Blog Adama Jareše: „Opravdu máme o referenda zájem?“

Publikováno: 15. února 2018

Referendum je důležitý nástroj přímé demokracie. Jak ale vyplývá z údajů o místních a krajských referendech, není zájem o přímé rozhodování občanů tak vysoký, jak by se mohlo zdát z médií a prohlášení některých politiků.

Adam Jareš | zdroj: archiv autora

Jedním z velmi významných institutů přímé demokracie je bezpochyby referendum jako efektivní forma přímé demokracie a prostředek účasti občanů na rozhodování věcí veřejných. To je v právním řádu České republiky, která je primárně zastupitelskou demokracií, zakotveno pouze okrajově a občané mohou svým přímým rozhodováním ovlivnit pouze místní záležitosti. Obecné, celostátní referendum, zatím není možné uspořádat (S výjimkou referenda vyhlášeného na základě jednorázového ústavního zákona jako v případě referenda z 13. a 14. června 2003 o přistoupení ČR k EU).

V době přípravy Ústavy v roce 1993 se ve vládě nacházeli spíše odpůrci občanské společnosti včele s Václavem Klausem. Naproti tomu například Václav Havel v rámci svých komentářových připomínek k návrhu Ústavy upozorňoval na absenci referenda jako nástroje přímé demokracie. Nyní se zdá, že v parlamentu je dostatečná podpora pro přijetí zákona o obecném referendu. Při současných diskuzích o uzákonění celostátní referenda je nutné se ale primárně podívat na relevantní čísla vypovídající spíše o nezájmu občanů o rozhodování v místních referendech.

Do konce roku 2016 proběhlo celkem 247 místních referend, což se sice může zdát jako vysoké číslo, ale při porovnání s celkovým množství obcí v ČR, kterých je 6 258, se tedy referendum konalo pouze ve zlomku z nich. Referendum je možné pořádat od roku 2011 i na krajské úrovni, ale do současného okamžiku bylo zorganizováno přesně nula krajských referend.

Každoroční počet uspořádaných referend není příliš vysoký. Výjimkou jsou roky 2007 a 2014. V roce 2007 proběhlo 38 referend, z nichž velká část se týkala výstavby radarové základny USA, kdy toto téma značně rozdělovalo společnost. To se odrazilo i na průměrné účasti, která v tomto roce dosahovala rekordních 62 %.

Nejvíce referend proběhlo v roce 2014 – celkem 47. V tomto roce byla průměrná účast 42 % a 24 ze 47 hlasování bylo platných a závazných (tj. pouze ve 24 referendech hlasovalo dostatečné množství občanů, aby byla obec vázána výsledkem referenda).

V roce 2015 pak bylo uspořádáno jen 9 místních referend a v roce 2016 to bylo 21 referend. Z celkového počtu 30 referend v těchto dvou letech bylo 22 platných a závazných. Jedná se tedy sice o pozitivní posun v poměru platných a závazných referend, ale celkový počet konaných referend stále vypovídá o sporadickém užívání tohoto institutu přímé demokracie.

V médiích se pravidelně objevují zprávy o shodě (některých) parlamentních stran na nutnosti přijetí zákona o obecném referendu. Tlak veřejnosti na možnost vyhlásit obecné (celostátní) referendum prezentují i někteří přední političtí představitelé. Čísla o provedených krajských a místních referendech ale hovoří o tom, že přímá demokracie možná dobře slouží jako volební tahák, v praxi už ale zas tolik občany nezajímá. To je sice v případě místních referend škoda, je ale otázkou, zda na tuto situaci reagovat přijetím zákona o obecném referendu. Pro srovnání je možné se podívat i k našim sousedům na Slovensko, kde se konalo od roku 1993 celkem 8 celostátních referend, z nichž bylo platné pouze jedno. Jde o referendum z roku 2003, ve kterém při účasti 52,15 % souhlasilo 92,46 % zúčastněných občanů s členstvím Slovenska v EU.

Autor blogu je bývalý advokátní koncipient, zaměstnanec ústředního orgánu státní správy, učitel angličtiny ve školce v čínském Guangzhou, který nyní pracuje v nakladatelství ekonomické a právnické literatury.

V médiích se pravidelně objevují zprávy o shodě (některých) parlamentních stran na nutnosti přijetí zákona o obecném referendu. Tlak veřejnosti na možnost vyhlásit obecné (celostátní) referendum prezentují i někteří přední političtí představitelé. Čísla o provedených krajských a místních referendech ale hovoří o tom, že přímá demokracie možná dobře slouží jako volební tahák, v praxi už ale zas tolik občany nezajímá.

Související publikace

Související projekty

Rok místních referend

Prostřednictvím projektu ROK MÍSTNÍCH REFEREND chce TI předat široké veřejnosti soubor praktických znalostí a dovedností spojených s pořádáním místních referend. Zároveň chce občany seznámit s potencionálními riziky a překážkami, které mohou pořádání referend provázet. …

Vice o projektu

Související novinky