy se rozpláčou nebo se začnou rozčilovat. Většina se tu pobaveně, tu zlostně směje a jen se diví, co vše je ještě možné. A nejinak tomu je i v TI.
Ovšem zpět k té diskreditaci. Co se týče 90 % internetových diskutérů, dal by se pohled na problém shrnout do věty: “Tímhle se u mě definitivně odepsali.” Občas se objeví námitka, že Adriana Krnáčová přece jen již osm let v TI nepůsobí. To ovšem zůstává bez odezvy, či následuje kontra výpad, že ji neměla TI nikdy zaměstnat, protože přece organizace typu TI musí mít propracované metody, jak vést personální politiku. (Tyto metody by zřejmě měly vycházet z té Gronholmovy zachycené ve filmu El Metodo. Takže jistě, do budoucna se poučíme a zavedeme důkladné testy.)
No a přece pokud už jednou Adriana Krnáčová pro TI pracovala, nese za ni teď TI odpovědnost, protože jí posloužila jako výtah do politiky. Aby byla ilustrace kompletní, rád bych uvedl několik dalších častých (reálných) dotazů (většinou z podzimu 2014):
“Tak už máte primátorku. Co na to říkáš?”
“Hele, co ta Krnáčová, myslíš, že je dobrá?”
“Hele, co ta Krnáčová, to se za ní v Amnesty (sic!) nestydíte?”
“Transparency platí Babiš, že jo? Teď už je to jasný.”
Co na to říct, že? Tady sebelepší argumenty nepomohou:
“Pardon, já nevím, v životě jsem ji nepotkal.”
“Sorry, co to je za otázku, já ji neochutnával, zeptej se kontrolorů kvality v PENAMu, přes ty projde všechno.”
“Hele, řekl bych, že v Amnesty se za ni fakt nestydí.”
“Jo, taky sionistické spiknutí, nadnárodní korporace ovládané ilumináty a CIA. Ale jdeš pozdě, Adam B. Bartoš už to odhalil.”
Teď vážně. Vše to svědčí o dvou základních faktech. Za prvé, TI očividně alespoň část veřejnosti vnímá jako jistou autoritu. Adriana Krnáčová se nechlubí angažmá v Johnson & Johnson, ani nějakém Blue Ocean cosi. Dobře, nechlubí se explicitně ani tím, že pracovala pro TI, ale média tuto zkratku milují a pro ni působí dobře, tak proč s tím z její strany něco dělat, že. Zvlášť když jinou ani zdánlivou kvalifikaci pro post primátorky vlastně nemá (a ne že by to byla výjimka).
Ale bývalá zkušenost z TI nedokáže nikoho nadosmrti posvětit, zaručit jeho morálku, odbornost na vše, duševní zdraví ani jiné kvality. Každopádně nikdo se asi neptá v Johnson & Johnson, jestli se za ni teď stydí, když tam před pár lety pracovala. A za druhé, různé neziskové organizace odvádějí různě kvalitní práci. Některé lepší, některé horší. Role neziskového sektoru je však v některých ohledech nezastupitelná. Kritika věcná a mířená na reálné nedostatky neziskových organizací pomáhá nám samotným. Kritika absurdní, jako je třeba ta okolo Adriany Krnáčové, mě pak jen nutí po večerech psát tyto zbytečné blogy.
Začněme se tedy zabývat obsahem. Obsahem pražské komunální politiky, obsahem práce a výstupů TI. Ty pak hodnoťme. Obal (lidé) je jen nadstavba.
Autor je právník TI.
Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru